Slunce lidi fascinovalo odjakživa. Některé kultury ho uctívaly jako Boha, jiné ho správně považovaly za zdroj života a energie. Už 4700 let před naším letopočtem sepsal Mistr Vongt pozitivní účinky slunečního svitu na zdraví. Stejným tématem se pak zabýval také slavný řecký lékař Hippokrates ve svém díle O vzduchu, vodách a místech. Staří Řekové a Římané věřili v léčivé vlastnosti slunečního světla a doporučovali slunění jako léčbu mnoha nemocí od epilepsie po letargii, podvýživu a obezitu.

Zájem lékařů o sluneční světlo se znovu objevil na konci 19. století: „Na základě všech mých zkušeností s nemocnými mohu bezvýhradně konstatovat, že hned po čerstvém vzduchu potřebují nejvíce světlo... A že nechtějí jen světlo, ale sluneční světlo,“ napsala anglická ošetřovatelka a autorka odborné literatury Florence Nightingaleová. Současné výzkumy její slova potvrzují. Lidé, kteří mají v pokojích více slunečního svitu, mají rychlejší regeneraci, hojení a celkově se uzdravují rychleji.

Helioterapie

I v modernější době se slunce používalo k léčbě různých onemocnění. Velmi používaná byla například helioterapie,  která přetrvávala v sanatoriích v Československu až do padesátých a šedesátých let 20. století. S její pomocí se úspěšně léčily nemoci jako tuberkulóza, katar plic či rachitida. Bylo to prosté – pacienti měli postele venku a prohřívali se na slunci.

Naše tělo je optimalizované pro sluneční spektrum, ve kterém jsou všechny potřebné složky záření harmonicky zastoupeny, a zaručují optimální funkčnost našeho těla. Neexistuje žádný umělý zdroj, který by byl schopen to dostatečně napodobit. 

„Úspěšnost léčby byla asi 85 %, takže velmi podobné výsledky jako moderní farmacie,“ říká Petr Hába, autor knihy Mezi dnem a nocí, světlem a tmou. Známé byly například Rücklovy sluneční lázně v Praze‑Kamýku (Zátiší). Rovněž sanatoria v horách pro plicní nemoci, kde se kladl velký důraz na slunce, čerstvý vzduch, stravu a odpočinek. S příchodem antibiotik pak začala helioterapie pomalu ustupovat.

Záření tak akorát

Dnes život v interiérech a umělé osvětlení náš vztah ke slunci a cyklu světla a tmy výrazně oslabily. Slunce přitom řídí mnoho procesů v těle, ať už jde o imunitu, produkci hormonů či například zdraví kostí a svalů. „Naše tělo je optimalizované pro sluneční spektrum, ve kterém jsou všechny potřebné složky záření harmonicky zastoupeny, a zaručují optimální funkčnost našeho těla. Neexistuje žádný umělý zdroj, který by byl schopen to dostatečně napodobit. Tedy ne tak homogenně, jako to umí slunce,“ vysvětluje Hába.

„Problém nastává, když člověk žije v umělém prostředí, tedy za okny, kterými vůbec neprojde důležitá UVB složka a také část infračerveného záření,“ říká Hába s tím, že to, jak obrovský vliv na nás může mít odpojení od slunce, ještě ani nedokážeme posoudit. „Tělo samozřejmě přežívá i bez slunečního záření, ale nefunguje optimálně. A čím víc se budeme posouvat mimo toto optimum, tedy budeme jen celé dny zavřeni v interiéru a ještě si budeme svítit něčím, co se od tohoto optima velmi liší, může to mít obrovské dopady.“

V tomto článku se zaměřujeme na to, jaký vliv má slunce na naše duševní zdraví. Ale v dalších dílech této série zjistíme, že slunce má mnohem větší spektrum benefitů. Dokonce může ve zdravé míře preventivně působit i proti některým typům nádorů.

Nejlepší antidepresivum

Napadlo vás někdy, proč naši předkové neměli úzkosti ani deprese? Někdo řekl, že neměli čas se zabývat sami sebou, ale jiné vysvětlení je možná ještě jednodušší – mnohem víc času trávili venku.

Cca 1,5 hodiny denně strávené venku na denním světle je spojeno s výrazně nižším rizikem vzniku deprese, a to i u lidí, kteří mají k depresi genetickou predispozici.

Dnes se postupně věda vrací k tomu, co bylo dříve jasné – že pro člověka je pobyt na slunci blahodárný. Slunce například markantně ovlivňuje produkci hormonů a neurotransmitterů důležitých pro naši dobrou náladu. „Ačkoli se říká, že UV záření je nebezpečné, spouští produkci dopaminu a spolu s viditelnou složkou i serotoninu v mozku. Asi každý máme tu zkušenost, že se za slunečného dne cítíme mnohem lépe,“ říká Hába.

