Civilizace
Martina Malá
Staré jistoty o tom, jaký by měl muž být, mizí a místo nich přichází větší prostor pro citlivost, pochybnosti i hledání vlastní cesty. Jenže větší svoboda nemusí automaticky znamenat větší jistotu. Co dnes mladí muži vlastně hledají a proč může být větší svoboda někdy spíš zdrojem nejistoty?
Hana Průšová
Každý zahrádkářský úspěch přináší radost. Alespoň do chvíle, než zjistíte, že ho máte plnou lednici, další kusy dorůstají na záhoně a vaši příbuzní vám přestávají zvedat telefon.
Karel Křivan
Město není noclehárna, nýbrž živý organismus. Což platí i o vesnici, jen s větším dopadem na jiné smysly
Elena Severka
Ospalé odpoledne na pavlači, vůně máty a těžké stonky rajčat, klouzající po zábradlí. Pozorovat rostliny, které vypěstovala sousedka, se může zdát jako obyčejné maření času. Co se ale v naší mysli vlastně odehrává, když se staneme pouhými diváky cizí zahrady?
Milada Kadeřábková
Na sociálních sítích proti sobě stojíme v nesmiřitelných táborech. Když se ale potkáme tváří v tvář, dokážeme si podle režiséra a zakladatele projektu czeXperiment Jana Látala překvapivě dobře porozumět.
Apolena Mortensen Tůmová
Nikdo vám dýško nenařizuje. Jen vám terminál nabídne několik částek, obsluha čeká a vy máte před jejíma očima zmáčknout, že nedáte nic. Formálně svobodná volba, prakticky dokonale naaranžovaný pocit trapnosti.
Zdeněk Strnad
Prague Run Day nabídne šest běžeckých disciplín, zázemí na nové atletické dráze v Riegrových sadech i netradiční večerní Golden Hour Race by Flowee. Co stojí za vznikem nové akce a proč se organizátoři rozhodli vytvořit závod pro výkonnostní běžce i úplné začátečníky? O tom jsme si povídali s ředitelem závodu Theodorem Cabanem.
Oldřich Pospíšil
Speciální brýle na pozorování dnešního zatmění Slunce mizely z obchodů rychleji, než mnozí čekali. Pokud jste je nesehnali, nemusíte riskovat zrak ani zatmění odpískat. Stačí obyčejný cedník, kus papíru s dírkou nebo jednoduchá camera obscura.
Tereza Hermochová
Po padesátce se sluší chodit včas spát, ne protančit noc na rave. Alespoň podle představ o tom, jak má vypadat „důstojné“ stárnutí. Jenže přibývá žen, které podobná pravidla příliš nezajímají. Na parket se vracejí po letech – a končit hodlají, až budou samy chtít.
