V roce 1957 formuloval Cyril Northcote, britský akademik a autor šedesáti knih, takzvaný zákon triviality. Ten hovoří o tom, že existuje nepřímá úměra mezi časem věnovaným na poradě určitému tématu, a penězi, o kterých se v souvislosti s daným tématem rozhoduje. Parkinson to ukázal na příkladu...

Problém většiny schůzí je, že zaberou moc času. A zabírají moc času, protože pár lidí se strašně rádo (a proto dlouho) poslouchá. V Amazonu je tomu jinak. Tamější schůzování se víc podobá setkání mnichů v klášteře: začíná třicetiminutovým tichem.