Je noc. Dítě se budí a škrábe se tak urputně, že mu nejde znovu usnout. Ráno má na rukou drobné červené pupínky, které tam včera nebyly. A pak přijde zpráva ze školky: „Prosíme rodiče, aby zkontrolovali děti kvůli výskytu svrabu.“ 

Zákožka svrabová má v oblibě se zavrtávat pod kůži, kde klade vajíčka. Podlé je, že nově vylíhnutá roztočí mláďátka se po kůži dále šíří škrábáním. Nejlepším doporučením tedy je prostě neškrábat, ale jak to vysvětlit malým dětem, když to tak hrozně svědí? 

Příznaky, které nepřehlédnete

Intenzivní svědění, vláknité stopy na kůži připomínající cestičky a vyrážka, vyhlížející jako drobné červené pupínky. To jsou projevy vysoce nakažlivého kožního onemocnění, způsobovaného mikroskopickým roztočem zvaným zákožka svrabová. Zákožka si libuje v záhybech měkké kůže, kde je dobře chráněna před nebezpečím.

Právě zde klade vajíčka a vybírá si k tomu nejčastěji zápěstí, meziprstí na rukou i nohou, podpaží, lokty, třísla a záhyby hýždí. Svědění bývá horší v noci, což může způsobit potíže se spánkem. Nepříjemná je i dlouhá inkubační doba. Příznaky se mohou projevit až šest týdnů po nakažení.

Rozhodně se nespoléhejte na samoléčbu

Svrab ovšem není jediným kožním onemocněním způsobujícím svědivost a zarudlou vyrážku. Jak jej tedy odlišit od těch dalších? S tím pomůže lékař. K diagnóze často stačí zhodnocení typických kožních projevů, jako jsou svědivé pupínky, šedavé klikaté chodbičky (v meziprstí, zápěstí, podpaží, kolem pasu) a dotaz na příznaky, zejména noční svědění a výskyt svědivé vyrážky u dalších spolubydlících či rodinných příslušníků.

Pro potvrzení může být provedeno mikroskopické vyšetření vzorku kůže. Lékař hledá buď přímo zákožku, nebo její vajíčka či výkaly. K vizualizaci chodbiček a roztoče v kůži může výjimečně pomoci i dermatoskopie.

K léčbě většinou stačí krém nebo lék na předpis

Když lékař ví, co vám je, může nastavit odpovídající léčbu. Dobrá zpráva je, že obvykle stačí předepsat tablety ivermektinu nebo permetrinový krém. „V Česku nejsou tyto přípravky volně prodejné v lékárně, musí je předepsat lékař,“ informuje MUDr. Marie Finsterlová, dermatoložka z Čáslavi, s tím, že vedle permetrinu se dá předepsat také sirná vazelína, která se používá tři dny. „Osobně píši raději třídenní sirnou kúru. Je spolehlivější, nemá kontraindikace a zpravidla kúru již neopakujeme,“ vysvětluje.

Permetrinový krém je nejlepší aplikovat po sprše, kde pod teplou vodou jemně vydrhnete pokožku. Po osušení se krém nanese na celé tělo kromě hlavy a krku. Na pokožce by měl přípravek působit osm hodin. Pokud si mezitím umyjete ruce, třeba po použití toalety, měli byste si je znovu namazat. Po uplynutí této doby je potřeba se umýt a smýt krém, po sedmi dnech se kúra opakuje.

Co si doma pohlídat, když se objeví svrab

  • Léčit se musí všichni, kdo s nakaženým žijí v jedné domácnosti – i bez příznaků.
  • Prádlo, pyžama, ručníky a ložní povlečení vyperte minimálně na 60 °C.
  • Věci, které nelze prát, uzavřete do sáčku a nechte stranou alespoň 8 dní.
  • Matrace, polštáře a přikrývky vyvětrejte na slunci nebo na mrazu.
  • Celou domácnost důkladně vysajte, včetně čalouněného nábytku a matrací.
  • Řiďte se přesně pokyny lékaře – u krémů i mastí záleží na správném postupu.
  • Pokud svědění přetrvává, objednejte se znovu na kontrolu.

Sirná mast se postupně nanáší v průběhu tří dnů za sebou. O přesné aplikaci vás poučí lékař. „Po předepsání pacient u nás dostává přesný návod, jak zacházet s ložním a osobním prádlem, jak mast správně aplikovat, jak kůži ošetřit po této kúře a na co nezapomenout při důkladném úklidu domácího prostředí,“ říká dermatoložka.

Když svědění neustupuje, navštivte znovu lékaře. V některých vzácných případech se může objevit alergie na zákožku, případně se můžete nakazit opětovně, protože léčba zbavuje symptomů, ale imunitu vůči roztoči bohužel nevytvoří. Intenzivní škrábání může spustit infekci, na tu se předepisují antibiotika. Jinak se svrab léčí docela dobře a žádné závažnější komplikace se většinou neobjevují.

I výjimky ale existují, jak informuje MUDr. Cyril Matějka z Nemocnice Jablonec. „Některé případy svrabu jsou tak vážné, vyžadují delší léčbu,“ popisuje a rozvádí: „Tyto případy bývají v kombinaci s celkovým zanedbáním, které občas vídáme u dětí z horších socioekonomických poměrů.“ Svrab se nicméně objevuje „v zámku i podzámčí,“ bez ohledu na socioekonomický status pacienta a prostředí, ve kterém žije.

Nakazí se jeden, léčit se musí všichni

Pokud je svrabem postižen jeden člen rodiny, měli by léčbou bez výjimky projít všichni, kteří s ním žijí v domácnosti. Totéž platí o spolubydlících například na ubytovnách či vysokoškolských kolejích. V rámci prevence je potřeba vyprat všechno, co přišlo do kontaktu s nákazou, minimálně na 60 °C. A to, co se prát nedá, vložit do uzavíratelného sáčku a nechat to tam alespoň osm dní. Matrace, polštáře a přikrývky by se měly vyvětrat na slunci nebo na mrazu, celý domov včetně čalouněného nábytku je nutné pořádně vysát.

Svrab je nepříjemné, ale běžné onemocnění, které se v dětských kolektivech šíří snadno a neznamená selhání péče ani hygieny. Při včasné diagnóze a důsledné léčbě celé domácnosti se dá zvládnout poměrně rychle a bez následků. Důležité je řídit se doporučením lékaře, nepodceňovat prevenci a dát tělu čas, aby se zklidnilo.