„Každý rok je to tu stejné, všude plno mudlů,“ povzdechne si paní Weasleyová ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců na nádraží King´s Cross. Podobně jsme si mohli povzdechnout v sobotu v noci, když se ze dvou hodin zase staly tři a nám se o hodinu zkrátil spánek. Zase. 

Změny času, zejména jarní posun na letní čas, jsou různými lidmi vnímány různě. Letní čas však jde proti přirozenosti a cirkadiánním rytmům, na rozdíl od starého dobrého zimního času, kterému se také říká čas „od pána Boha“. Výhody letního času jsou spíše civilizační a ekonomické (více se využívá přirozeného světla, méně se svítí, šetří se finance za energie). Zimní čas ctí přírodu a člověka v jeho přirozenosti, protože, jak zase říká šišlavý pan Wasserbauer ve svěrákovských Vratných lahvích, „člověk je součástí přírodní říše.“

Narušení cirkadiánních rytmů i změna hladiny hormonů

Pokud tedy patříte mezi jedince, kteří jarní změnu času nenesou úplně dobře, přestaňte se lynčovat za to, že nic nevydržíte, a vězte, že to je úplně normální a přirozené. Protože každoroční ubírání hodiny určitým způsobem jde proti lidské přirozenosti a tomu, jak jsme na běžné fungování vnitřně nastavení.

Lidský organismus je nastaven tak, že spoléhá na světlo, které mu pomáhá regulovat vnitřní hodiny. Posunutí hodin tento přirozený rytmus narušuje.

Hlavním důvodem je narušení cirkadiánních rytmů a krátkodobá ztráta hodiny spánku. To s sebou nese důsledky, jako je únava, vyšší riziko infarktů a mrtvic, potíže s koncentrací, náladovost, úzkost. Celé to může trvat od několika dní až po celé týdny a roli hrají i hormony, protože přechod na jiný čas ovlivňuje také hladiny serotoninu (reguluje náladu, spánek, chuť k jídlu i emoce) a melatoninu (spánkový hormon, produkován v noci, reguluje chronobiologické rytmy).

Vyšší riziko infarktu i dopravních nehod

Ztráta jedné hodiny spánku narušuje vnitřní hodiny těla, což způsobuje nejen potíže se vstáváním, ale také celkovou únavu a s tím související zhoršenou náladu a psychické rozpoložení. Výsledky výzkumů potvrzují stoupající riziko infarktů a mrtvic v prvních dvou týdnech po jarní změně času, u prvního o 24 % a v druhém případě o 8 %.

Hlášeny bývají také nárůsty pracovních úrazů, únava, bolesti hlavy a nevolnosti, to vše důsledkem posunutí celkového denního rozvržení. S tím souvisí i zvýšená nehodovost na silnicích. Trvalý nesoulad denního světla se spánkovými cykly může vést k dlouhodobým zdravotním problémům, jako jsou obezita nebo metabolický syndrom. Nedostatek spánku z jakéhokoliv důvodu totiž mění hladiny hormonů ghrelinu a leptinu, regulujících chuť k jídlu.

Přechod na letní čas bývá stresující

Změna denního režimu a jeho zkrácení o celou jednu hodinu může na řadu lidí působit jako významný stresor. S tím souvisí i poruchy nálady, mezi něž patří podrážděnost, nervozita, zhoršení úzkosti nebo deprese. Známy jsou rovněž důsledky na kognitivní funkce, které jarní změna času prokazatelně oslabuje.

Snížená bdělost způsobuje poruchy kognitivních funkcí, jako jsou problémy s pamětí a zhoršená schopnost koncentrace. Únava zapříčiněná přechodem na letní čas podle výsledků výzkumů vede až k 6% nárůstu smrtelných dopravních nehod ve dnech následujících bezprostředně po jarní změně času.

Tělo bojuje, ale prohrává

Všechny negativní důsledky jsou zapříčiněny tím, že tělo vynakládá poměrně dost sil k adaptaci na nový režim. A nějaký čas trvá, než se situace zase ustálí. Lidský organismus je totiž nastaven tak, že spoléhá na světlo, které mu pomáhá regulovat vnitřní hodiny. Posunutí hodin tento přirozený rytmus narušuje. Jde o jakousi formu sociálního jet lagu, kdy se tělo dostane do nesouladu se sociálním programem (školka, škola, práce). A ačkoliv se časem přizpůsobíme, dočasná ztráta pohody a vnitřní harmonie s přechodem na letní čas zkrátka souvisí.

Co může pomoci? Být na sebe v tomto čase vlídní, neplánovat si na dny následující bezprostředně po změně času náročné úkoly nebo rozhodnutí. Odpočívat způsobem, který nám vyhovuje, neklást na sebe přehnané nároky, chodit brzy spát, dělat si klidné a pohodové večery. A snažit se si toto přechodové období zpříjemnit zařazením činností, které nám dovolí relaxovat a které nám zkrátka udělají dobře.