Prvních tisíc dní života plodu, tedy od splynutí zárodečných buněk – matčina vajíčka a otcovy spermie – do přibližně druhého roku věku dítěte, se jeho genetický kód vlivem prostředí a jeho tzv. epigenetických vlivů modifikuje a přizpůsobuje podmínkám, v nichž bude budoucí človíček žít.

„Právě první měsíce života, tedy nitroděložní vývoj plodu, jeho výživa placentou matky a následně typ porodu, kvalita a množství mateřského mléka a příkrmy mezi 4. a 6. měsícem poporodního života určují například kvalitu imunity dítěte, množství jeho tukové tkáně, alergie a intolerance různých typů stravy a další velmi důležité věci,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Cajthamlová, internistka, psychoterapeutka a propagátorka zdravého životního stylu, proč je strava v prvních letech života tak zásadní.

Základy imunity se tvoří již při porodu

Objevilo se již několik studií, podle jejichž výsledků to, čím děti v prvních letech života živíme, utváří základy střevní mikroflóry, jejíž (ne)kvalita potom bude jejich zdraví ovlivňovat po celé jejich žití. To potvrzuje i doktorka Cajthamlová, když popisuje, jak se naše střevní mikrobiota tvoří v několika fázích: K prvotnímu osídlení trávicího traktu dítěte dochází při fyziologickém, nikoli operativním tzv. císařském řezu, typu porodu, kdy dítě prochází porodními cestami matky a polyká bakterie tam usídlené. Další je pak kontakt s mikrobiotou v prostředí domova, těla maminky a těch, kteří se dítěte dotýkají a různě ho pusinkují. Další osídlení nastává, když se dítě plazí po zemi i po půdě venku a polyká bakterie z prostředí domova, hladí třeba domácí či hospodářská zvířata a dostává se do kontaktu s jejich výkaly a polyká při hře i půdní bakterie, pokud se smí pohybovat venku a olizovat si ručičky.

Děti mohou odmítat různé typy potravy, jejich osobnost je do značné míry vrozená, rychlost reakcí i tendence k metabolickým onemocněním stejně jako činnost různých trávicích a dalších enzymů – to vše je ze 70–90 % dáno genetikou a epigenetické vlivy zasahují jen ze zbylých 10–30 %.

Další, co se v tomto období utváří a jaksi si „zvyká“ na okolí dítěte, je imunita, která nedílně souvisí i se střevní mikrobiotou, v níž je v podstatě její základ. „Ve 4.– 6. měsíci se nachází takzvané imunitní okno, kdy je důležité dávat dítěti různé zeleninové, ovocné, obilné a masové příkrmy, aby se je jeho imunitní systém naučil tolerovat,“ vysvětluje doktorka Cajthamlová s tím, že pokud to neuděláme, hrozí dítěti různé typy intolerancí – třeba na lepek, případně alergie na bílkoviny různého typu potravy.

Mnoho záležitostí ohledně stravy je daných genetikou

Překvapivě, i když logicky možná zní fakt, že příjem potravy, ale i tolerance jejích složek a chuťové preference – třeba schopnost trávit různé koření – jsou geneticky dané věci, které epigenetické vlivy prvních tisíc dní života plodu a později dítěte jen mírně modifikují. Navíc si jedinec dle své genetiky vybírá, kterými vlivy prostředí se nechá ovlivnit, i kterým se bude aktivně bránit. „Děti mohou odmítat různé typy potravy, jejich osobnost je do značné míry vrozená, rychlost reakcí i tendence k metabolickým onemocněním, stejně jako činnost různých trávicích a dalších enzymů – to vše je ze 70–90 % dáno genetikou a epigenetické vlivy zasahují jen ze zbylých 10–30 %,“ dává konkrétní čísla doktorka Cajthamlová. 

Vliv genetiky na stravu malých dětí do tří let potvrzuje i další odbornice Mgr. Lucie Pospíšilová, zakladatelka základní školy Radost, která kromě učitelství vystudovala také tradiční čínskou medicínu (dále jen TČM) v Praze: „TČM nazývá vrozené predispozice jako ,esenci ledvin‘. Každý člověk se navíc rodí s různě silným trávením, v TČM je to přesněji nazýváno energií sleziny, která řídí přetváření potravy na energii.

Vařila dceři podle TČM, ta má dnes lepší imunitu než ostatní

A nutno podotknout, že teorii TČM má Lucie Pospíšilová nastudovanou nejen v teorii, ale její účinky na zdraví si ověřila i v praxi. Konkrétně na vlastním dítěti. Zásady TČM stravování praktikovala u své dcery narozené v roce 2017, a ačkoliv bylo dle jejích slov těžké obhájit si před okolím, že stále dokola dostává obilné kaše (bez mléka), pohanku, jáhly, rýži s vařenou zeleninou nebo ovocem, do dneška toho nelituje. Vše dceři vařila doma, měla čerstvé jídlo a z kvalitních surovin. Co nejdelší čas se jí také snažila uchránit před různými pochutinami, před sladkostmi především.

Velice důležité je řešit i výživu budoucí maminky, a to už před početím, protože třeba obezita maminky z 50 % hrozí obezitou u dítěte během těhotenství i celé doby kojení.

A výsledek? „Řekla bych, že dcera má trochu lepší imunitu než děti v okolí. V tom smyslu, že onemocnění u ní mají lehký a krátký průběh. Horečku má jen naprosto výjimečně a dosud nebylo zapotřebí, aby byla léčena klasickými léky. Například antibiotika nezná,“ popisuje s tím, že s nástupem do školky/školy samozřejmě začala poznávat různé dobroty. „Nic jí nezakazuji, ale snažím se jí vysvětlit, co to s jejím tělem dělá. Naštěstí je rozumná a nechá si věci vysvětlit. Už sama ví, že pokud je nemocná, tak cukr a mléčné výrobky jsou u nás zapovězené.“

Maminky, buďte v pohodě. Dítě vám za to poděkuje

Vedle genetiky hraje významnou roli i (ne)pohoda maminky. Často se říká, že „šťastná máma rovná se šťastné dítě“, a podle obou specialistek to platí i v případě dětského stravování. Co si pod tím představit konkrétního?

„Duševní i fyzická pohoda maminky, její pocit bezpečí, láskyplné okolí i dostatek kvalitní, živinově bohaté, pestré stravy smíšeného typu, tedy žádné extrémy, makrobiotika nebo veganství, ale ideálně lacto-ovo-pisco vegetariánská strava, která obsahuje kromě rostlinných zdrojů živin i mléčné výrobky, vejce a ryby, stejně jako dostatek odpočinku, pobytu na čerstvém vzduchu a duševní pohody – to vše je pro další vývoj dítěte zásadní,“ vysvětluje MUDr. Cajthamlová s tím, že velice důležité je tedy řešit i výživu budoucí maminky, a to už před početím, protože třeba obezita maminky z 50 % hrozí obezitou u dítěte během těhotenství i celé doby kojení. „Těhotné ženy všechny kultury chránily před většími šoky a trápením a těhotenství se ne nadarmo říkalo jiný stav,“ popisuje lékařka.

A Mgr. Pospíšilová přidává pohled TČM, která organismus matky a dítěte považuje za energeticky silně propojené minimálně prvních pět let života po narození, někdy i déle. „U malých dětí je možné aplikovat například akupunkturu matce a má to vliv i na dítě.
TČM se velmi zaměřuje také na klid matky v těhotenství, je celkem detailně popsáno, jak by se žena v každém měsíci těhotenství měla stravovat nebo trávit svůj volný čas, aby to co nejlépe prospívalo plodu,“ popisuje a shrnuje, že především by těhotná žena měla dobře jíst, dostatečně se hýbat a vyvarovat se stresu.

Rodiče, prarodiče, učitelé: Chraňte děti před cukrem!

Vědí české maminky, jak by měla strava jejich dětiček vypadat? „Obávám se, že na netu nasbírají řadu hloupostí a ´zaručených informací´, které je mohou mást a děsit. Přirozené stravování už takřka vymizelo,“ odpovídá doktorka Cajthamlová.

U malých dětí by strava měla být z dnešního pohledu velmi prostá. Z pohledu TČM říkáme posilující slezinu. Měla by se skládat především ze správně uvařených obilnin v kombinaci se zeleninou či ovocem, tepelně upravenými.

A její slova bohužel potvrzuje i oblíbenost tzv. „dětských“ potravin typu Matylda, Kostíci, sušenek slazených cukrem třeba od Hamé a podobně. Je škoda, že mnoho maminek až moc brzo rezignuje na to, že dětem nabízí třeba bílý jogurt s domácí marmeládou, a místo toho jim začnou v dobré víře kupovat tyto „dětské“ potraviny, které jsou ale zbytečně sladké, dítě si na sladkou chuť zvykne a potom nechce ty „skutečné“ potraviny. A argument maminek: „Když ono nic jiného nesní, jsem ráda, že jsem do něj dostala alespoň tohle,“ je potom jen špičkou ledovce.

