Současná mládež není šťastná. Nemá cíl, snahu a touhu se dostat někam dál. Propadá depresím, vytváří falešné sociální vztahy, což vede k dalším a dalším psychickým propadům. Dlouhá řada výzkumů ukazuje, že za to může neschopnost navazovat reálné vztahy, neustálé poměřování s tisíci dalších lidí v rámci sociálních sítí a snížená schopnost se soustředit. Řešení? Celkem logické – ať se mladí od zdroje smutku a dalších negativních pocitů (tedy od sociálních sítí) jednoduše odpojí.

Fakt, že odpojení od sociálních sítí může opravdu přinést zajímavé výsledky, prokázalo už mnoho výzkumů. Jeden z těch nejzajímavějších byl proveden na 38 vysokoškolácích, kterým byl diagnostikován zvýšený výskyt depresí. Polovině z nich vědci doporučili, aby omezili dobu svého používání sociálních médií na maximálně 60 minut denně. Jiní účastníci měli přístup neomezený. Těm, kterým byl přístup omezen, se po třech týdnech výrazně zlepšila psychika a vykazovali výrazně lepší výsledky v tom, jak vnímali svoje tělo. Tento pilotní test nicméně nebylo možné publikovat, protože proběhl na příliš malém vzorku.

Zkrátka je důležité mladým ukázat, že to, co najdeme na internetu, není realita, a upravit tak jejich vnímání tohoto velmi zidealizovaného online světa. 

Proto výzkumníci vytvořili novou skupinu. Šlo o 220 vysokoškoláků ve věku 17–25 let (76 % žen, 23 % mužů, 1 % ostatní). Aby se účastníci kvalifikovali, museli být pravidelnými uživateli sociálních médií (alespoň dvě hodiny denně na chytrých telefonech) a vykazovat příznaky deprese nebo úzkosti.

První týden experimentu byli všichni účastníci instruováni, aby používali své sociální sítě jako obvykle. Používání sociálních médií bylo měřeno pomocí programu pro sledování času stráveného na obrazovce, kterému účastníci poskytovali každý den snímek své obrazovky. Po prvním týdnu pak měla polovina účastníků snížit používání sociálních médií na maximálně 60 minut denně. Následující tři týdny tato skupina snížila používání sociálních sítí přibližně o 50 % na průměrných 78 minut denně oproti kontrolní skupině, která průměrně používala sociální média 188 minut denně.

Účastníci, kteří omezili používání sociálních sítí, vykázali po třech týdnech výrazné zlepšení v tom, jak vnímali svůj celkový vzhled a tělesnou hmotnost, ve srovnání s kontrolní skupinou, která nezaznamenala žádnou významnou změnu. Ve výsledcích, které prezentovali vědci například v časopisu Medical Express, pak nebyl žádný rozdíl v rámci pohlaví.

V současnosti výzkumníci provádějí další výzkum, který by ukázal, jestli je možné dlouhodobějším omezením sociálních sítí výrazně zlepšit nejen přijímání svého těla, ale také celkovou duševní rovnováhu.

Používání sociálních médií bylo ve výzkumu u dívek i chlapců spojeno se zkušenostmi s obtěžováním na internetu, přerušovaným spánkem, dlouhou dobou potřebnou k usnutí, nespokojeností se vzhledem a s tělesnou hmotností.

Další důkazy

Kdybychom chtěli vyjmenovat alespoň polovinu všech studií na světě, které se tímto problémem zabývaly, jen jejich výpis by byl delší než tento článek. Mezi všemi ale vyniká práce, která vyšla v recenzovaném časopisu eClinicalMedicine. Také výsledky z tohoto britského výzkumu jsou zcela jasné. Dívky, které užívaly sociální sítě denně maximálně 3 až 5 hodin, měly o 26 % více depresivních stavů než ty, které využívaly sociální sítě maximálně tři hodiny denně. Ty, které na sítích trávily dokonce více než pět hodin denně, pak měly o 50 % více depresivních stavů. U chlapců to byl nárůst o 21 respektive 35 %.

Používání sociálních médií bylo ve výzkumu u dívek i chlapců spojeno se zkušenostmi s obtěžováním na internetu, přerušovaným spánkem, dlouhou dobou potřebnou k usnutí, nespokojeností se vzhledem i s tělesnou hmotností. Navíc se ukázalo, že mladí lidé žijící v domácnostech s nižšími příjmy a domácnostech s pouze jedním z rodičů s větší pravděpodobností používali sociální média více než pět hodin denně. 

Tento výzkum šel ale na rozdíl od mnohých ještě dál. Zabýval se například i tím, jak z tohoto bludného kruhu vystoupit a jak dostat mladé lidi zase do duševní rovnováhy. Doporučuje například, aby se na školách, které tvoří nejosobnější sociální vazby mladých, intenzivněji diskutovalo nejen o trávení času v on-line prostředí, ale také například o tom, co je sebeúcta. Zkrátka je důležité mladým ukázat, že to, co najdeme na internetu, není realita, a upravit tak jejich vnímání tohoto velmi zidealizovaného online světa. 

Související…

Nebezpečí číhá v onlinu: Mladí mají tendenci nadužívat sociální sítě nebo videohry
Komerční článek

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek