fbpx

Jak vypadají Velikonoce v Polsku? Palmové ratolesti a pašijové hry Dalších 4 fotografií v galerii
V rámci pašijových her se v Polsku odehrává i ukřižování Ježíše Krista.

Udělejte si výlet k našim sousedům a poznejte, jak se na polském venkově vzpomíná na poslední dny Ježíše Krista

Zveřejněno: 7. 4. 2023

Velikonoce jsou jedním z veselých svátků připomínajících příchod jara, nového života a teplejšího počasí. V řadě států se k nim váže směsice pohanských a křesťanských zvyků, které jsou nejsilněji prožívány během pašijového týdne. Evropské divadelní společnosti se sdružily do tzv. Europassion a v různých intervalech organizují více či méně nákladná představení o Kristově životě či jeho určitých podnětných momentech.

V oslavách Velikonoc se přímo vyžívají naši polští sousedé, známí svojí religiozitou. Právě proto je velikonoční týden k návštěvě zajímavých míst a vychutnání mimořádné atmosféry v Polsku ideální. Svátky slaví všichni, věřící i nevěřící.

kraslice

Na velikonoční sobotu se v Polsku malované kraslice zvané pisanki rovnají do košíčků spolu s jinými dobrotami.

Vše začíná na tzv. Palmovou neděli, kdy se připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma. Lidé mu tehdy mávali palmovými ratolestmi, ale ty ve střední Evropě stěží najdete.

V Polsku je tedy nahrazují "palmami" z různých materiálů, uměleckými výtvory připomínajícími obrovské svíčky z květin a listí. Aktivní při jejich výrobě jsou především děti a mnoho škol a kostelů organizuje soutěže. Ty nejkrásnější výtvory pocházejí z oblasti Malopolska, např. v Lipnici Moruwanej, tam se o nejkrásnější palmu soutěží už 60 let.

Procesí vycházející z kostelíků své palmy představují obyvatelům měst a vesnic, následují mše a na závěr jsou výherci bohatě odměněni. 

Kraslice neboli pisanki

Následující víkend v sobotu se malované pisanki utáboří v proutěných košíčcích spolu s kouskem chleba, dortíkem, nakrájenou šunkou či párkem, čokoládovým zajícem a jinými dobrotami. Vše je úhledně naaranžováno pod ozdobnou krajkou.

Mladé páry s dětmi, staré babičky i samotáři se vydají ve svých slavnostních šatech do kostela a zde si nechají košíčky posvětit. Poté si je odnášejí domů a malé děti zažívají opravdu slavnostní chvíle. O kousky požehnaných potravin se lidé také společně rozdělí, aby jim přinesly štěstí v nastávajícím roce.

Dobré jídlo nesmí ostatně během Velikonoc chybět. Bohatě se snídá, babičky pečou voňavé bábovky, připravují se speciální polévky se zeleninou a oblíbeným pokrmem je jehněčí.

polsko 2.jpg

Mistérium v Poznani

V kostelech se v sobotu vyzdobí symbolický hrob Ježíše Krista a dobrovolníci z hasičských sborů u něj drží stráž. Snad nejpůsobivější jsou lokální mše v dřevěných kostelíčcích z doby středověku v Malopolsku a podél hranice až k Ukrajině. Většina je římsko-katolická, některé se ale hlásí k byzantské katolické tradici a v jejich interiéru můžete obdivovat nejen prastaré lidové malby, ale i ikony. Při pohledu na vnitřek těchto dřevěných skvostů, zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, se přenesete o stovky let zpět.

Po celý víkend probíhají procesí, některá skvostná v krojích a s velkými praporci doprovázená orchestrem, jinde skromná pouze s velkým křížem z kostela. Ve městech se hrají pašijové hry a tou nejčastější bývá tzv. Mistérium v Poznani v areálu bývalé Citadely. V tomto roce slaví 20. výročí a zhlédnout ho můžete 24. března.

Akce se zúčastní tisíce diváků a v areálu parku dobrovolní herci ochotníci odehrají celý Ježíšův život. Místní umělci vytvářejí každý rok originální kulisy, hudební doprovod a vymýšlejí i něco navíc – v minulém roce např. projekci na téma papeže Jana Pavla II., na kterého prostě Poláci nemohou zapomenout.

polsko 3

Palmy, kvítka a větvičky jívy čekají v kostele na požehnání od kněze.

 

Kalvárie

Velikonoce jsou mnohem zajímavější na venkově. Kdo má rád historii, může zavítat ke klášteru Kalwaria Zebrzydowska nedaleko Krakova, rovněž památky UNESCO. Komplex byl vybudován v 17. století v manýristickém stylu a je umně kombinován se zahradou v renesančním a francouzsky barokním ladění.

Na velikonoční týden se sem sjedou davy lidí, aby každý den doprovázely umělce, kteří postupně hrají pašijové akty kolem kláštera. Čtrnáct kapliček a menších kostelů je mistrně zasazeno do krajiny, takže se při sledování procesí pěkně projdete.

V dubnu často poprchává a pod stovkami nohou se trávník mění v bahnitou řeku, studený vítr zase sahá až do morku kostí. Pozorování účastníků je ovšem zážitkem pro oči, duši i pro čočku fotoaparátu.

 

Čtěte také:
Začalo jaro! Co znamená v cyklickém čase
Bičování i rudá vejce: Znáte nejšílenější velikonoční zvyky světa?

foto: Profimedia

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...