Humor používá občas snad každý z nás. Co se ovšem ví méně, je fakt, že existují jeho různé podoby, které o tom, kdo je používá, mohou ledacos prozradit. Konkrétně jde o humor sdružující, agresivní, sebepodporující či sebezraňující. Již z tohoto výčtu je vám asi jasné, že humor není vždy v přímé úměře se štěstím člověka, jak se mnohdy může jevit. Naopak, jeho užívání může odhalit i problémy, které daný jedinec má.

Schování nízkého sebevědomí

Sdružovací humor slouží primárně k vytvoření příjemné nálady a ke zlepšení interakce mezi vypravěčem a příjemcem. Používá se k pobavení větší skupiny zúčastněných, vede k vytvoření dobrého pocitu a příjemné atmosféry a posiluje vztahy. Lidé, kteří tento typ humoru užívají, jsou obvykle extrovertní, společenští a snadno navazují nové vztahy. Pokud je však jeho používání přehnané, může to být indikátorem nízkého sebehodnocení a snahy získat pozornost a uznání od ostatních.

Užívání agresivních vtípků může být způsobem, jak se lidé snaží vyrovnat s vlastními problémy. Může také naznačovat trable s emocionálním zdravím, jako je stres, úzkost nebo deprese. 

Mentální zralost

Každému z vás bych přála mít ve svém okolí jedince, který využívá sebepodporující humor. Tito lidé se totiž dokážou zasmát i obtížným a stresujícím situacím, ale také pomocí humoru zlepšit svou image. V případě, že použití sebepodporujícího humoru není na úkor ostatních, jde o skvělý způsob, jak zvládat stresové situace a zlepšovat svou psychickou odolnost. Není se tedy ani čemu divit, že jedinci užívající tento druh žertů trpí dle vědců méně často na deprese a zdravotní problémy.

Studie také ukazují, že tento druh humoru zvládají ovládat především mentálně vyzrálí jedinci, kteří nemají v životě sklony k agresi a úzkostem. Navíc, na rozdíl od jedinců používajících sdružovací styl humoru, nepotřebují mít tito lidé publikum a dokážou se dobře zabavit i sami. Nadhled a vtip jim zkrátka pomáhají k tomu, aby se ze všeho nezbláznili.

Sebepoškozování vtipem

Téměř opakem je humor sebezraňující. Na první pohled působí neškodně, vždyť člověk, který se umí zasmát sám sobě, je rozhodně velmi sympatický. Sebepoškozující humor může být pro někoho způsobem, jak se vyrovnávat s těžkými situacemi nebo emocemi, jako je stres, úzkost, deprese nebo nízké sebevědomí. Pokud ale jedinec takto žertuje příliš často či agresivně, může to naznačovat problémy s emocionálním zdravím. Někdy je také možné pozorovat užívání sebepoškozujícího humoru jako součásti sebepoškozujícího chování. Zatímco humor je v podstatě neškodný, sebepoškozující chování může mimo jiné zahrnovat i záměrné ubližování sobě samému.

Skrytá agrese

A u ubližování ještě zůstaneme. Ovšem opustíme sebetrýznění a podíváme se na humor, jehož cílem je ublížit jiným. Jedná se o formu agresivního humoru, který zahrnuje různé formy výsměchu, ironie, sarkasmu či přímé kritiky a konfrontace. Obecně nejvíce se s ním setkáme při užívání vtipů s rasistickým či sexistickým podtextem. Ale pozor, do této kategorie může spadat také moment, kdy vyprávíte příběh o někom jiném a jemu to není příjemné. Cílem vypravěče může být například snaha posluchače zmanipulovat. Je také vědecky podloženo, že agresivní humor častěji užívají muži než ženy.

Užívání agresivních vtípků může být způsobem, jak se lidé snaží vyrovnat s vlastními problémy. Může také naznačovat trable s emocionálním zdravím, jako je stres, úzkost nebo deprese. Tento druh se bohužel i přesto často objevuje v kruzích přátel a mezi lidmi, kteří si navzájem dobře rozumí. Pokud se vaši přátelé k agresivnímu humoru často uchylují, je načase zbystřit.

Přehnané vtipkování může být indikátorem nízkého sebehodnocení a snahy získat pozornost a uznání od ostatních.

Je pravděpodobné, že se nyní poznáváte ve více kategoriích. Ano, je to běžné. Každý totiž užívá mix těchto stylů a není vždy pravidlem, že zdravá dávka agresivního či sebepoškozujícího humoru musí být nutně voláním o pomoc. Hojnost užívání jednotlivých druhů o nás však vypovídá více, než si myslíme. Ať už preferujete sebepodporující, sdružovací nebo jiný druh humoru, je důležité si uvědomit, že žertování o vás může druhým ledacos povědět. Než tedy příště otevřete pusu, zkuste se zamyslet, zda není místo sebeponižování či konfrontace ostatních nejlepší pronést staré neškodné klasiky typu „Jdou dva a prostřední upadl.“

Související…

Simona Stašová: Kdo nemá smysl pro humor, je mi podezřelý
Věra Keilová

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek