Člověk otevře TikTok na dvě minuty a o čtyřicet minut později má pocit, že si odpočinul i promarnil večer zároveň. Když se smějete nad memy a klikáte na příspěvky, dopamin vám okamžitě zlepší náladu a namotivuje k tomu, abyste se k videím co nejdříve vrátili. Podobně funguje třeba i nakupování. Možná tu novou vázičku zas tak nepotřebujete, ale hrozně vás baví přidat zboží do košíku, kliknout na „koupit“ a sledovat, jak putuje k vám domů.

Odložená odměna

Je to rychlé, levné spolehlivé. Ale má to háček. Pocit uspokojení poměrně rychle vyprchá, a než se nadějete, jste zpátky na původní úrovni, nebo se cítíte ještě hůř. Proto se na TikToku tolik uchytil trend takzvaného „pomalého dopaminu“. 

Můžete rychle uvíznout v bludném kruhu neustálé stimulace. Když ho pak náhodou opustíte, život vám bude připadat k smrti nudný.

Princip je jednoduchý – zaměřte se na věci, které vyžadují trpělivost a úsilí. Jde o takzvanou odloženou odměnu. Pokud obvykle scrollujete nebo nakupujete, zkuste místo toho zvolit něco jemnějšího, například zahradničení, procházky, četbu knih. Nebo se můžete vydat ještě pomalejší cestou: naučte se hrát na hudební nástroj nebo sledujte západ slunce od začátku do konce, místo rychlé fotky na Instagram a odchodu domů, než abyste udělali jen rychlou fotku a odešli. Influencerka genevavanderzeil to popisuje tak, že „vystoupíte z hlavy a ponoříte se do práce rukama“.

Rizika neustálé stimulace

Podle somatické terapeutky Chloë Beanové se dopamin podílí na činnosti centra odměn v mozku. „Lidé o něm uvažují jako o ‚chemikálii dobrého pocitu‘, ale jde spíše o očekávání, motivaci a posílení chování. Je to to, co nás nutí určité aktivity opakovat stále dokola,“ říká. A v současnosti většina z nás upřednostňuje ty, které nás uspokojí rychle a bez námahy. Mezi ně patří kromě scrollování a online nakupování také kofein, hazardní hry, pornografie, maratony televizních seriálů, častá kontrola zpráv a oznámení, používání seznamovacích aplikací a neustálé vyhledávání vnějšího uznání.

„Jsou snadné, okamžité a dostupné kdykoli,“ dodává Beanová. Proto můžete rychle uvíznout v bludném kruhu neustálé stimulace. Když ho pak náhodou opustíte, život vám bude připadat k smrti nudný. Váš mozek už si zkrátka zvykl na nekonečnou zábavu, takže pomalejším činnostem nedává šanci. Dlouhodobě to však může vést ke stresu, zahlcení a nakonec až k vyhoření.

Dobře to popisuje youtuberka Maggie Sterlingová, která říká: „To, že jste neustále na svém mobilu, je možná důvod, proč vaše problematické symptomy nemizí.“

Sterlingová měla mnoho let chronické úzkosti, bolesti, nedostatek energie a špatnou náladu. „Když jsem výrazně omezila čas strávený u obrazovky, všechno se změnilo. Mé symptomy se snížily – úzkost odešla, tělesné potíže vymizely. Zlepšila se mi nálada a měla jsem víc energie, zkrátka mi bylo dobře. A to se nestalo během měsíců a let, ale během dnů a hodin,“ zdůrazňuje.

Štěstí potřebuje čas

Jestli chcete mít více pomalého dopaminu, vyrábějte, malujte, choďte na dlouhé procházky, pečujte o zahradu, vařte, nebo se naučte něco nového. Podobný efekt má i dokončení puzzlí, pleteného svetru nebo vyšitého ubrusu.

A nemusíte se vzdávat ani sociálních sítí. Jen k nim zkuste přistupovat zdravěji. Influencerka @oliviaunplugged například říká, že si při sledování videí na telefonu dělá poznámky. Proscrolluje tak méně obsahu a navíc se učí nové věci.



„Tyto činnosti obvykle vyžadují přítomnost, zvědavost a důslednost, takže odměnou se stává samotná praxe,“ říká Beanová. „V reálném životě je téma ‚pomalého dopaminu‘ v podstatě pouze jiný způsob, jak mluvit o udržitelnějším a stálejším potěšení namísto častých mikroodměn, za kterými se musíte neustále honit.“

Všechny činnosti, které rychle zvyšují hladinu dopaminu, nejsou v přiměřené míře „špatné“. Pokud je ale váš nervový systém přetížený, a vy takto hledáte úlevu, pak si ubližujete. „Vlastně se jen honíte za uzdravením místo toho, abyste se uzdravili doopravdy,“ varuje Beanová. „V dlouhodobém horizontu vás to vyčerpá.“

Když naopak do svého programu přidáte více aktivit založených na trpělivosti a úsilí, dostanete se pomalu z módu autopilota. „Časem budete ve svém životě cítit více stability, spokojenosti a smysluplnosti, což se velmi liší od křivky ‚vzestupů a pádů‘, která často doprovází vyhoření,“ uzavírá.