Tomášovi je třicet čtyři, pracuje v digitální agentuře na pražských Vinohradech a posledních deset let strávil pilováním jednoho klíčového detailu: neviditelných ponožek. Toho rafinovaného kousku látky, který končí přesně milimetr pod okrajem jeho kožených tenisek. Tomáš žil v přesvědčení, že jeho odhalený, elegantně oholený a opálený kotník vysílá do světa jasný signál: Jsem moderní, minimalistický Evropan, který rozumí trendům. Jenže pak do kanceláře nastoupila dvacetiletá stážistka Eliška.
Eliška nosí masivní retro boty a v nich bílé sportovní ponožky, vytažené sebevědomě až doprostřed lýtek. Když minulý týden narazila na Tomáše u kávovaru, sjela pohledem k jeho nohám a v očích se jí zaleskla čistá, nefalšovaná lítost. „Tome, ty tvoje kotníčkovky… to je hrozný retro. Úplně to křičí, že už ti bylo třicet,“ prohodila. Tomáš v tu chvíli netušil, že se stal obětí globálního konfliktu, který aktuálně plní stránky světových médií. A ano, ponožky se opravdu nosí i v parném létě. Tak, aby byly vidět, tedy ty správné.
Ať je vám sedm nebo dvacet
Myslela jsem si, že jde hlavně o TikTok. Pak přišel domů můj sedmiletý syn a poprosil mě o značkové ponožky. Chtěl hned několikery. Koupila jsem mu je, protože jsem doufala, že přestane chodit bez bot a bez bačkor a o ponožky, které si výslovně přál, se bude lépe starat. Nestalo se.
My, národ, který byl po generace na pranýři evropské módní policie za to, že jsme odmítali sundat ponožky v sandálech, najednou zjišťujeme, že naši strýcové předběhli dobu o třicet let.
Do těch nových kotníkových ponožek si zastrčil i džíny, takže vypadal jako nepovedný sultánův pacholek. Hodlal je ukazovat za každou cenu. Naštěstí mám stále ještě právo veta a povedlo se mi to zažehnat, i když pokus o nějaké „opravdové“ občas ještě proběhne.
Bojové linie jsou taženy uprostřed holení
To, co začalo jako nenápadné rýpání na TikToku, totiž přerostlo v regulérní kulturní válku. Ve skutečnosti ale nejde o ponožky. Podle článku v The New York Times se ponožky staly novým hlavním bojištěm mezi mileniály a nastupující Generací Z. Mladí lidé dnes považují odhalené kotníky za ekvivalent digitálního dinosaura. Kdo nenosí takzvané „crew socks“, tedy ponožky sahající minimálně do poloviny lýtek, ten jako by pro ně společensky neexistoval. Můj syn je tedy dokonalým příkladem, hurá!
„Tyhle kotníkový ponožky sundám jedině v případě, že už budu tuhej!“ prohlásil mileniálský komik Matt Bellassai na Instagramu. A nejrůznější reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Už jsem si tak moc zvykla na to, že svoje kotníky nevidím, že kdyby teď byly odhalené, bylo by to pro mě vyloženě šokující,“ píše například dvaadvacetiletá dívka. Osmnáctiletý mladík ze San Diega pak podle vlastních slov všechny kotníkové ponožky vyhodil. Jediný, koho v nich prý ještě vidí chodit, je jeho vlastní otec. „Říkám mu: Tati, musíš na sebe hodit nějaký delší ponožky,“ směje se.
I Vogue už řeší vaše spodní prádlo
Že nejde o pouhý internetový šum, dokazují i celebrity na červených kobercích. Například Billie Eilish dorazila na premiéru vlastního koncertního filmu Billie Eilish: Hit Me Hard and Soft v květnu 2026 v zářivě červených vysokých ponožkách, podobných, v jakých se basketbalová hvězda Angel Reese objevila na MetGala. Definitivní ránu mileniálské hrdosti pak zasadil britský Vogue, který nedávno publikoval článek s všeříkajícím titulkem: „Jennifer Lawrence statečně vyšla ven v mileniálských ponožkách.“ Slovo „statečně“ je přitom rafinovaný eufemismus pro módní sebevraždu.
Billie Eilish na premiéře koncertního filmu Billie Eilish: Hit Me Hard and Soft. (foto: Profimedia)
Obrat na trhu potvrzují i samotní výrobci. Randy Goldberg, spoluzakladatel úspěšné značky Bombas, pro média přiznal, že firma v roce 2013 začínala s kotníkovými ponožkami jako se svým absolutním bestsellerem. V posledních dvou letech se však poptávka dramaticky stočila k vysokým modelům. Trh zkrátka reaguje na novou realitu: vysoké ponožky mizí z pultů rychlostí blesku.
Český paradox: Od výsměchu k absolutnímu kultu
Pro českého pozorovatele má celá tato situace neobyčejně ironickou příchuť. My, národ, který byl po generace na pranýři evropské módní policie za to, že jsme odmítali sundat ponožky v sandálech, najednou zjišťujeme, že naši strýcové předběhli dobu o třicet let.
Reklama
Rozdíl je samozřejmě v kontextu a stylingu – dnešní trend vyžaduje čistě bílou, ideálně sportovní texturu, spárovanou s čistými retro teniskami a kraťasy, nikoliv se sešlapanými pantofli z tržnice. Princip však zůstává identický: ponožka už není tajný hygienický pomocník. Je to statement.
A Tomáš ve vinohradské kavárně stále pozoruje teenagery, mířící do Riegrových sadů. Všichni bez výjimky mají ponožky vytažené tak vysoko, že by jim je mohl závidět i ligový fotbalista. Nakonec si povzdychne, otevře aplikaci Amazonu a objednává balení sedmi párů vysokých bílých ponožek. „Nebudu přece za dědka,“ mumlá si pod vousy. Jeho sestřenice mezitím doma skládá prádlo. Její matka, typická mileniálka, jí zrovna vtipně sebrala jeden pár vysokých ponožek, natáhla si je přes legíny a s úsměvem se zeptala: „Tak co, vypadám teď mladě?“ Dívka se jen usmála. Válka o ponožky sice možná nemá jednoznačného vítěze, ale jedno je jisté! Kotníky letos v létě schovejte. Módní policie se totiž dívá proklatě nízko.
