Koronavirová situace panující v Česku začíná nepříjemně připomínat to, co jsme zažili už vloni v létě. Opatření se rozvolňují, počty nakažených nenápadně stoupají, většina lidí si žije v blažené bezstarostnosti. To vše na pozadí rozšiřující se delta mutace, která sice má mírnější průběh onemocnění než mutace alfa, zato je několikanásobně nakažlivější. Jak okolnosti rozvolňování vnímá přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer?
Hodně se teď mluví o indické mutaci delta, která je nakažlivější než byla britská alfa, ale podle všeho zatím nehrozí tak závažným průběhem. Mohou se nakazit jedinci, kteří již covid-19 prodělali, a ti, kteří jsou očkovaní? Respektive, je delta schopna prorazit víc než alfa?
Nová delta varianta je vskutku nakažlivější, jinak by se nemohla uplatnit v cirkulaci mezi lidmi. Na základě dosavadních sledování víme, že je nakažlivější o 60 %, tedy 1,6krát více než britská varianta označovaná jako alfa. Dosavadní zkušenosti s touto variantou potvrzují, že průběhy onemocnění i u lidí, kteří ani nejsou očkováni, jsou zpravidla mírnějšího průběhu.
Zhoršující situaci významně napomáhá zvýšená mobilita lidí do nejrůznějších turisticky atraktivních oblastí.
Lidé po očkování jednou, nebo dokonce oběma dávkami očkovací látky proti covidu-19 se mohou novou variantou delta nakazit také, průběh takového onemocnění je ale výrazně mírnější. Současná pandemická situace ve Spojeném království potvrzuje, že novější a nakažlivější varianta delta získává navrch vůči variantě alfa. Platí obecně, že lidé na daném území, kteří jsou imunní nebo do značné míry imunní proti minulé variantě viru, budou jenom částečně chráněni před nově vyselektovanou variantou koronaviru, zavlečenou na takové území.
Proč vlastně nové koronavirové mutace vznikají a jak moc velké nebezpečí představují pro vakcinaci, tedy jak moc mohou její účinnost snižovat?
Všechny viry jsou náchylné k mutacím v důsledku chybovosti enzymového aparátu, který zajišťuje kopírování virové nukleové kyseliny. RNA viry jsou ještě mnohem náchylnější k takové chybovosti než viry DNA. A to navzdory skutečnosti, že koronaviry jako jediné viry mají vyvinut opravný mechanismus pro spontánně vznikající mutace. Přesto k takovým mutacím v každé napadené buňce dochází, způsobují je záměny jednotlivých aminokyselin, které ve výsledku pozmění tvar povrchového výběžku S koronaviru. Právě tento povrchový protein či jeho gen je podstatou moderních genových či vektorových vakcín proti covidu-19.
Počty nakažených v Česku zase pomalu stoupají. Myslíte, že s tím souvisí právě mutace delta? Nebo skutečnost, že lidé jezdí na dovolené do ciziny, ze které se už pomalu začínají i vracet?
Za zhoršující se situaci může velké rozvolnění protiepidemických opatření v situaci, kdy jsme právě dosáhli na příznivou incidenční hodnotu, ve stejnou dobu se na naše území dostala nová nakažlivější varianta delta a postup očkování neprobíhá s potřebnou rychlostí. Obě dávky dostala dosud přibližně třetina obyvatel naší země, což zjevně nestačí. Zhoršující situaci významně napomáhá zvýšená mobilita lidí do nejrůznějších turisticky atraktivních oblastí.
Jak zařídit, aby epidemie v Česku zase nenarostla do nezvladatelných rozměrů? Je podle vás řešením nařídit všem po návratu z ciziny samoizolaci a testování?
Pevně doufám a troufám si tvrdit, že se u nás koronavirová pandemie nedostane do nezvladatelných rozměrů právě proto, že očkování obyvatel přes značné rezervy v zájmu o očkování pokračuje dobře.
Libor Grubhofer
Virolog a biochemik, ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Je spoluzakladatelem a koordinátorem přeshraničního studijního programu Biologická chemie mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Keplerovou univerzitou v rakouském Linci. Emeritní rektor Jihočeské univerzity a děkan její Přírodovědecké fakulty. Je členem Učené společnosti ČR.
Lze očekávat, že se nakonec zájem o očkování zvýší, nově budou moci podstoupit očkování i děti starší dvanácti let. Určitá systémová opatření by pro lidi vracející se z rizikových zemí ale vyhlášena být měla. Zcela jistě k tomu situace směřuje a je na vládě a Ministerstvu zdravotnictví, aby v tomto směru reagovaly dostatečně pružně.
Je podle vás rozumné považovat lidi očkované první dávkou za nechráněné a chtít testování i po nich, jak navrhl ministr zdravotnictví?
Očkování první dávkou rozhodně nezakládá nárok na bezinfekčnost, dokonce ani po dvou týdnech od podání druhé dávky nemůže být očkovanému jedinci garantována bezinfekčnost či nemožnost nakazit jiného člověka. Nemůže tomu tak být ze samotné podstaty imunity navozené očkováním. Nikdy si nemůžeme být zcela jisti, že očkování funguje stoprocentně.
Takže bychom měli testovat i očkované druhou dávkou? Nebo u očkovaných odebírat protilátky a zjišťovat, jak vakcinace vlastně proti deltě funguje?
Správně vzato ano, ani kompletní očkování v individuálních případech nezakládá jistotu stoprocentní ochrany před covidem-19, a tak by v rozumných časových intervalech měli být testovaní i očkovaní lidé ve větších pracovních týmech či školách. Navíc zatím nemůžeme říci, jak dlouhého trvání bude protilátková odpověď po očkování jednotlivými typy vakcín proti covidu-19.
Moudřejší bychom v tomto ohledu měli být do konce letošního roku. Současné vakcíny proti covidu-19 jsou konstruované na bázi genetické informace pro povrchový výběžek S původní čínské varianty koronaviru SARS-CoV-2, a proto virus neutralizující protilátky nemohou fungovat se stoprocentní účinností. Přesto však společně s dalšími specifickými protilátkami cílícími na jiná místa výběžkového proteinu S pracují účinně. A to se také počítá do celkové bilance specifické ochrany i před novou variantou koronaviru.
Reklama
foto: Biologické centrum AV ČR a archiv Libora Grubhoffera, zdroj: Biologické centrum AV ČR