Lisa Choiová první příznaky ignorovala. Koneckonců třiapadesátiletá obchodní analytička byla velmi aktivní a fit, vegetariánka, která často jezdila na kole a vyhýbala se jídlům s vysokým obsahem tuku. Byla daleko od typické oběti infarktu. Pracovala ovšem 60 hodin týdně, neorazila si ani o víkendech. Toto pracovní vytížení pro ni bylo naprosto normální.

Před několika měsíci najednou začala cítit na hrudi tlak. V nemocnici se ukázalo, že ji postihla spontánní disekce koronární arterie, což je relativně vzácná srdeční nemoc, která postihuje zejména ženy a lidi mladší padesáti let. Řekli jí, že bude potřebovat angioplastiku, a ona si hlavně nedokázala představit to, že bude mít na operaci čas.

Horší než malárie

Ve studii zpracované autory z institucí včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce (ILO) stojí, že každý rok ve světě umírají tři čtvrtiny milionu lidí na ischemickou chorobu srdeční a cévní mozkovou příhodu kvůli přepracování. Jinými slovy, více lidí umírá na přepracování než třeba na malárii.

Ti, kdo moc pracují, málo spí, necvičí, jedí nezdravá jídla, kouří a pijí alkohol, aby to všechno zvládli.

V článku publikovaném v časopise Environment International vědci systematicky přezkoumávali údaje o "dlouhé pracovní době", jež je definována jako práce, která trvá 55 hodin a více týdně. Zkoumali její dopady na zdraví a míru úmrtnosti ve většině zemí světa, a to od roku 2000 do roku 2016. Autory zajímaly faktory, jako je pohlaví a socioekonomický status, a jejich cílem bylo přijít na to, jak potlačit účinky přepracování na zdraví.

Studie prokázala, že přepracování je největším rizikovým faktorem nemocí z povolání. Zjištění odborníky velmi překvapilo, takto vážnou situaci nečekali. Existují dva hlavní způsoby, jak může přepracování ohrozit zdraví a délku života. Jedním z nich je biologická daň chronického stresu s nárůstem stresových hormonů, což vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a cholesterolu. Pak existují změny v chování. Ti, kdo moc pracují, málo spí, necvičí, jedí nezdravá jídla, kouří a pijí alkohol, aby to všechno zvládli.

V Evropě je hej

Nadmíru, tedy nad 54 hodin v týdnu, pracuje prý 9 % světové populace, někdy jde i o děti. Od roku 2000 počet přepracovaných roste. Muži pracují déle než ženy, přepracování vrcholí v raném středním věku, účinky na zdraví se projeví později. Data také ukazují, že lidé z jihovýchodní Asie pracují nejdelší dobu, lidé v Evropě nejkratší. Mnoho Evropanů si užívá pracovní kulturu, která oslavuje dlouhé dovolené a značné doby odpočinku. Tento uvolněnější přístup je zakotven v zákonech. Například směrnice Evropské unie o pracovní době zakazuje zaměstnancům pracovat v průměru více než 48 hodin týdně.

Rakouský ministr zdravotnictví v dubnu rezignoval kvůli tomu, že během pandemie měl z přepracování vysoký krevní tlak a vysokou hladinu cukru v krvi.

Ale i v některých evropských zemích roste od roku 1990 podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří napracují extrémní počet hodin. Rakouský ministr zdravotnictví v dubnu rezignoval kvůli tomu, že během pandemie měl z přepracování vysoký krevní tlak a vysokou hladinu cukru v krvi. Lisa Choiová ze Seattlu měla štěstí, protože kolegové podpořili její potřebu v práci zpomalit. Jelikož si ne každý může dovolit pracovat méně hodin a ne každého tělo varuje předtím, než udeří smrtelná cévní mozková příhoda nebo infarkt, je nutné tuto zdravotní krizi okamžitě globálně řešit, zejména legislativní cestou.

Pokud bude trend pokračovat stejným směrem, tak bude přepracování a s ním související poškození zdraví lidí růst. To je znepokojivé hlavně vzhledem k tomu, kolik firem adoruje přepracování až do stavu vyhoření. V narušení tohoto přístupu by měli spolupracovat zaměstnanci i zaměstnavatelé, problémy, které přináší přepracování, totiž poškozují obě strany. Zaměstnanci by měli změnit svůj postoj k práci, mnoho z nich je přilepeno k pracovním telefonům i pozdě večer. Čím dříve to učiní, tím lepší pozici budou mít. Přepracování je riziko, které se hromadí v průběhu let, a prevence chronických nemocí může snížit závažnost nejhorších zdravotních potíží.

Související…

Britové, kteří pracují na home office, chtějí mít zákonné právo na odpojení
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: BBC