Čtyřiatřicetiletá Eva sedí v kavárně a nervózně míchá lžičkou espresso. Je to devět měsíců, co se rozešla s dlouholetým partnerem. Nejdřív jí svoboda chutnala. Práce, jóga, víkendy s kamarádkami. Jenže poslední týdny si všímá něčeho divného. Nejde jen o to, že jí chybí dotek. Cítí se fyzicky jinak.

Jako by její tělo v oblasti pánve ztuhlo, hůř spí a banální konflikty v práci ji vyvedou z míry víc než obvykle. „Mám pocit, jako by ta část mého já, která žila sexem, prostě usnula. A upřímně, děsí mě představa, že bych teď měla s někým začít znovu. Šlo by to vůbec? A bolelo by to?“ ptá se polohlasně.

Tímto problémem ale trpí i muži. A nemusejí být zrovna staršího věku ani vlastně středního. Příkladem je i devětadvacetiletý Jindra. Ambiciózní projektový manažer, který za poslední půlrok kvůli extrémnímu pracovnímu nasazení a syndromu vyhoření na intimní život rezignoval. Kromě občasného pocitu frustrace ho ale trápí jedna věc, o které se nestydí mluvit ani před nejbližšími přáteli: tělo si občas uprostřed noci nebo ráno dělá, co chce, ačkoli jeho mysl je na hony vzdálená jakémukoli vzrušení. „Měl jsem strach, jestli jsem se nepolámal,“ přiznává.

To nejzásadnější se neodehrává mezi nohama, ale mezi ušima.

Eva ani Jindra v tom nejsou sami. Období „sexuálního sucha“ potká během života téměř každého. Ať už je důvodem rozchod, kariérní přetížení, nemoc, nebo prostě jen fakt, že single život občas přináší dlouhé měsíce bez doteku. Co se ale vlastně děje s lidským organismem, když z ničeho nic vypadne z pravidelného intimního rytmu?

Svaly, které zapomněly pracovat

Odborníci pro tento stav mají termín, který zní možná až příliš technicky: dekondice (v angličtině deconditioning), zkrátka opak kondice. Sexuální terapeutka Christine Rafe vysvětluje, že lidské tělo se v tomto ohledu chová podobně jako při výpadku z pravidelného tréninku v posilovně. Když přestanete cvičit, svaly ztuhnou, ztratí flexibilitu a vaše celková kondice klesne.

„Lidé, kteří delší dobu neměli sex, mohou při pokusu o návrat k intimnímu životu pociťovat svalové napětí, bolestivost, muži mohou mít potíže s kontrolou ejakulace a oba partneři často čelí prudkému propadu sebevědomí,“ uvádí Rafe.

U žen se biologické zklidnění projevuje velmi specificky. Nedostatek stimulace vede k poklesu přirozené lubrikace. U některých žen může návrat k sexu po dlouhé pauze znamenat větší diskomfort nebo bolestivost. Pokud potíže přetrvávají, odborníci mluví o dyspareunii. Nejde o trvalé biologické poškození, tělo se jen přizpůsobilo období bez pravidelné stimulace.

Noční revize v mužském podání

Zatímco Eva bojuje s pocitem ztuhlosti, Jindřich zažívá přesný opak – spontánní erekce v momentech, kdy se mu to nejméně hodí. Biologie mužského těla v celibátu totiž spouští nouzový udržovací program.

Spontánní erekce během spánku jsou důkazem, že hardware je v pořádku, i když software momentálně neběží.

Pokud nedochází k pravidelné ejakulaci, tělo provádí jakousi „noční revizi“ systému, aby zajistilo, že erektilní tkáň zůstane okysličená a funkční. Spontánní erekce během spánku, odborně nazývaná noční penilní tumescence, jsou důkazem, že hardware je v pořádku, i když software momentálně neběží. Tělo zkrátka nenechá svaly a cévy zahálet, i když si hlava dává pauzu.

Když vyschne koktejl klidu

To nejzásadnější se však neodehrává mezi nohama, ale mezi ušima. Sex je pro tělo primárním dodavatelem hormonálního koktejlu, kterému dominuje oxytocin, nazývaný hormonem vazby a blízkosti, a endorfiny, přirozené tlumiče bolesti a generátory dobré nálady.

Když tento přísun náhle ustane, chemická rovnováha v mozku se otřese. Eva, která dříve po milování spala jako nemluvně, teď hodiny zírá do stropu. Není to náhoda. Oxytocin hraje klíčovou roli při odbourávání stresového hormonu kortizolu a výrazně usnadňuje usínání. Neurobiologické studie potvrzují, že absence těchto hormonů přímo koreluje se zvýšenou hladinou úzkosti a horší kvalitou spánku. Člověk, který je sexuálně nasuchu, je zkrátka křehčí, popudlivější a náchylnější ke stresu.

Slabší štít a línější paměť

Pravidelné intimní hrátky mají navíc prokazatelné benefity, které si uvědomíme, až když o ně přijdeme. Tím prvním je imunita. Studie z Wilkesovy univerzity ukázala, že lidé mající sex jednou až dvakrát týdně mají v těle o 30 procent vyšší hladinu imunoglobulinu A (IgA) – protilátky, která funguje jako první obranná linie proti rýmě a chřipce. Při suchu tento benefit mizí a tělo se stává o něco zranitelnějším vůči běžným infekcím.

A aby toho nebyl málo, trpí i hlava. Výzkumy propojují pravidelnou sexuální aktivitu s lepší kognitivní funkcí. Sexuálně aktivní lidé dosahují lepších výsledků v testech verbální plynulosti a prostorového vnímání. Některé výzkumy naznačují souvislost mezi pravidelnou sexuální aktivitou a lepšími výsledky v testech paměti nebo verbální plynulosti. Přesný mechanismus ale vědci stále zkoumají.

Návrat do hry

Dobrá zpráva pro Evu i Jindru je, že lidské tělo není hloupé. Žádná z těchto změn není nevratná nebo katastrofická. Organismus pouze optimalizuje své zdroje. Když neběháte maratony, srdce neselže, jen ztratí špičkovou kapacitu. Když nemáte sex, reprodukční systém prostě jen přepne do úsporného módu.

Eva nakonec našla odvahu o svých pocitech mluvit s gynekoložkou, která ji ujistila, že trocha hydratace, pravidelné cvičení pánevního dna a hlavně nespěchání při budoucím návratu k intimitě vše bleskově napraví. Jindřich zase pochopil, že jeho tělo jen provádí nutný autoservis.

Sexuální abstinence není nemoc. Je to fáze životního cyklu, která sice tělo na chvíli zpomalí, ale jakmile se v životě objeví ten správný impuls nebo správný člověk, biologická mašinerie se dokáže nastartovat s překvapivou rychlostí. Jediné, co k tomu potřebuje, je odhodit stud a naslouchat tomu, co nám naše tělo skrze ztuhlost nebo neklid říká.