Legalizace konopí v Kanadě nebyla jednoduchým rozhodnutím, nýbrž výsledkem dlouhodobých debat a změn v názorech společnosti. Jedním z nejdůležitějších milníků bylo rozhodnutí Kanadského nejvyššího soudu v roce 2000, které umožnilo používat konopí z lékařských důvodů. Dalším klíčovým momentem byly volby v roce 2015, které vyhrála liberální vláda. Ta měla v úmyslu legalizovat konopí pro rekreační účely. 

Když pak Kanada před pěti lety konopí legalizovala, jedním z hlavních cílů bylo zlepšení veřejného zdraví a bezpečnosti spojené s jeho konzumací. Zároveň se očekávalo, že toto rozhodnutí znesnadní přístup mladistvých k této látce a zredukují se ilegální aktivity s ní spojené. 

Nicméně, ne všichni byli z tohoto rozhodnutí nadšeni. Proti byli zejména zdravotníci, kteří se obávali, že by legalizace konopí mohla negativně ovlivnit zdraví Kanaďanů. Zvláštní pozornost byla věnována rizikům spojeným s konzumací konopí u mládeže a potenciálním zdravotním dopadům, jako jsou poruchy způsobené užíváním této látky. 

Vyšší bezpečnost

Nakolik se tedy původní cíle a očekávání politiky legalizace konopí naplnily? Nyní lze s jistotou říci, že legalizace otevřela cestu k bezpečnějšímu a regulovanému přístupu k této látce. Kvalita konopí prodávaného na legálním trhu je daleko spolehlivější než na trhu černém. Uživatelé navíc mají možnost vybírat si z různých druhů a produktů, což zvyšuje jejich kontrolu nad tím, co konzumují.

Lidský mozek ve stresu produkuje látky, které jsou velmi blízké kanabinoidům.

Jedním z klíčových sociálních benefitů legalizace bylo pak výrazné snížení počtu zatčení v souvislosti s držením konopí jako omamné látky. Mnoho jednotlivců bylo dříve trestáno za držení a konzumaci této látky, což vedlo k trestním záznamům a stigmatizaci. Legalizace tento scénář změnila a umožnila mnoha lidem návrat do společnosti.

Zdravotní dopady

To že má konopí mnoho příznivých vlastností pro lidský organismus, je zcela nesporné, například pomáhá s chronickými bolestmi, tiší úzkosti i deprese, může také zlepšovat krevní oběh apod. S legalizací se navíc objevily i další druhy produktů, které si zákazníci mohli zakoupit a využívat, jako jsou inhalátory, masti či různé koncentráty.

Nicméně, i když je konopí považováno za relativně bezpečnou látku, nesprávné užívání nebo nadměrná konzumace může vést k akutním zdravotním problémům. Legalizace se také dotkla situace na silnicích. Značná část nehod, které dříve byly definovány jako „pod vlivem alkoholu“ se nyní přesunula do sekce „pod vlivem drog“.

To, jaký dopad měla legalizace na kanadské zdravotnictví, je tedy stále sporné, stejně jako přínosy i potenciální rizika této látky. Statistiky ve čtyřech nejlidnatějších státech Kanady (Ontario, Quebec, Alberta a Britská Kolumbie) ukazují, že v první fázi legalizace, kdy byly všechny produkty pečlivě hodnoceny, se nestalo nic. Teprve druhá fáze volnějšího prodeje ve třech z nich výrazně zvýšila počet pacientů v nemocnicích, a to především s drogovou psychózou, ovšem ve čtvrtém (Britská Kolumbie) vykázala zase pokles.

Úctyhodné benefity

O tom, že užívání konopí má rozporuplné výsledky, pochopitelně nesvědčí jen kanadské výzkumy, ale i studie z ostatních zemí. Pojďme se nejdříve podívat na ty pozitivní, kterých má konopí na svém kontě opravdu pěknou řádku. Nedávno například v časopisu Experimental Neurology vyšel článek o tom, že CBD může pomáhat při léčbě psychických poruch a neurologických poruch, především pak u epilepsie. To podporuje i jiný výzkum, který ukázal, že lidský mozek ve stresu produkuje látky, které jsou velmi blízké kanabinoidům.

Po třech měsících užívání konopí hlásili pacienti snížení únavy a bolestí a významné zlepšení u středně těžké až těžké úzkosti a deprese.

Konopí však může fungovat i na fyzické neduhy. V Austrálii zkoumali pacienty s chronickými onemocněními. Nejčastěji hlášenými léčenými stavy byla chronická bolest (69 %), nespavost (23 %), úzkost (22 %), úzkost/deprese (11 %), přičemž polovina pacientů byla léčena hned s několika problémy zároveň. Na konci studie (po třech měsících) hlásili pacienti snížení únavy a bolestí a významné zlepšení u středně těžké až těžké úzkosti a deprese. Zároveň je nutno dodat, že 30 % pacientů z výzkumu na svou žádost odstoupilo kvůli „nežádoucím vedlejším účinkům“.

Hlavní problém: závislost

S rozšířením konzumace konopí je zároveň nutné vzít v potaz i rizika, která se s jeho užíváním pojí, jako je například cyklické kanabinoidní zvracení nebo závislost na konopí. Nedávný výzkum pod vedením Benjamina Montemayora, Ph.D., zkoumal vzorce užívání konopí mezi vysokoškolskými studenty. Ve studii bylo zjištěno, že důvodem užívání marihuany je většinou potřeba relaxace, zmírnění stresu či touha po zábavě. Přitom více než 70 procent vysokoškoláků, kteří pravidelně užívají marihuanu, splňuje kritéria pro zařazení do skupiny závislých na konopí. To ostatně potvrzuje i jiná studie, zveřejněná v časopise JAMA Network Open. Ta zjistila, že asi 21 % uživatelů konopí bojuje se závislostí, včetně opakujících se sociálních a pracovních problémů. Asi 6,5 % pacientů s touto poruchou byly středně těžké až opravu velmi těžké případy závislosti.

Kromě toho existují i další zdravotní rizika spojená s dlouhodobým užíváním konopí, zejména v mladém věku. Studie ukazují na potenciální negativní vliv na mozek a duševní zdraví.

Průběžné sledování uživatelů je nezbytné pro získání aktuálních dat a analýzu dlouhodobých trendů. To si uvědomují všude ve světě, ale je jen málo míst, kde to mohou dělat na tak velkém vzorku populace jako v Kanadě. Dlouhodobé sledování dopadů legalizace pak může vést k potřebě úprav v legislativě. A už nyní se zdá, že tyto změny budou nutné. Ovšem když se zatím ani vědci neshodnou, jestli konopí lidskému organismu a společnosti víc prospívá nebo škodí, jak to mohou rozsoudit politici?

Související…

Mikuláš Peksa k legalizaci konopí: V Evropě se na USA jen smutně díváme
Jaromír Hasoň

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek