Čeští praktičtí lékaři začali od letošního roku při preventivních prohlídkách systematičtěji vyhledávat pacienty s rizikem selhání srdce a ledvin. Změny míří především na lidi, kteří se cítí zdraví, ale jejich organismus už může být ohrožen civilizačními chorobami. Podle lékařů jde o zásadní posun – léčba se posouvá do fáze, kdy pacient ještě žádné potíže nemá.
„Cílem je zachytit nemoc dřív, než se projeví. Hodnotíme laboratorní markery, ne to, jestli je pacient unavený nebo zadýchaný,“ říká praktický lékař Petr Šonka. Právě praktičtí lékaři mají podle něj v systému klíčovou roli, protože jako první vidí pacienty, kteří se dosud s žádným onemocněním systematicky neléčí.
Nic necítit neznamená být zdravý. Právě proto má prevence smysl.
Nová pravidla se týkají především lidí s rizikovými faktory, mezi které patří obezita, cukrovka, ateroskleróza nebo vysoký krevní tlak. Vyšetření ledvin se nyní provádí jednou za dva roky u všech osob starších padesáti let, případně dříve u pacientů s diabetem nebo hypertenzí. U srdce se preventivní vyšetření zaměřuje na padesátníky se dvěma rizikovými faktory a na lidi nad šedesát let s alespoň jedním rizikovým faktorem. Praktik v těchto případech může odebrat krev a vyšetřit marker NT-proBNP, který dokáže odhalit počínající srdeční selhání.
Pilotní projekt pro 200 ordinací
Jsme schopni snížit riziko hospitalizace a oddálit vážné následky. Když je někdo dvakrát hospitalizovaný, prognóza není dobrá.
Důležité podle Šonky je, že ne každý pacient automaticky putuje ke specialistovi. Preventivní prohlídka rozdělí lidi do několika skupin. Ti, kteří jsou v pořádku, odcházejí jen s doporučením další kontroly v delším časovém horizontu. U lehkých forem onemocnění zůstává péče u praktického lékaře, který se zaměřuje na léčbu tlaku, cukrovky a úpravu životního stylu. Ke specialistovi míří až pacienti s pokročilejším nálezem nebo ti, kteří už potřebují cílenou léčbu.
Tisková konference k představení projektu. Zleva MUDr. Ondřej Viklický, MUDr. Petr Šonka, MUDr. Aleš Linhart, moderátorka
Právě tady má pomoci i pilotní projekt, na kterém se podílejí praktičtí lékaři a nefrologové. Počítá se se zapojením zhruba dvou stovek ordinací a s využitím strukturované telemedicínské konzultace mezi praktikem a specialistou. „Nejde o video, ale o zabezpečenou textovou komunikaci s jasným protokolem. Chceme ověřit, že praktik dokáže pacienta správně zindikovat a že část léčby může zůstat v jeho rukou,“ popisuje Šonka. Pilot by měl podle něj trvat zhruba rok a jeho cílem je i zjistit, kolik pacientů s chronickým onemocněním ledvin se při běžných prevencích skutečně zachytí.
Změny v prevenci vítají i specialisté, přestože očekávají nárůst pacientů. Nefrolog Ondřej Viklický upozorňuje, že chronické onemocnění ledvin se týká přibližně každého desátého Čecha a většina pacientů přichází k léčbě pozdě. „Selhání ledvin nebolí. Když se na něj přijde až ve chvíli, kdy orgán funguje omezeně nebo vůbec, je často nutná dialýza nebo transplantace. Přitom máme léky, které při včasném nasazení dokážou průběh nemoci výrazně zpomalit,“ říká.
Každý třetí Čech je kardiologický pacient
Podobně varovná je situace v kardiologii. Podle Aleše Linharta přibývá pacientů se srdečním selháním každoročně o desítky tisíc. „Nechceme, aby pacienti byli primárně u specialistů, ale aby zůstávali v péči praktických lékařů co nejdéle. Pokud nemoc zachytíme včas, jsme schopni snížit riziko hospitalizací a výrazně zlepšit kvalitu života,“ říká Linhart. Připomíná, že opakované hospitalizace u srdečního selhání výrazně zhoršují prognózu.
Pro samotné pacienty se změny nemusí projevit dramaticky na první pohled. Odběry krve vypadají podobně jako dřív, přibývá například měření obvodu pasu jako doplňkového ukazatele obezity. Největší rozdíl by podle Šonky měli lidé poznat v komunikaci. „Pacient by měl odejít s jasnou informací, co jsme zjistili, co to znamená a co pro své zdraví může udělat on sám. To je pro lékaře nejtěžší část a bude chvíli trvat, než si na to všichni zvyknou,“ říká.
Lékaři se shodují na jednom: nové prevence dávají smysl jen tehdy, pokud lidé na preventivní prohlídky skutečně chodí. „Nic necítit neznamená být zdravý,“ shrnuje Šonka. „Právě proto má prevence smysl.“