povídka

Uprostřed noci na město padla mlha. Byla dokonce tak hustá, že člověk neviděl na deset metrů kolem sebe a jediné, co mlžnými oblaky dokázalo...

Tak snad to tentokrát nepřeženu . Tahle myšlenka se mi honí hlavou pokaždý, co beru. Nejsem žádnej feťák, jen unavená flétnistka s konzervou, která...

Přimhouřenýma očima jsem pozorovala dvě postavy jdoucí přede mnou a mé řasy obalené v hříšných kvantech uschlé řasenky chránily sytě hnědé panenky...

Jsem kvadruplegik. Nemůžu hýbat rukama, nohama, hlavou, ústy, prostě ničím kromě očních víček. Jsem jen upoutaná k vozíku, který jezdí, ale není...

Odmalička byla Smrt mým nejlepším přítelem. Když si jiné děti hrály na hřišti, já seděla opodál na houpačce a povídala si s ní. Když se rodiče doma...

Seděly jsme na vyhlídce u lesa na lavičce a před námi se, jak snímek z pohlednice, vyjímala celá Praha. Slunce pomalu zacházelo a nebe tak bylo...

Zahalená v černé kápi jsem kráčela bosky po lesní cestě. Chodidla mě bolela z té dlouhé štreky plné ostrých kamenů a na důkaz mého nekonečného...

Bar U Sekvoje nebyl tím nejzapadlejším místem galaxie. Ani nejšpinavějším. Ani se v něm nescházela podivná individua. Byl to prostě bar. Výčepní...

Toho večera nediktoval proudění mojí krve tlak, ale tekno. Osm obrovských reproduktorů vystavěných po bocích DJ pultu, za nímž se na mixování...

Tyhle dny mám nejraději. Vzduch se tetelí, tráva jemně zpívá, sluníčko se po sálavém odpoledni konečně unavilo a ospale se naklání nad sousedem....

Až moc dobře si pamatuji tu noc, kdy jsem ji spatřila poprvé. Byla to teprve moje druhá noc v paláci. Tu první jsem nezamhouřila oka – vzory a...

I. „Barborko?“ Davem se proplétá dítě ve žlutém kabátku s knoflíky, pobíhá chladným ránem, prosluněnou ulicí, vesele poskakuje po kamenných...

„Co se tam stalo?“ zeptala se mě ohromná postava usazená na velkých kamenných schodech hlubokým hlasem. Kolem nás proplouvaly bílé pruhy světla a za...

Včera jsem oslavila svoje třináctý narozeniny. Seděli jsme s Lukem u mě v pokoji. Přemožený kocovinou se rozvaloval na kolečkovém křesle před mým...

Tik, ťak, tik, ťak... Starý rozpadající se hodiny na služebně minutu po minutě dokazovaly, že dnešní směna nemá konce. Znuděně jsem projížděl...

Cejtila jsem se jak při výslechu na policejní stanici. Skladová místnost pro nábytek, do který nás Kristián zatáhl byla chladná a šedá. Masivní...

Byl to jeden z těch teplých letních večerů, kdy jsme s Anikou leželi na slámě ve stodole farmy jejích rodičů. Slunce už dávno zapadlo a jediné...

Solana se podívala na obří umělecké dílo před sebou. Měla ráda muzea. Chodila i do galerií. Stejně ji ale vždy nejvíce fascinovaly ulice. Na ulicích...

11. dubna Ráno přišlo rychleji, než čekala. A s ním i všechno ostatní. Do kávovaru pořád nikdo nedolil vodu, ale svoje pípání už vzdal. Rádio v...

8. dubna Stávám se Smrtí, ničitelem světů viselo v zářivých neonech nad vchodem klubu Lucifer . Obří písmena osvětlovala velkou část ulice, většina...