Když Patricii několik týdnů po viróze nepřestával kašel, nepřikládala tomu velký význam. Později se přidala dušnost a bolesti zad. Nikdy nekouřila, sportovala a představa, že by mohla mít rakovinu plic, jí připadala absurdní.

Přesto jí lékaři našli nádor ve čtvrtém stadiu. Přišlo se na něj náhodou během jiného vyšetření. Díky moderní léčbě je dnes Patricie v remisi. Její příběh ale ukazuje, jak nenápadně může nemoc začít a jak snadno člověk její první projevy přehlédne.

Rakovina plic stále působí jako nemoc kuřáků. Kouření skutečně zůstává jejím zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Až dvacet procent pacientů však podle českých pneumologů nikdy nekouřilo. Mezi nekuřáky s touto diagnózou se navíc častěji objevují ženy.

V Česku rakovinou plic každý rok onemocní přibližně 6500 lidí a asi 5300 pacientů na ni zemře. Vysoký počet úmrtí souvisí hlavně s tím, že se na nemoc často přijde pozdě.

Přestat kouřit má pořád smysl

Na 1. srpna připadá Světový den rakoviny plic. Informace o nádorech u nekuřáků rozhodně neznamená, že bychom měli nad cigaretami mávnout rukou. Kdyby lidé přestali kouřit, počet případů rakoviny plic by během několika let dramaticky klesl.

Nemoc by ale nezmizela. I po odstranění tabáku by zůstala poměrně běžným typem rakoviny. Lékaři proto stále více sledují také prostředí, dědičné dispozice a další plicní onemocnění.

U části nekuřáků může rakovině předcházet například chronická obstrukční plicní nemoc nebo plicní fibróza. Roli může hrát také genetická výbava, kterou člověk pochopitelně ovlivnit nedokáže.

Radon se může hromadit přímo doma

Jedním z významných a přitom málo známých rizik je radon. Radioaktivní plyn přirozeně vzniká v půdě a horninách a může se hromadit v budovách.

Vyšší koncentrace se v Česku vyskytují například v některých částech Vysočiny, Karlovarska a na rozhraní středních, jižních a západních Čech. Rozhodující přitom není jen oblast, ale také stav konkrétního domu, jeho podloží a způsob větrání.

Dalším problémem jsou jemné prachové částice, menší než 2,5 mikrometru. Vznikají mimo jiné v dopravě, průmyslu a při spalování paliv. Jsou natolik malé, že pronikají hluboko do plic, a při dlouhodobém působení mohou poškozovat jejich tkáň.

Zvýšenému riziku mohou být vystaveni lidé pracující v těžkém průmyslu, dopravě nebo chemických provozech. Význam může mít také dlouhodobý kontakt s azbestem, dieselovými emisemi, svářečskými zplodinami a některými druhy prachu.

Kouř, který se nedá vyvětrat

Plicím neškodí pouze cigareta, kterou člověk sám vykouří. Rizikem je také pasivní kouření a pobyt v prostoru, kde se kouřilo dříve.

Zbytky tabákového kouře mohou ulpívat v textiliích, nábytku a na stěnách. Člověk tak může být škodlivým látkám vystaven, přestože v místnosti právě nikdo nekouří.

Jednotlivý kontakt obvykle nemoc nezpůsobí. Problém představuje dlouhodobé působení a kombinace více rizik. Genetická dispozice, špatné ovzduší, pracovní expozice a radon se mohou během let sčítat.

Screening zachycuje nádory včas, ale není pro všechny

Program časného záchytu rakoviny plic funguje v Česku déle než čtyři roky. Je určen současným nebo bývalým kuřákům ve věku od 55 do 74 let, kteří za život vykouřili alespoň 200 tisíc cigaret. To odpovídá přibližně jedné krabičce denně po dobu dvaceti let.

Screeningem už prošly desítky tisíc lidí. Více než polovina zachycených nádorů byla odhalena v prvním nebo druhém stadiu, kdy se nemoc obvykle ještě nijak neprojevuje a možnosti léčby jsou výrazně lepší.

Jednoduchá rovnice „nekouřím, takže se mě rakovina plic netýká“ prostě neplatí.

Nízkodávkové CT navíc nemusí odhalit jen nádor. Lékaři při něm nacházejí také plicní fibrózu, chronickou obstrukční plicní nemoc, plicní hypertenzi, bronchiektázie nebo zvápenatění věnčitých tepen. Někdy se objeví také nálezy na štítné žláze či nadledvinách.

Současná pravidla ale vycházejí především z věku a kuřácké minulosti. Člověk, který nikdy nekouřil, se do programu nedostane, i když má rakovinu plic v rodině, žije v domě s vysokou koncentrací radonu nebo strávil desítky let v rizikovém provozu.

Pneumologové proto chtějí v budoucnu zvažovat také slabší kuřáky, nekuřáky, rodinnou anamnézu a zátěž prostředí. Screening by se podle nich mohl stát součástí širší péče o zdraví plic.

První příznaky snadno zapadnou

Jedním z největších problémů rakoviny plic je nenápadnost jejích počátečních projevů. Dlouhotrvající kašel, zadýchávání, bolesti na hrudi nebo v zádech a neobvyklá únava se dají snadno připsat infekci, věku nebo špatné kondici.

Kdo ve středním věku občas není unavený nebo zadýchaný. Právě tahle všednost může být zrádná. Když se skutečná příčina potíží ukáže až po několika měsících, může už být nemoc ve výrazně pokročilejším stadiu.

Neznamená to, že každý kašel ohlašuje nádor. Přetrvávající nebo zhoršující se obtíže ale není dobré donekonečna vysvětlovat prodělanou virózou nebo pracovním stresem.

Léčba má být přesnější, ne pouze silnější

Vedle rozšíření screeningu chtějí pneumologové také podrobněji zkoumat genetické vlastnosti nádorů. V současnosti se běžně vyšetřují tři základní geny. Lékaři by chtěli analyzovat přibližně dvacet.

K vyšetření by přitom stačil jediný vzorek nádoru odebraný z plic. Pacient by tedy nemusel podstupovat další zatěžující zákrok.

Genetická analýza může ukázat, zda nádor obsahuje změnu, proti níž už existuje cílený lék. Může také naznačit, že určitý druh léčby pravděpodobně nebude fungovat.

„Nechceme pacienty zatěžovat mnohdy toxickou léčbou, pokud by jim nepomohla,“ vysvětluje pneumoonkolog Martin Svatoň.

Podrobnější testování by podle něj mohlo ovlivnit léčbu přibližně u deseti procent pacientů. Není to většina. Pro konkrétní lidi ale může znamenat účinnější terapii, méně nežádoucích účinků a někdy také roky života navíc.

Nekouřím, takže se mě to netýká

Kouření zůstává největším nepřítelem našich plic. Jednoduchá rovnice „nekouřím, takže se mě rakovina plic netýká“ prostě neplatí.

Lékaři dnes dokážou nemoc dříve odhalit a u části pacientů také přesněji určit, jaká léčba by mohla zabrat. Potřebují se ale dívat nejen na počet vykouřených cigaret, ale také na rodinnou historii, pracovní podmínky, prostředí a biologické vlastnosti konkrétního nádoru.

Patricie měla štěstí v situaci, ve které se toto slovo používá jen velmi opatrně. Nádor se našel náhodou a léčba zabrala. U rakoviny plic totiž často nerozhoduje jen to, zda člověk kouřil. Rozhoduje také chvíle, kdy se na nemoc přijde.