Falešné přátelství nevzniká přes noc. Často se plíží pod maskou hlubokého porozumění, dokud si nevšimnete, že se po každé kávě s daným člověkem cítíte jako po dvanáctihodinové směně v dole. Psychologické výzkumy ukazují, že tzv. „ambivalentní vztahy“, tedy ty, kde se střídá podpora s toxicitou a nepředvídatelností, zvyšují náš krevní tlak a míru stresu dokonce více než vztahy s lidmi, o kterých otevřeně víme, že nás nemají rádi.
Přátelství jako transakce a užitkový vztah
Sem patří lidé, kteří se ozývají jen ve chvíli, kdy něco potřebují. Dva měsíce o nich neslyšíte, ale najednou blikne zpráva: „Ahoj, jak se máš? Nemáš náhodou o víkendu čas a dodávku?“ Váš telefonát je pro ně jen servisní linkou. Pokud jste si vybudovali pověst toho, kdo vždycky zachrání situaci, přidělili vám v životě roli bezplatného údržbáře.
Reciprocita pro ně neexistuje. Když potřebují pomoc oni, vyžadují okamžité nasazení. Jakmile se v úzkých ocitnete vy, najednou mají plný kalendář, neodpovídají na zprávy nebo přímo „zmizí z povrchu zemského“.
Používají vás jako skládku emocionálního odpadu.
A jako „bonus“ se spokojí s absolutní povrchností. Znají vaše jméno, vědí, kde pracujete a jakou kávu pijete, ale tím veškerý zájem končí. Nikdy nepoloží otázku, která jde do hloubky. Nepamatují si vaše milníky, nezajímají je vaše obavy a nezeptají se, jak se vyrovnáváte s těžkou životní situací.
Emocionální upíři a diagnóza „askholik“
Tito tak zvaní „přátelé a kamarádi“ vás používají jako skládku emocionálního odpadu. Znáte ty konverzace, kde hodinu posloucháte o cizích problémech, partnerských krizičkách a nespravedlivém šéfovi? Tito lidé často trpí fenoménem, pro který se v anglické psychologické terminologii vžil výraz askhole. Neustále vás žádají o radu, ale nikdy se jí neřídí. Udělají přesný opak, dostanou se do stejné šlamastiky a celý cyklus opakují. Vy odcházíte vyčerpaní, oni odcházejí s lehkým srdcem, protože svou negativitu přelili na vás.
Jsou to vlastně konverzační narcisové. Přátelství s nimi je monologem pro jednoho herce a jednoho diváka. Jakmile se pokusíte vstoupit do rozhovoru se svým vlastním příběhem, obratem přehodí výhybku zpět na sebe: „To nic není, to mně se stalo něco mnohem horšího…“
Šíří klepy a vytvářejí zbytečné drama. Lidé, kteří před vámi s chutí rozebírají soukromí ostatních, s úplně stejnou chutí rozebírají vaše soukromí, když nejste v místnosti. Vaše tajemství u nich neexistují, slouží jim pouze jako sociální měna k získání pozornosti jiných.
Pasivně agresivní mikrodávky jedu
Tento druh kámošů vás shazuje pod nálepkou „vtipkování“. Rýpnutí do vaší postavy, narážky na váš plat nebo kousavé komplimenty („Ty šaty jsou skvělé, obdivuji, že máš odvahu si vzít něco takového na svou postavu“). Falešný přítel dávkuje pasivní agresivitu po kapkách. Dělá to z vlastní nejistoty, ale to neznamená, že byste mu měli dělat terč.
Nebude se za vás zaručovat ani vás nepodpoří, protože riziko, že by ztratil oblibu u ostatních, je pro něj přednější než vaše přátelství.
Vaše úspěchy v nich probouzejí závist. Skutečný přítel s vámi slaví vašich 10 km v běhu nebo povýšení v práci. Falešný přítel při zprávě o vašem úspěchu ztiší hlas, zmizí z konverzace nebo okamžitě najde způsob, jak váš úspěch zlehčit. Třeba větou „no jo, ale v té firmě teď nabírají každého“.
Přísně soudí vaše chyby a milují větu „Já ti to říkal“. Místo toho, aby vás v těžké chvíli podrželi, si užívají pocit morální nebo intelektuální převahy. Nabízejí řešení, o která jste se neprosili, jen aby vystupovali v roli vašeho spasitele.
Toxická kontrola, zášť a hranice jako červený šátek
Při nastavení hranic reagují vztekem. Řeknete-li skutečnému příteli: „Nelíbí se mi, jak se mnou mluvíš,“ omluví se. Falešný přítel se začne bránit, obviní vás z přecitlivělosti, překroutí fakta a jako trest vám naordinuje tichou domácnost. Zkuste zpochybnit jejich chování a uvidíte, jak rychle se z „přítele“ stane agresor.
Nutí vás chodit po špičkách. Máte pocit, že musíte neustále vážit slova, abyste nevyvolali konflikt. Pokud s nimi nesdílíte stejný názor na politiku, životní styl nebo výběr restaurace, okamžitě vás veřejně zesměšní nebo označí za zrádce.
Tito lidé také fungují jako cizí špioni. Občas se ve vašem okolí objeví někdo, kdo se až podezřele rychle snaží navázat úzký kontakt. Často jde o takzvané „rybaření informací“ pro někoho jiného – například pro bývalého partnera nebo konkurenčního kolegu z práce.
A pak vám nikdy nekryjí záda. V momentě, kdy se dostanete do konfliktu s někým jiným, falešný přítel se stane neviditelným. Nebude se za vás zaručovat ani vás nepodpoří, protože riziko, že by ztratil oblibu u ostatních, je pro něj přednější než vaše přátelství.
Reklama
Drží zášť a účtenky z minulosti. Nezáleží na tom, že jste se za chybu před dvěma lety omluvili. Falešný přítel si vede interní účetní knihu vašich selhání. Vždy, když potřebuje páku k manipulaci, vytáhne starý hřích, aby ve vás vyvolal pocit viny.
Rozpoznat falešné přátele vyžaduje dávku osobní poctivosti k sobě samému. Odborníci na lidské chování často zdůrazňují, že kvalitu našeho života neurčuje kvantita lidí v našem telefonním seznamu, ale čistota energie, kterou s nimi sdílíme. Pokud jste se v předchozích bodech poznali u někoho ze svého okolí, možná je čas položit si jednoduchou otázku: Stojí vám investovaná energie za to, nebo je na čase tento nezdravý vztahový účet nadobro uzavřít?