Proč děti chránit před cukrem a rozhodně jim ho nenabízet a už vůbec ne pravidelně nebo za odměnu, jasně vysvětluje MUDr. Cajthamlová: „Jednoduché cukry působí v mozku na opiový receptor a rozkývají hladinu glukózy v krvi. Jejich nadužití v dětském věku vede k závislosti na této chuti a velice těžko, i více než 5 let, se děti této závislosti zbavují,“ popisuje a přidává informace o konkrétní studii, v níž se badatelé touto problematikou zabývali: „Na pokusu s opičkami i dětmi ve věku 2,5–4 roky se ukázalo, že návyková sladká i glutamátová slaná chuť vedou k úplnému odklonu od vyvážené stravy řízené stavem organismu opičky i dítěte.  Pokud jsou sladkosti či jiné pamlsky jako brambůrky či slazené sušenky a marmelády dokonce podávány za odměnu, jde již vysloveně o nesmyslné podmiňování škodlivých zlozvyků,“ informuje a apeluje na dospělé: „Dětem do deseti let by se sladkosti podávat neměly – pak totiž na ně v dospělosti nemají chuť. Tady apeluji nejen na maminky, ale i na babičky a paní učitelky ve školce – nedávejte dětem sladkosti! Kromě špatných zubů tím budujete stravovací zlozvyky, s nimiž se dítě bude pak často marně potýkat celý život.“

„Pro malé děti nejsou vhodné žádné průmyslově zpracované potraviny. Rafinovaný cukr nebo nejrůznější aditiva přímo poškozují slezinu, která je u dětí zranitelnější než u dospělých. Velmi nevhodná je také zmrzlina, ať už je její složení jakékoliv, protože má extrémní teplotu, která taktéž takzvaně zraňuje slezinu,“ souhlasí Mgr. Pospíšilová.

Strava jako příčina nemoci?

Je jednoduché nechat se strhnout reklamní masáží a vlastní pohodlností a považovat Brumíka za zdravou svačinku pro děti. Bohužel potom není jednoduché se vymotat ze začarovaného kruhu nepěkných důsledků pro zdraví, do něhož své děti takovým přístupem dostáváme.

Strava se totiž může stát třeba i příčinou nemoci: „Oslabená slezina se následně může projevovat nechutenstvím, poruchami trávení nebo rozvojem potravinových alergií, ale i oslabením celkové imunity. Jde o to, že slabá slezina produkuje málo energie a tělo není dostatečně vyživováno. Může chybět energie všem ostatním orgánům. Nevhodná strava má tedy přímou souvislost s velmi širokým spektrem nemocí. Dále slabá slezina ještě navíc produkuje takzvanou vlhkost Shi, která se projevuje obezitou, bledostí, nevýkonností, otoky, záněty, zahleněním a podobně. Navíc špatné stravovací návyky z dětství většinou s přibývajícím věkem pokračují, děti se i ve starším věku stravují špatně a zdravotní důsledky na sebe nenechají dlouho čekat,“ vysvětluje Mgr. Pospíšilová pohled TČM a dodává, že u dětí lze velmi často hodně zdravotních potíží vyřešit úpravou stravy. „Je to ta nejlevnější léčebná metoda,“ usmívá se.

Jsme to, co jíme

Dobrá zpráva je, že mnohem jednodušší je přemýšlet nad tím, co sami jíme a co dáváme k jídlu svým dětem.

Co radí doktorka Cajthamlová? „Pořiďte si odbornou literaturu na toto téma podle doporučení pediatra, který má vaše dítě v péči. Napadá mne například třídílná publikace Zdravé stravování předškoláků, školáků a dospívajících nebo Jíme zdravě s dětmi, Otázky a odpovědi o jídle nebo Výchova ke zdravému životnímu stylu.“

Chcete další konkrétní typy, jak si dětskou stravu co nejvíce zjednodušit tak, abyste to dělali správně a dali dětem do budoucna dobré stravovací návyky? „Vybírejte kvalitní potraviny známého původu, čtěte složení, nemlsejte nadmíru ani vy, ani k tomu neučte děti, řiďte se doporučeními odborníků, kteří mají vaše dítě v péči, a dbejte o pestrou a vyváženou stravu podle věku, pohlaví, zdravotního stavu, aktivit a duševní i fyzické zátěže vašeho dítka. Neohřívejte jídlo, nevařte do zásoby, pozor na bakterie a plísně ve stravě a nepěstujte u dětí poruchy příjmu potravy. Pokud nějakou trpíte vy nebo blízcí dítěte, vyhledejte psychiatra a začněte se léčit,“ radí lékařka.

A Mgr. Pospíšilová přidává pohled TČM: „U malých dětí by strava měla být z dnešního pohledu velmi prostá. Z pohledu TČM říkáme posilující slezinu. Měla by se skládat především ze správně uvařených obilnin v kombinaci se zeleninou či ovocem, tepelně upravenými. Jako první příkrm se doporučuje domácí pyré z dýně, batátu nebo fenyklu. Velmi překvapující může být postoj TČM v otázce masa, které je považování jako potravina silně yangová, a u dětí do dvou let se nedoporučuje, maximálně v podobě vývarů z masa.“