Civilizace
Hana Průšová
„Pach stáří“ není jen kulturní stereotyp. Má konkrétní biologickou příčinu a začíná mnohem dřív, než bychom čekali. A většinou o něm ví dřív vaše okolí než vy sami.
Olivie Doleželová
Patnáctiletý kluk sedí na posteli ve svém pokojíčku v žižkovském bytě, mobil v ruce. „Nevzali mě.“ Rodič stojí ve dveřích a neví co říct. Mísí se v něm lítost, pocit selhání a vztek. Na ten „prokletý CERMAT“, ale i na své vlastní dítě.
Olivie Doleželová
Pro mnoho lidí je zvíře jediná psychická opora, ale nemohou si dovolit jeho zdravotní péči. Účty za veterináře se pohybují v desetitisících. Veterinární medicína zachraňuje, ale také nutí volit lidi mezi penězi a láskou.
Zdeněk Strnad
Legenda světového horolezectví Reinhold Messner vystoupila v Pražské křižovatce s přednáškou Moving Mountains. Večer, jehož hlavním partnerem byla společnost BigBoard, nabídl výjimečné osobní setkání s mužem, který svými expedicemi změnil podobu moderního alpinismu, a dnes o horách mluví především jako o škole svobody, odpovědnosti a pokory.
Olivie Doleželová
Na online filmový magazin najedou hordy mongolů a škodolibě oznámkují film nebo serial jednou hvězdičkou, čímž uměle srazí hodnocení. I takto dnes vypadají kulturní války.
Elena Severka
Když je vám těžko, odpoví vám lépe algoritmus než člověk. Ne proto, že by cítil víc, ale protože my jsme z komunikace udělali rychlou disciplínu bez pozornosti. Empatie nezmizela. Jen ji přestáváme používat.
Karel Křivan
Tulák není romantická postava z knížek, ale nepohodlný svědek reality. Vidí víc, srovnává a klade otázky, které se nehodí. V době uzavřených bublin a pohodlného „cestování“ bez kontaktu se světem připomíná, že skutečné poznání začíná až mimo komfortní zónu. Možná právě návrat k toulání je jediná cesta, jak znovu porozumět sobě i ostatním.
Zdeněk Strnad
Umřel na kříži za naše hříchy. Teď si účtuje za minutu, ale zase je vám k dispozici 24 hodin denně. A nepotřebujete k tomu ani kostel, jen mobil a připojení k internetu. První dvě minuty jsou zdarma.
Zdeněk Strnad
Když se v padesátých letech začaly v Česku budovat první panelové domy, nikoho nenapadlo, jaký symbol národní identity se z nich po sedmdesáti letech stane. A je to opravdu tak, potvrzuje i výzkum Češi 2026, podle kterého si 44 procent lidí představí Česko právě jako panelák. Místo, kde mezi tlustými zdmi žijeme vlastní životy, do kterých nikomu nic není.