Mommunes: Komunity spolubydlících single matek

Komunity matek, „mommunes“, jsou novým trendem v bydlení, který by mohl mnoha lidem udělat život jednodušší, levnější a méně osamělý. Po světě už tyto moderní typy složené rodiny vznikají. Ženy v nich nalézají podporu ve výchově dětí a mimoto také ušetří na nájmu, službách, energiích i jídle, což je v dnešní době zdražování pro mnohé z nich životně důležité. Janet Hoggarth se se svojí zkušeností života v „mommune“ svěřila britskému Guardianu. „Bylo to jako manželství, akorát lepší,“ říká.

Janet byla matka tří dětí ve věku 5, 3 a 1 rok a starala se o ně sama, protože si její manžel našel někoho jiného a odešel. Měla zlomené srdce a cítila se osaměle. Když od manželova odchodu uplynul rok, byla už zoufalá. Jednoho dne jí zavolala kamarádka Vicky. Právě si procházela celkem náročným rozchodem a nevěděla, kam jít se svým ročním dítětem bydlet, protože sama nedokázala utáhnout nájem ve velkém domě, kde původně s manželem žila.

Janet Vicky nabídla, jestli se k ní nechce na chvíli nastěhovat, než si najde něco svého. Vicky s radostí souhlasila a druhý den začala balit. Bydlely spolu pár týdnů, když potkaly Nicole, ženu, kterou znaly z dětského hřiště. Byla v podobné situaci, v jaké se nedávno nacházely samy. Nicole ale své dvě děti vychovávala sama už čtyři roky, byla unavená a kvůli zdražování začínala mít problém vyjít s penězi. V bytě Janet bylo dost místa, aby se tam vešli další tří lidé, a tak nebylo co řešit.

Tak trochu jiná rodina

A tak ženy založily zvláštní domácnost se třemi matkami a šesti dětmi. Celé to byla spíš shoda okolností, než že by to pečlivě naplánovaly. Až se zpožděním zjistily, že jejich životní styl má jméno – „mommune“. Dalších několik let žily tyto tři ženy společně. „Chovaly jsme se tak, jako bychom byly běžná rodina. Chodily jsme spolu nakupovat, spravedlivě se dělily o domácí práce, střídaly se ve vaření, staraly jsme se společně o děti. Z našich dětí se v podstatě stali sourozenci,“ říká Janet, na kterou měl život v mommune hlavně pozitivní vliv. Vzkřísilo to její sociální život, který po rozchodu s partnerem upadal, protože se nechtěla vídat se společnými přáteli. Každý den, když se vrátila z práce domů, měla doma dvě kamarádky, a když chtěla jít ven s někým jiným, měl jí kdo pohlídat děti.

Všechny ženy měly v „rodině“ něco, na co se specializovaly. Vicky pro děti pekla dorty, Janet všem pomáhala s technickými provozními věcmi a účetnictvím, Nicole organizovala výlety a vždycky dokázala děti umravnit a uklidnit, když to bylo doma trochu divoké.

Vicky neměla nikdy moc ideální zázemí, tak jí její nová domácnost zlepšila hlavně psychiku. „Poznala jsem, jak má rodina opravdu fungovat. Respektovaly jsme se, sdílely jsme povinnosti, staraly se o sebe a doma nikdy nebylo dusno. V minulosti jsem doma byla pořád ve stresu, ať nikoho nenaštvu.“

Třetí kamarádka Nicole si cenila toho, jak mommune ovlivnila její děti. „Začaly se cítit normálně. Předtím měly pocit, že rozvod rodičů je konec světa, a teď viděly, že se to stalo spoustě dětem, a jsou v pohodě. A navíc získaly nové sourozence, což se zase pozitivně odrazilo na jejich vztahu se spolužáky.“

Ženy se na sebe opravdu mohly spolehnout. Když byla Janet jednou měsíc nemocná, nejen že se jí spolubydlící o děti postaraly, ale nosily jí do postele jídlo a obstaraly celou domácnost. O takovém zacházení si kdysi mohla nechat jenom zdát. „Byla jsem jim nesmírně vděčná, nevím, jestli bych to bez nich zvládla. Ale udělala bych pro ně to samé.“

Všechny tři ženy se shodly na tom, že se v domově, který vytvořily, cítily lépe, než když žily s otci svých dětí. „Měly jsme nastavená pravidla, která všechny bez větších problémů dodržovaly. Nikdo na nikom neparazitoval, pomáhaly jsme si. Také jsme měly to štěstí, že si naše děti spolu sedly. Předtím, když jsem s dětmi žila sama, tak jsem byla hrozně unavená. A najednou jsem měla na všechno dost času,“ řekla Janet.

Vše má svůj čas

Když se podíváme na problémy spojené s rodičovstvím samoživitelů, jako jsou úspory na potravinách, nájmu a energiích, jsou mommunes ideálním řešením. Osamělí rodiče tak získají výhody párů, až na romantiku. Mohou sdílet služby, vybavení domácnosti, spotřebiče i dopravní prostředky. A každý může komunitě pomoci tím, co sám nejlíp umí, někdo je skvělý kuchař, další umí dobře řídit, jiný rád vymýšlí hry pro děti.

Všechny ženy měly v „rodině“ něco, na co se specializovaly. Vicky pro děti pekla dorty, Janet všem pomáhala s technickými provozními věcmi a účetnictvím, Nicole organizovala výlety a vždycky dokázala děti umravnit a uklidnit, když to bylo doma trochu divoké. Každá z žen sice měla trochu odlišný rodičovský styl (například u Vicky bylo jasné, že dětem dovolí vždycky o něco víc sladkostí, než by druhé dvě matky schvalovaly), ale dokázaly se domluvit a děti byly rády, že mají kromě mámy ještě dvě tety. Ale největší radost měly z toho, že jejich máma už není tolik smutná, vystresovaná a unavená a že je doma mnohem veseleji.

Kvůli tomu, že děti rostou a ženy najdou nového partnera, se mommune časem rozpadnou, to ale nic nemění na jejich užitečnosti. Ani komunita, kterou založila Janet, neměla věčného trvání. Některé děti začaly být pomalu v pubertě, takže potřebovaly víc prostoru. A ženy potkaly nového muže, se kterým chtěly zkusit žít v naději, že jim vytvoření tradiční rodiny vyjde napodruhé. Janet na svůj život s kamarádkami ráda vzpomíná, všichni se stále vídají a občas spolu jezdí na dovolené a výlety. Byla by ráda, kdyby se o výhodách života v mommune víc vědělo.

Klasický rozvod probíhá obvykle takto: po rozpadu manželství musí jeden nebo druhý opustit domácnost a žije sám do té doby, než se zamiluje a založí rodinu 2.0. Nemělo by to být binární, buď je s chlapem, nebo ne. Lepší je fungovat po nějakou dobu v mommune a rozhodnutí začít žít s někým jiným jako pár neuspěchat. Další rozvod zažít nechcete.