Ještě pořád existují teenageři, kteří nepotřebují Facebook pro to, aby si zvýšili sebevědomí. Mnoho je ale těch, kteří jsou vůči vlivu Facebooku a dalších sociálních médií, jako je třeba Instagram, poněkud méně imunní a sdílejí zde své fotky klidně i několikrát denně. Většinou se jedná o neškodnou zábavu. U některých dospívajících ale vystavování selfies může doprovázet daleko hlubší problém. Alespoň to tvrdí Amy Morinová, psychoterapeutka a lektorka na Severovýchodní univerzitě v Bostonu.
Reklama
Selfies začínají být podle Morinové nebezpečné, když teenager začne hodnotit sám sebe podle zpětné vazby, jíž na základě selfie získá na svém internetovém profilu. Jinými slovy, hodnotí se podle toho, kolik jeho selfie obdrží „lajků“.
Mladí se vystavují všanc a neuvědomují si, jak může negativní pozornost nebo ignorace zamávat s jejich rozvíjející se a křehkou psychikou.
Čím více jich je, tím lépe se cítí. Čím méně jich je, tím více přemýšlí, čím by to mohlo být, a začíná se na sebe dívat skrz prsty. Může se cítit neatraktivní a nemilovaný, protože nedostal odpověď, v níž doufal. Co jiného jsou totiž selfies než volnočasová sebeprezentace širokému online publiku? Mladí se vystavují všanc a neuvědomují si, jak může negativní pozornost nebo ignorace zamávat s jejich rozvíjející se a křehkou psychikou.
Posedlost dokonalostí
Podle Morinové, která problém popisuje na specializovaném serveru VeryWellFamily, se objevují i případy, kdy se náctiletí stávají závislí na nárůstu sebeúcty, kterou jim poskytuje pozitivní odezva na sdílené selfies. To se odráží v posedlosti pořizovat stále nové a nové atraktivní fotografie sebe sama ve snaze upoutat pozitivní pozornost ostatních. Dospívající, kteří trpí skrytou nejistotou, se pak mohou stát přehnaně sebejistými a posedlými sami sebou. Morinová popisuje případy, kdy náctiletí tráví několik hodin denně focením dokonalých selfies. Docela efektivní využívání volného času, nemyslíte?
Dospívající si neuvědomují, že prostřednictvím jedné fotky sdílí své sebevědomí s celým kyberprostorem.
Další problém podle psychoterapeutky je, že přílišně sebejisté obrázky mohou zničit pověst jejich autora. Mnoho dospívajících sdílí i poměrně sprosté, odhalené, vulgární fotky, které ale díky sociálním sítím mohou oběhnout skutečně celý svět. „Představte si, kolik mužů se může dostat k fotce vaší šestnáctileté holčičky svůdně špulící rty na objektiv v krajkovém spodním prádle,“ uvádí příklad Morinová. Navíc se po takovém zveřejnění mohou dostavit ještě nepříjemnější dozvuky a následky – užití fotky pro pomstu, potupu či šikanu. Dospívající si to neuvědomují. Nedochází jim, že prostřednictvím jedné takové fotky sdílí své sebevědomí s celým kyberprostorem.
Ukazují, kde jsou
O tom, že akční selfie záběry z hořících budov, zpod vodopádů, z vršků hory, mrakodrapu a dalších extrémních míst ohrožují fyzické zdraví a častokrát se už dokonce staly příčinou smrti, již bylo napsáno mnoho. Morinová ale uvádí další důležitý a možná ne tolik zmiňovaný fakt. Tím, že se teenager vyfotí na nějakém místě, které z pozadí fotografie jasně vystupuje, dává potencionálním útočníkům informaci o tom, kde se nachází (buď zrovna, nebo často), což jim v konečném důsledku umožňuje oběť snáze najít.
Touha pořídit dokonalou fotografii sebe sama by neměla dospívajícím zasahovat do reálného života plného kamarádů, koníčků a také povinností.
Dospívající hledají vhodný způsob sebevyjádření. A selfies mohou být podle Morinové jedním z nich. Je však třeba dodržovat určitou rozumnou míru. Jako ve všech případech i tady platí, že se vyplácí kráčet zlatou střední cestou. Tedy selfies ano, ale ne hned několikrát denně. Touha pořídit dokonalou fotografii sebe sama by neměla dospívajícím zasahovat do reálného života plného kamarádů, koníčků a také povinností. Morinová radí, aby rodiče mluvili s dětmi o tom, jak se může závislost na selfies odrazit na dětské psychice i fyzickém zdraví. „Měli by děti laskavou cestou informovat o možných rizicích, která s sebou takové počínání nese,“ dodává psychoterapeutka.
foto: Shutterstock, zdroj: Very Well Family
