Představte si nákupy v obchodě, kde se jako zákazník dobře znáte s prodejci i dodavateli. Kde si můžete být jisti tím, že veškeré potraviny se sem dostaly s minimálním dopadem na životní prostředí a bez použití chemie. Vy je navíc získáváte jen za cenu pokrývající skutečné náklady. A v neposlední řadě tu můžete spolurozhodovat o tom, co se bude prodávat. V Praze jedno takové místo funguje od února 2019 a my jsme se ho vydali prozkoumat.

Ulice Za Poříčskou bránou, kde se rušná Florenc mění v klidnější Karlín, se ono dopoledne pomalu probouzela k životu a já vešla do dvora kulturního centra BAR/ÁK, které v současnosti patří klubu Divokých matek. Kromě spolkového obchodu Obživa zde najdete také kavárnu, hrnčířskou dílnu i prostory pro renovaci starého nábytku. Míjím barevné stolky a lavičky s nápisy jako „Mám ráda pěkné zadky“ a vstupuji do nenápadných dveří v zadní části dvora.

Nechybí samozřejmě ani výběr bezobalových suchých potravin, u kterých je kladen důraz na co nejkratší cestu z pole až na stůl.

V malém útulném krámku o dvou místnostech už mě vítá jediná zaměstnankyně Míša Křivková, která sem se svým milým úsměvem a náušnicemi se symbolem Stromu života perfektně zapadá. V Obživě je prý už od začátku a nyní zde pracuje jako provozní.

Potraviny v Obživě jsou bez obalu. A taky by měly splňovat podmínku nejkratší cesty z pole či sadu na pult


„Náš "obchod" funguje na neziskovém principu a jeho finanční stabilitu zajišťují naši odběratelé svými členskými příspěvky. Na oplátku pak mají přístup ke kvalitnímu jídlu za členské ceny, a ve výsledku tak šetří s každým nákupem,“ popisuje. Spolkový obchod vznikl po vzoru podobně fungujících zahraničních projektů, například v německých Drážďanech je podle ní v jednom takovém spolku až 10 tisíc lidí. K tomu má zatím Obživa bohužel daleko, v současnosti má včetně dodavatelů asi 115 členů.

Bez obalu, bez odpadu

Během povídání s Míšou procházíme prostor, který mi spíš než klasický obchod připomíná domácí spižírnu. V policích jsou vyskládané mléčné výrobky ve vratném skle, stejně tak pivo a šťávy, fair trade káva z družstevní pražírny, stáčený olej, víno, ekologická stáčená drogerie i drobnosti do zero waste domácnosti.

Nechybí samozřejmě ani výběr bezobalových suchých potravin, u kterých je kladen důraz na co nejkratší cestu z pole až na stůl. Od českých zemědělců tu místo našla slunečnicová, dýňová i lněná semínka, vlašské ořechy, hrách, obiloviny, med, kmín, sušené ovoce a další, na své si přijdou i vegani a vegetariáni s výrobky bez živočišných přísad.

Pokud v pátek zjistím, že některým výrobkům končí expirace a saláty už vypadají smutně, napíšu na Facebook, že by bylo dobré to odebrat. A vždycky někdo přijde.

„Sortiment se snažíme koncipovat tak, aby byl po naše odběratele co nejvýhodnější. Všechny farmáře, kteří nám dodávají živočišné produkty, navíc známe osobně, takže máme jistotu, že to dělají hezky. Vždycky se snažíme vybrat odběratele z nejbližšího okolí a dbáme i na co největší podíl bezobalových výrobků,“ vysvětluje Míša, podle které navíc spolek na rozdíl od běžných obchodů neprodukuje žádný potravinový odpad. „Zatím jsme nic nemuseli vyhazovat. Pokud v pátek zjistím, že některým výrobkům končí expirace a saláty už vypadají smutně, napíšu do skupiny našich členů, že by bylo dobré to odebrat. A vždycky někdo přijde.“

Bio za fér ceny

Vzhledem k tomu, že spolek veškeré náklady pokrývá z měsíčních příspěvků členů, které činí 350 korun pro jednotlivce a 450 korun pro rodinu, na ceny si tu nemusí přidávat žádnou marži. Oproti běžným obchodům zde tedy členové nakoupí minimálně o 30 % levněji.

Obaly byste si do krámku v Karlíně měli přinést vlastní


Pokud se rozhodnete do spolku vstoupit, je také nutné uhradit takzvaný vstupní investiční příspěvek ve výši 4 800 korun. „Aby se vám nákupy vyplácely, je dobré u nás za měsíc utratit tak tisícovku,“ říká Míša. Podle ní v Obživě některé rodiny nechají měsíčně i 8 000 korun.

Aby se Obživa jaksepatří rozeběhla, potřebovala by prý asi dvojnásobek členů.

Přestože členství v Obživě přináší nejen kvalitní potraviny za férové ceny, ale i dobrý pocit z podpory dobré věci, noví lidé přibývají pomalu. Roli samozřejmě hraje vícero faktorů, podle Míši je však jedním z hlavních fakt, že jde o velmi lokální záležitost. „Lidé samozřejmě nechtějí jezdit na nákup přes půlku Prahy a to bychom ani po nikom nechtěli. Už to je tedy limitující. Další důvod může být strach z finančního závazku,“ říká Míša. Aby se Obživa jaksepatří rozeběhla, potřebovala by prý asi dvojnásobek členů.

Související…

Leo Crlík: V Čechách vzniká první ekovesnice. S vlastním obyvatelstvem i měnou
Milada Kadeřábková

foto: Michaela Cásková, zdroj: Živá Obživa