fbpx
Velikonoce v Polsku: palmové ratolesti a pašijové hry Dalších 4 fotografií v galerii
V rámci pašijových her se v Polsku odehrává i ukřižování Ježíše Krista.

Udělejte si výlet k našim sousedům a poznejte, jak se na polském venkově vzpomíná na poslední dny Ježíše Krista

Zveřejněno: 23. 3. 2018

Velikonoce jsou jedním z veselých svátků připomínajících příchod jara, nového života a teplejšího počasí. V řadě států se k nim váže směsice pohanských a křesťanských zvyků, které jsou nejsilněji prožívány během pašijového týdne. Evropské divadelní společnosti se sdružily do tzv. Europassion a v různých intervalech organizují více či méně nákladná představení o Kristově životě či jeho určitých podnětných momentech.

V oslavách Velikonoc se přímo vyžívají naši polští sousedé, známí svojí religiozitou. Právě proto je velikonoční týden k návštěvě zajímavých míst a vychutnání mimořádné atmosféry v Polsku ideální. Svátky slaví všichni, věřící i nevěřící.

kraslice

Na velikonoční sobotu se v Polsku malované kraslice zvané pisanki rovnají do košíčků spolu s jinými dobrotami.

Vše začíná na tzv. Palmovou neděli, kdy se připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma. Lidé mu tehdy mávali palmovými ratolestmi, ale ty ve střední Evropě stěží najdete.

V Polsku je tedy nahrazují "palmami" z různých materiálů, uměleckými výtvory připomínajícími obrovské svíčky z květin a listí. Aktivní při jejich výrobě jsou především děti a mnoho škol a kostelů organizuje soutěže. Ty nejkrásnější výtvory pocházejí z oblasti Malopolska, např. v Lipnici Moruwanej, tam se o nejkrásnější palmu soutěží už 60 let.

Procesí vycházející z kostelíků své palmy představují obyvatelům měst a vesnic, následují mše a na závěr jsou výherci bohatě odměněni. 

Kraslice neboli pisanki

Následující víkend v sobotu se malované pisanki utáboří v proutěných košíčcích spolu s kouskem chleba, dortíkem, nakrájenou šunkou či párkem, čokoládovým zajícem a jinými dobrotami. Vše je úhledně naaranžováno pod ozdobnou krajkou.

Mladé páry s dětmi, staré babičky i samotáři se vydají ve svých slavnostních šatech do kostela a zde si nechají košíčky posvětit. Poté si je odnášejí domů a malé děti zažívají opravdu slavnostní chvíle. O kousky požehnaných potravin se lidé také společně rozdělí, aby jim přinesly štěstí v nastávajícím roce.

Dobré jídlo nesmí ostatně během Velikonoc chybět. Bohatě se snídá, babičky pečou voňavé bábovky, připravují se speciální polévky se zeleninou a oblíbeným pokrmem je jehněčí.

polsko 2.jpg

Mistérium v Poznani

V kostelech se v sobotu vyzdobí symbolický hrob Ježíše Krista a dobrovolníci z hasičských sborů u něj drží stráž. Snad nejpůsobivější jsou lokální mše v dřevěných kostelíčcích z doby středověku v Malopolsku a podél hranice až k Ukrajině. Většina je římsko-katolická, některé se ale hlásí k byzantské katolické tradici a v jejich interiéru můžete obdivovat nejen prastaré lidové malby, ale i ikony. Při pohledu na vnitřek těchto dřevěných skvostů, zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, se přenesete o stovky let zpět.

Po celý víkend probíhají procesí, některá skvostná v krojích a s velkými praporci doprovázená orchestrem, jinde skromná pouze s velkým křížem z kostela. Ve městech se hrají pašijové hry a tou nejčastější bývá tzv. Mistérium v Poznani v areálu bývalé Citadely. V tomto roce slaví 20. výročí a zhlédnout ho můžete 24. března.

Akce se zúčastní tisíce diváků a v areálu parku dobrovolní herci ochotníci odehrají celý Ježíšův život. Místní umělci vytvářejí každý rok originální kulisy, hudební doprovod a vymýšlejí i něco navíc – v minulém roce např. projekci na téma papeže Jana Pavla II., na kterého prostě Poláci nemohou zapomenout.

polsko 3

Palmy, kvítka a větvičky jívy čekají v kostele na požehnání od kněze.

 

Kalvárie

Velikonoce jsou mnohem zajímavější na venkově. Kdo má rád historii, může zavítat ke klášteru Kalwaria Zebrzydowska nedaleko Krakova, rovněž památky UNESCO. Komplex byl vybudován v 17. století v manýristickém stylu a je umně kombinován se zahradou v renesančním a francouzsky barokním ladění.

Na velikonoční týden se sem sjedou davy lidí, aby každý den doprovázely umělce, kteří postupně hrají pašijové akty kolem kláštera. Čtrnáct kapliček a menších kostelů je mistrně zasazeno do krajiny, takže se při sledování procesí pěkně projdete.

V dubnu často poprchává a pod stovkami nohou se trávník mění v bahnitou řeku, studený vítr zase sahá až do morku kostí. Pozorování účastníků je ovšem zážitkem pro oči, duši i pro čočku fotoaparátu.

 

Čtěte také:
Začalo jaro! Co znamená v cyklickém čase
Bičování i rudá vejce: Znáte nejšílenější velikonoční zvyky světa?

foto: Profimedia

Tipy redakce

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

Palivo budoucnosti? Mohlo by nám ho vyrobit slunce, a to na bázi fotosyntézy

Palivo budoucnosti? Mohlo by nám ho vyrobit slunce, a to na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.