Kamarádky jsou skvělá věc. Nosí vám kávu, probírají s vámi vztahy a občas vám podstrčí dárek, po kterém se vám v hlavě spustí malá soukromá detektivka.

Mně jedna taková nadšeně přinesla pro moje dítě silikonový náramek. Tvrdila, že to není jen tak ledajaký ozdobný kroužek, ale chytrá pomůcka, která mění frekvence a chrání před elektrosmogem. Na první pohled ten pásek vypadal naprosto stejně jako levný reklamní předmět z koncertu.

Syn si ho vzal, zkusil ho navléct na zápěstí, po třech vteřinách se ušklíbl a rovnou mi ho vrátil: „Nechci to. Ten silikon je fuj, je to nepříjemný na kůži.“

A bylo. Žádné ladění buněk se nekonalo, jemné vibrační vlny narazily na tvrdý odpor k silikonové hmotě.

Ale já jsem od přírody zvídavá. Nové technologie mě baví, ale nevěřím jim jen proto, že někdo pospojuje slova jako buňka, mozek a proton. Když se objeví „šaty, jaké svět neviděl,“ podívám se nejdřív, jestli vůbec existují.

Jak se šije neviditelná frekvence

Oficiální příběh BionicBandu zní skoro jako Andersen v SEO verzi.

Na webu firmy se dozvíte, že náramky jsou upravené podle mozkových a buněčných frekvencí. Kovový prvek v nylonové verzi náramku údajně prochází speciálním procesem v zařízení, generujícím konkrétní frekvence, podobně jako se v laboratoři kalibrují materiály nebo provádí spektroskopie. Tyto frekvence se mají „uložit přímo do struktury“ kovu.

Hledat v něm pravidelnou krystalickou paměťovou kartu vyžaduje stejnou dávku fantazie jako snažit se nabít mobilní telefon o kořen petržele jen proto, že obojí obsahuje uhlík.

Ať jsem však synův silikonový dárek zkoumala, jak jsem chtěla, žádný kovový prvek jsem neobjevila. Asi je obsahují jen verze pro dospělé.

Na starších stránkách firmy se píše, že: „BIONICBAND™ obsahuje plátek chirurgické oceli, která je upravena patentovanou technologií P.A.R.T. – Proton Alignment Resonance Technology tak, že při pouhém kontaktu začnou všechny protony ve vašem těle rotovat stejným směrem.“

To je tak mocná věta, že svým stylem připomíná zápisky alchymistů ze dvora Rudolfa II. – hned vedle zaručeného návodu na oživení mrtvé hmoty pomocí foukání tabákového kouře do vody.

Jen bych ráda věděla, co přesně to ve fyzikálním světě znamená. Nic konkrétního o technologii P.A.R.T. nebo BRT od BIONICBAND se mi nalézt nepodařilo.

Fyzika podle zákaznické podpory

Propagační texty plné obecných frází mě ale neuspokojily, a tak jsem se rozhodla požádat o informace přímo u zdroje. Na zákaznickém chatu jsem položila jednoduché otázky: „Mohu onen přístroj vidět?“ nebo „Mohu se o technologii dozvědět více?“

Odpověď? „Klidně mi zavolejte a můžeme si o tom více promluvit,“ odepsal David. Požádala jsem o písemnou odpověď. „To se omlouvám, ale to neudělám,“ zněla rezolutní odpověď s odůvodněním, že téma je zkrátka příliš složité.

Vzápětí přišlo fascinující fyzikálně chemické školení, týkající se dětského náramku: „Silikon je udělán z křemíku, tzn. z minerálů. Minerály mají pevnou krystalickou mřížku.“ Jejich přístroj prý dokáže upravit cokoliv, co tuto mřížku má.

Krystalický křemík se skutečně pyšní pevnou diamantovou strukturou a hraje klíčovou roli v polovodičích. Silikonový náramek se však nevyrábí z krystalického  křemíku. Jedná se o silikátový polymer – amorfní látku bez jakékoli krystalické paměti. Hledat v něm pravidelnou krystalickou paměťovou kartu vyžaduje stejnou dávku fantazie jako snažit se nabít mobilní telefon o kořen petržele jen proto, že obojí obsahuje uhlík.

Buňky v Petriho misce a certifikát v patičce

Firma sebevědomě prohlašuje, že účinky jejích produktů jsou vědecky ověřené ve dvou nezávislých laboratořích. Působí to důvěryhodně, ale za naleštěnou fasádou se důvěra začíná drolit.

Asociace IGEF vydala posudek o vhodnosti BIONICBAND jako ochrany proti elektrosmogu, institut Dartsch Scientific potvrzuje příznivé účinky na orgánově specifické buněčné kultury a vyšší odolnost buněk vůči oxidačnímu stresu.

V obou případech však jde o komerční firmy, provádějící měření na zakázku. Nekoná se žádný přísný dohled akademické obce, jde zkrátka o placenou službu pro klienta, který potřebuje hezký certifikát.

Provedení testů navíc připomíná spíš úsměvný experiment než skutečnou laboratoř. Výzkumníci totiž jednoduše položili náramek pod Petriho misku. Jak přesně má silikonový kroužek skrze vrstvu plastu vylepšit zdraví buněk uvnitř, to už zpráva logicky nevysvětluje.

Podobně přesvědčivý je i certifikát IGEF, který byl vystaven na základě měření variability srdeční frekvence u pouhých deseti lidí s věkovým rozpětím od 10 do 75 let. Ačkoliv firma tvrdí, že měli kontrolní skupinu, samotné reporty neobsahují dostatečné metodologické údaje o její organizaci či výsledcích. Z hlediska vědecké praxe nelze jednoznačně vyloučit, že spíše než zázračný účinek náramku změřili ukázkový placebo efekt.

Pokud si na českém webu firmy sjedete úplně dolů, pod všechny ty zářivé barvy a nadšené komentáře, najdete zajímavý odstavec. V něm český prodejce oranžově na bílém píše, že všechny recenze a zkušenosti uvedené na webu jsou osobními názory zákazníků a vyjadřují jejich subjektivní pocity.

Doktor v bílém plášti

Svou roli v tomhle příběhu má také postava, která by v pohádce hrála roli kouzelníkova asistenta. Na jihoafrickém webu firmy jsou dostupná propagační videa s mužem jménem Dr. Gordon Pedersen. Člověk v bílém plášti s přesvědčivým projevem působí jako solidní lékař, možná výzkumný pracovník, určitě autorita.

Nicméně podle zprávy amerického ministerstva spravedlnosti z roku 2024 byl Gordon Pedersen v Utahu odsouzen na tři roky vězení za prodej koloidního stříbra jako „schváleného léku“ na COVID-19, rakovinu a další choroby.

Americký soud konstatoval, že Pedersen zákazníky roky klamal, protože jeho produkt neměl ani základní klinické studie.

Na českých stránkách firmy jsem o tom žádnou zmínku nenašla. A to je vlastně docela zajímavé.