„Pokud je existence mimozemšťanů tak pravděpodobná, proč jsme tedy žádné nenašli?“ ptá se takzvaný Fermiho paradox, pojmenovaný podle fyzika Enrica Fermiho z roku 1950. 

Související…

Kruhy v obilí: Lidský vandalismus, nebo mimozemská komunikace?
Lukáš Vincour

Trio Astronomů z Pensylvánské univerzity nyní přichází s novým (i když nepříliš překvapivým) řešením Fermiho paradoxu: mimozemšťany jsme nenašli, protože je prostě neumíme hledat. A když je neumíme hledat, tak Fermiho paradox vlastně vůbec není nevysvětlitelným konfliktem. To jen my jako lidstvo jsme neschopní. 

Fermiho paradox

Fermiho paradox se dá ilustrovat následujícím způsobem: víme, že přírodní zákony umožnily vývoj inteligentního života na Zemi. Podobné zákony platí v celém vesmíru, kosmos se skládá z nepřeberného množství hvězd a planet – jen v Mléčné dráze je 200–400 miliard hvězd, v pozorovatelném vesmíru pak 70 triliard hvězd – to druhé číslo je deset na dvacátou první čili jednička a za ní jednadvacet nul. Lidský mozek nemá dostatečné kapacity, aby si takové množství dokázal představit. Je velmi nepravděpodobné, že by se inteligentní život objevil zrovna na nám známém astronomickém tělese, obrovské množství naznačuje, že noční obloha prostě musí být inteligentních tvorů plná. Fermi se svého času podivoval nad tím, proč mimozemšťané nikdy Zemi nenavštívili.

Vesmír je nepředstavitelně obrovský a výpočetní síla potřebná k analýze dat, shromážděných v rámci pátrání po mimozemských civilizacích, široce překračuje možnosti lidstva.

A lidstvo se snažilo, seč mohlo. Vyslali jsme nazdařbůh do vesmíru sondy, nesoucí základní informace o lidstvu. S podobným poselstvím vysílají vědci signály do vesmíru. Radioteleskopy v americkém Arecibu nebo čínský FAST, kterému se přezdívá Boží oko, dosud nebyly schopny detekovat ani stopy po raketových technologiích nebo rádiovém vysílání, podobných těm, které vysíláme ze Země. Jenže vesmír je nepředstavitelně obrovský a výpočetní síla, potřebná k analýze shromážděných dat, široce překračuje možnosti lidstva. A nepomůže ani program Seti@Home, který umožňuje uživatelům internetu obětovat část výpočetní síly svých strojů. 

Hra kosmických rozměrů

K řešení paradoxu nejsou nutné pokročilé znalosti matematiky a fyziky. Mnohé pokusy byly popsány ve sci-fi literatuře a až později publikovány v literatuře odborné. Různé teorie vysvětlující Fermiho paradox lze v zásadě rozdělit do tří skupin:

  • mimozemšťané neexistují

Možná je život opravdu jedna obrovská náhoda. Možná měli pravdu kněží, když tvrdili, že nás na Zem umístil nějaký stvořitel pro své vlastní účely a zbytek vesmíru nám dal proto, abychom měli nad čím přemýšlet a čeho se bát.

  • mimozemšťané existují, ale dosud nedošlo ke kontaktu

Možná opravdu existují tisíce mimozemšťanů, kteří ale mají za to, že bude lepší zatím se držet zpátky. Možná nepodnikají mezihvězdné výpravy kvůli tomu, že je to příliš nákladné nebo z hlediska jejich stupně vývoje nemožné. Nebo se možná galaktické společenství rozhodlo vyhnout se konkrétně jenom Zemi.  Je také možné, že už dávno mezi námi žijí, ale lidstvo o nich neví – mimozemský život může fungovat na zcela odlišném základě od lidského (s úctou vzpomínáme na Stanislava Lema a jeho čtyřiadvacet inteligentních odstínů fialové).

  • mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje

Tyto názory lze řadit spíše do sféry nevědeckých, konspiračních teorií. Je mnoho těch, kteří věří, že v tzv. Oblasti 51 v americkém státě Nevada vědci zkoumají mimozemšťany a jejich technologie. Další si myslí, že mimozemšťané lidstvo kontaktovali už dávno v minulosti a dnes po tomto kontaktu můžeme najít stopy – např. obrazce na planině Nazca.


Ty lze vidět pouze z velké výšky, takže je záhadou, proč je lidé bez možnosti létat vůbec vytvářeli. A někteří, jako švýcarský spisovatel Erich von Däniken, mají jasno: stop po mimozemských civilizacích je lidská historie plná, to jen zatvrzelí skeptikové a protekcionistická vládnoucí třída se snaží je před veřejností skrýt.

Hranice růstu

Jedna z teorií, ze kterých obzvlášť mrazí: v určité fázi technologického vývoje se civilizace vždy samy zničí dřív, než stihnou kontaktovat kohokoliv jiného – což mimo jiné nevěstí pro lidstvo nic, co bychom měli radostně očekávat. Možná vždy civilizace vybuchne poté, co objeví nukleární zbraně, nebo se uvaří zaživa díky spalování fosilních paliv a nadměrné konzumaci palmového oleje a avokáda.

„Jestli je vesmír veliký jako oceán, hledáme mimozemšťany ve vířivce.“

A minulý měsíc se objevila ještě jedna nová teorie. Trio astronomů z Pensylvánské univerzity analyzovalo historii „honů“ na mimozemšťany a zavrhli jeden z hlavních pilířů Ferniho paradoxu: myslí si, že astronomové neobjevili žádné stopy po mimozemšťanech proto, že se nedívali dost dobře. Mají za to, že naše dosavadní hledání připomínalo situaci, jako kdybychom do oceánu plného vody ponořili malou vaničku a čekali, že se chytí ryba. Z toho plyne, že usuzovat na to, že mimozemšťané neexistují, je chybné. Zkrátka ještě nevíme dost a zatím nemáme ani nástroje k tomu se více dozvědět. Fermiho paradox tedy není opravdový paradox.

foto: Shutterstock, zdroj: The Economist