Evropská unie v únoru rozhodla, že larvy moučných červů a cvrčků domácích (ve formě částečně odtučněného prášku) se mohou používat při výrobě některých potravin, jako jsou pizza a těstoviny, chleba, krekry a tyčinky, masné polotovary a polévky, snacky, omáčky, sušenky, čokoládové cukrovinky, a dokonce i nápoje podobné pivu. Zároveň se nejedná o první případ. Žlutí mouční červi, sarančata stěhovavá a cvrčci domácí (ne ve formě odtučněného prášku) již byli v EU schváleni dříve, stejně jako hmyz, který se používá jako barvivo (zejména karmín).

Nařízení samozřejmě stanovuje, že potraviny obsahující hmyz musí být řádně označeny, ale jak výrazné a srozumitelné toto označení bude, se teprve uvidí. Ale co je důležitější, mělo by nás to zajímat?

Česká farmakoložka a propagátorka zdravé výživy Margit Slimáková upozorňuje, že hmyz není obvyklou součástí našeho jídelníčku, třebaže v jiných částech světa se jíst může. „Co se určitě doposud běžně nejedlo, jsou průmyslově zpracované produkty s hmyzem tak, jak se v posledních letech nabízejí v EU. Jde tedy o určitý pokus a ve výživě jen málokdy můžeme po takto krátké době sledovat souvislosti. Proto je téměř nemožné seriózně tvrdit, jaký ten vliv dlouhodobě bude, a za mě je na místě opatrnost,“ řekla pro Flowee.  

Za mě mnohem přínosnější a prospěšnější než takto experimentovat s výživou a propagovat konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných produktů je hledat cesty, jak podpořit konzumaci skutečného jídla, které nám jednoznačně prospívá, dodává živiny a není potřeba se s ním přejídat. Tedy ani se tolik neplýtvá a vedlejším efektem je zajištění i zdraví a zdravé štíhlosti.

Jak se dá předpokládat, většinou se hmyz nekonzumuje celý, ale ve zpracované podobě, ve výrobcích, jako jsou hamburgerové placičky, fitness tyčinky, snacky, proteinové koktejly, a dokonce i zmrzlina. Někdy lze přítomnost mouky na bázi hmyzu zjistit pouze procházením seznamu složek. Je tedy pravděpodobné, že jste již chroupali rozemleté cvrčky, aniž byste o tom věděli.

Jediná varianta?

Proč se tedy jedlý hmyz, který je skvělým zdrojem živin, zejména bílkovin, stává další bitvou na sociálních sítích? Částečně to může souviset se způsobem, jakým je toto téma propagováno v médiích establishmentu – což v některých lidech vyvolává instinktivní skepsi – a s tím, jak je obvykle spojováno s dalšími vysoce polarizujícími tématy, jako jsou klimatické změny, uhlíková neutralita a „nerůst“ (termín používaný jak pro politické, ekonomické a sociální hnutí, tak pro soubor teorií, které kritizují paradigma ekonomického růstu). V dnešním polarizovaném politickém prostředí se otázka jedlého hmyzu zkrátka politizovala a překryla s již existujícími názory lidí na celou řadu dalších otázek.

Hlavním argumentem ve prospěch brouků je to, že představují mnohem „udržitelnější“ alternativu k masu. Vyžadují mnohem méně půdy a vody a vypouštějí mnohem méně skleníkových plynů. Podle Slimákové je ale hlavním důvodem, „proč se hmyz takto zkouší vnutit do našich jídelníčků, nátlak na nepřirozené omezování výživově vysoce přínosných živočišných potravin. Strava založená na dnes hojně prosazované převážně rostlinné stravě totiž nemusí dodávat dostatek živin a mikroživin. Kritický je třeba příjem bílkovin, železa, zinku a vitamínu B12. Proto, aby se mohlo tvrdit, že nepotřebujeme tolik jíst maso, vejce, nebo mléčné produkty, se zkouší výživnost do stravy dostat hmyzem,“ vysvětluje odbornice.

Jde o určitý pokus a ve výživě jen málokdy můžeme po takto krátké době sledovat souvislosti. Proto je téměř nemožné seriózně tvrdit, jaký ten vliv dlouhodobě bude, a za mě je na místě opatrnost.

„Za mě mnohem přínosnější a prospěšnější než takto experimentovat s výživou a propagovat konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných produktů je hledat cesty, jak podpořit konzumaci skutečného jídla, které nám jednoznačně prospívá, dodává živiny a není potřeba se s ním přejídat. Tedy ani se tolik neplýtvá a vedlejším efektem je zajištění i zdraví a zdravé štíhlosti,“ dodává Slimáková. Jinými slovy, zařazení hmyzu do našich jídelníčků zatím určitě není nezbytné. Pro začátek by stačilo se trochu uskromnit a jídlem neplýtvat. 

Nakonec je nutno říct, že jistě mohou existovat i nějaké dobré důvody pro to, aby hmyz tvořil větší část naší stravy. Nicméně říkat lidem, že zbavení se masa zachrání planetu a vyřeší problém celosvětového hladu, je nesmysl a vyvolá to ještě větší odpor. Totéž platí pro myšlenku, že bychom neměli být příliš vybíraví, protože dvě miliardy lidí na planetě už hmyz jedí (toto číslo je navíc s největší pravděpodobností značně přehnané).

Související…

Alarmující plýtvání: Jídlo, které vyhodíme, by nakrmilo všechny hladové země
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek