To, že nám srdečné objetí dokáže zlepšit náladu, víme asi sami z vlastní zkušenosti. Výzkumy na toto téma jsou ale spíše výjimečné. Stojí proto věnovat pozornost nové vědecké studii publikované v časopise Health Communication, která se právě na objetí a jeho vliv na naši náladu zaměřila. Studie proběhla v období kovidové pandemie a vědci se proto rozhodli zkoumat, jak pandemie ovlivnila dopady objetí na naše psychické rozpoložení.

Vědci testovali dvě skupiny německých dobrovolníků. První skupina o 94 účastnících byla testovaná před pandemií, tito lidé tedy v době testování zažívali normální společenský život a nebyli vystaveni nucené sociální izolaci. Druhá skupina o 104 dobrovolnících byla testovaná v polovině pandemie a měla tedy omezený sociální kontakt.

Obě skupiny podstoupili výzkumnou metodu EMA (Ecological Momentary Assessment), během které nebyli testovaní v laboratoři, ale byli vyzváni, aby několik dní po sobě vyplnili dotazník ve svém mobilním telefonu nebo notebooku. To umožnilo vědcům získat realističtější pohled na každodenní objímací chování.

Během pandemie se lidé objímali méně

Z výsledků vyplynulo, že před pandemií se lidé objímali v průměru 6,29krát denně. Oproti tomu v pandemii tento počet klesl na 2,64krát denně. To pravděpodobně odráží skutečnost, že lidé během pandemie mohli objímat osoby, se kterými žili ve společné domácnosti.

Lidé, kteří obdrželi nejméně objetí, měli pozitivní dopady objetí nejvýraznější.

Měli ale mnohem méně příležitostí obejmout jiné přátele nebo rodinné příslušníky, s nimiž se běžně setkávají na společenských setkáních, jako jsou večírky, které byly během pandemie mnohem méně časté.

Před pandemií se lidé objímali více o víkendech

Dále vědci zjistili, že před pandemií se lidé více objímali o víkendech. Výsledky ukázaly, že dobrovolníci ze skupiny testované před pandemií se v sobotu objímali v průměru desetkrát, ale v úterý pouze čtyřikrát, což je možné vysvětlit tím, že o víkendu se setkávali více s dalšími lidmi například na večírcích, zatímco během týdne trávili čas v práci, kde může být objímání považované za neprofesionální. Během pandemie pak mezi dny nebyl rozdíl, zřejmě z důvodu nedostatku společenských setkání.

S nižší frekvencí objetí se zvyšuje jejich účinnost

I před pandemií se ukázalo, že více objetí je spojeno s lepší náladou. Zajímavým zvratem však bylo, že během pandemie, kdy se lidé objímali mnohem méně, byla souvislost mezi objetím a lepší náladou mnohem výraznější a pozitivní dopady mnohem větší.

Tento jev může mít různá vysvětlení. Ukázalo se například, že objetí snižuje stres, a mnoho lidí bylo během pandemie z různých důvodů ve stresu. Objetí pak mohlo snižovat stres a tím pádem mít i silnější vliv na zlepšení nálady. Dále se ukázalo, že nedostatek láskyplných doteků může mít negativní vliv na duševní zdraví. Objetí tedy mohlo být důležité i tím, že snižovalo negativní myšlenky a pocity. Tyto výsledky také naznačují, že lidé, kteří obdrželi nejméně objetí, měli pozitivní dopady objetí nejvýraznější.

Související…

Objetí nás může zachránit od depresí
Vojtěch Žák

 

foto: Shutterstock , zdroj: Psychology Today