Zároveň podle něj může slunce, zejména jeho infračervená složka, mít zklidňující efekt. „Můžete si udělat velmi jednoduchý pokus. Když jste neklidní, zavřete oči a nakloňte hlavu ke slunci. Přes víčka vám pak projde červená a infračervená složka od nějakých 650 nanometrů, která je schopna v mozku produkovat některé z neurotransmitterů, které jsou klíčové pro pocit stability a klidu. Takže během tří až pěti minut dojde ke zklidnění.“

To, že slunce má zásadní vliv na naši psychiku, dokazují i studie. Čínští vědci například sledovali v průměru 12 let asi 380 000 Britů a zjistili, že cca 1,5 hodiny denně strávené venku na denním světle je spojeno s výrazně nižším rizikem vzniku deprese, a to i u lidí, kteří mají k depresi genetickou predispozici. Podobný poznatek přinesla i studie, publikovaná v roce 2025. Podle ní lidé, kteří se často vyhýbali slunci a raději zůstávali ve stínu, měli vyšší pravděpodobnost depresivních symptomů.

Sluneční světlo je zkrátka pro naši psychiku zásadní, a to hned z několika důvodů.

1. Vitamin D

Je všeobecně známé, že sluneční záření stimuluje syntézu vitaminu D v kůži. Jeho dostatek je přitom spojován s lepší náladou a menším rizikem deprese. Studie a přehledy naznačují, že nízké hladiny vitaminu D mohou naopak pravděpodobnost depresivních symptomů zvyšovat.

„Pro produkci vitaminu D je klíčové UVB záření a to neprojde přes sklo. Naopak přes okna projde UVA složka, která je do jisté míry regulační, jinými slovy, destruuje již vytvořený vitamin D. Pokud bude člověk na slunci, vygeneruje určitý objem vitaminu D. Tělo si vyhodnocením poměru UVA a UVB složky hlídá, aby bylo vitaminu správné množství. Pokud ale potom půjde za velké okno a bude se třeba ,dosluňovat‘, tak se  vitamín D může začít v kůži odbourávat,“ doplňuje pro zajímavost Hába.

2. Regulace cirkadiánních rytmů

Dostatečné denní světlo synchronizuje náš vnitřní biologický rytmus. „Střídání denního světla s náležitou noční tmou zajišťuje správnou produkci všech hormonů a neurotransmiterů. Jakákoliv dysbalance v intenzitě i času osvětlení následně narušuje tuto správnou produkci,“ vysvětluje Hába. Důsledkem pak mohou být různá onemocnění, poruchy spánku a imunity včetně rozladění psychiky.

Na produkci melatoninu má přitom velmi negativní vliv zejména dnes velmi probírané modré světlo, které produkují LED žárovky a také obrazovky našich mobilů a počítačů. „Melatonin se v mozku začne produkovat asi až dvě hodiny po zhasnutí, tedy pokud má vůbec dostatek surovin pro svou tvorbu. Těmi surovinami jsou serotonin a jeho předchůdce aminokyselina tryptofan, kterou získává tělo ze stravy. Mimochodem, kromě mozku jsou v těle destinace, kde se melatonin produkuje v desetitisícinásobných množstvích, ale tam plní trochu odlišný úkol. Pokud tedy člověk půjde spát v deset nebo v jedenáct, a do té doby bude svítit intenzivním zdrojem modrého světla, začne se mu melatonin produkovat mnohem později,“ vysvětluje Hába. „Problém ale je, že tento hormon tělo tvoří jen do jedné až druhé hodiny ranní. Pak už produkce klesá, protože se tělo připravuje na probuzení.“ Pokud tedy chodíte spát pozdě, tohoto zásadního hormonu máte pravděpodobně nedostatek.

3. Behaviorální vliv

Být venku často znamená i víc pohybu, kontakt s přírodou a potenciálně sociální interakce – všechny tyto faktory samy o sobě podporují duševní zdraví. Metaanalýzy ostatně potvrzují, že i krátkodobý pobyt v přírodě zlepšuje náladu. Další studie prokázala, že lidé, kteří tráví víc času na denním světle, bývají šťastnější, méně užívají antidepresiva a mají lepší psychickou odolnost.

4. Imunitní a zánětlivé procesy

Výzkumy naznačují, že sluneční světlo dokáže ovlivnit látky v těle spojené se zánětem, například interleukin‑6 (IL‑6). Díky tomu může být u lidí, kteří jsou pravidelně vystaveni slunci, chronický zánět nižší – a právě jeho nadbytek bývá často spojen s depresivními symptomy.

Mnoho z nás možná nabylo dojmu, že slunci je třeba se pokud možno co nejvíc vyhýbat. To ale neplatí. Věda slunci stále přidává nové role a ukazuje, že kvalitní a rozumná expozice světlu může být pro náš organismus a psychiku důležitější, než jsme si dosud připouštěli. Stejně jako vitamíny, pravidelný spánek nebo pohyb i denní světlo je mocný preventivní nástroj, který zlepšuje naši náladu, biologické rytmy, spánek i psychickou odolnost.