Nemusí spolu řešit, kdo vynese koš, co bude k večeři ani u čí rodiny stráví Vánoce. Nevedou společný účet, neplánují hypotéku a každý se večer vrací do svého života. Přesto se znají možná lépe než leckterý partnerský pár. Chodí spolu na večírky, povídají si, smějí se stejným věcem a občas spolu skončí v posteli.

Kamarádství s výhodami může na první pohled působit jako ideální vztah bez všeho, co v partnerství bývá komplikované. Zní to hezky, ale všechno se může změnit ve chvíli, kdy se jeden z dvojice zamiluje a začne doufat v něco víc.

Jemu to stačí, ona chce víc

Říkejme jim Jana a Petr. Jejich skutečná jména jsme kvůli zachování soukromí změnili. Petr je rozvedený, děti už má dospělé a život si zařídil po svém. Manželství si vyzkoušel, vychoval dvě děti a po rozvodu zjistil, že do dalšího klasického vztahu se nežene. Vyhovuje mu svoboda a život bez partnerských závazků.

Jana je o patnáct let mladší. Vdaná nikdy nebyla, má ale sedmiletého syna, s jehož otcem nežije. Na rozdíl od Petra by jednou rodinu chtěla. Touží po partnerovi, se kterým bude sdílet domácnost, přála by si ještě jedno dítě a nebrání se ani svatbě. Především ale nechce zůstat sama.

Když potkala Petra, zjistila, že si skvěle rozumějí. Nejdříve jako přátelé. Potkávali se mezi lidmi, chodili na stejné akce a postupně spolu začali trávit víc času. Časem jim ale začala chybět i fyzická blízkost. A tak se spolu jednou vyspali.

Kdyby se mě někdo zeptal, jestli je to můj partner, řeknu, že není. Když se mě ale někdo zeptá, jestli je to jen kamarád, také mi to nepřijde úplně přesné.

Žádné velké „Co jsme teď my dva?“ ale nepřišlo. Petr se nestal Janiným partnerem, ona není jeho přítelkyní. Občas spolu stráví víkend, když je Janin syn u svého otce. Zajdou do kina, divadla, na ples nebo večírek. Někdy spolu skončí v posteli. Pak se ale každý vrátí domů a pokračuje ve svém vlastním životě.

Zatímco Petrovi takové uspořádání maximálně vyhovuje, Jana začíná váhat. Chce ještě dítě a partnera, se kterým bude jednou sdílet každodenní život. Zároveň se ale nechce Petra vzdát. „Kdyby se mě někdo zeptal, jestli je to můj partner, řeknu, že není. Když se mě ale někdo zeptá, jestli je to jen kamarád, také mi to nepřijde úplně přesné,“ popisuje Jana.

Výhody bez záruky

Oproti klasickému partnerskému vztahu je podle psycholožky a psychoterapeutky Alexandry Hrouzkové u „kamarádství s výhodami“ zásadní rozdíl v tom, jak jasně je vztah definovaný. Partneři vědí, že spolu oficiálně tvoří pár, a stejně je vnímá také jejich okolí. 

„Vzájemný vztah kamarádů s výhodami bývá i pro dotyčné dva kamarády obvykle hůře čitelný. Není ani výjimkou, že jeden či druhý od vztahu očekává více než jen kamarádství,“ upozorňuje Hrouzková.

To, že takové uspořádání může určitou dobu vyhovovat oběma, také ještě neznamená, že vydrží dlouhodobě. Často končí právě ve chvíli, kdy jeden z dvojice začne toužit po výlučném partnerském vztahu, nebo když si jeden z nich partnera skutečně najde. 

„V některých případech tento vývoj ukončí nejen sexuální aktivitu mezi kamarády, ale může dojít i ke konci kamarádství, které již bez oněch ‚výhod‘ nedává jednomu, druhému nebo oběma smysl,“ říká Hrouzková.

Návrat k obyčejnému přátelství totiž nemusí být vždy tak snadný, jak se může zdát. Zvlášť pokud se během společných intimních chvil jeden z dvojice citově připoutal nebo začal doufat, že z jejich vztahu bude časem něco víc.

Z kamarádství láska? Spíš výjimečně

Představa, že se z nezávazného vztahu časem přirozeně stane partnerství, může být lákavá. Zdaleka ale nejde o nejčastější scénář.

Párový psycholog a terapeut Gregory Matos zmiňuje výzkumy, podle kterých se tak stane v maximálně 25 % případů. Jinými slovy šance, že se z výhod stane součást romantického vztahu, je 1:3. Na druhou stranu, v 80 % případů zůstanou bývalí kamarádi s výhodami po rozpadu takového vztahu přáteli. Největší problém tedy nemusí představovat samotný sex, ale to, co od vztahu každý očekává.

Jeden může být se současným stavem skutečně spokojený, zatímco druhý si začne říkat, že protějšek zatím vztah nechce, ale třeba časem změní názor. Že po rozvodu potřebuje čas. Nebo že si jednou uvědomí, jak dobře jim spolu vlastně je.

A tehdy se z nezávazného vztahu může stát vyčerpávající sebeklam. 

Čekání na Godota

Jak tedy poznat, kdy nám kamarádství s výhodami skutečně vyhovuje, a kdy už zůstáváme hlavně proto, že se nechceme vzdát druhého člověka?

Podle Hrouzkové je důležité především dobře rozumět vlastním potřebám a emocím. Právě ty poměrně rychle napoví, jestli nám intimní vztah s kamarádem prospívá, nebo začíná spíš ubližovat.

„Zda se člověk více trápí, než raduje, zda je klidný či má hlavu plnou nepříjemných otázek,“ shrnuje psycholožka.

Problém tedy nemusí být v samotné nezávaznosti vztahu. Začíná spíš ve chvíli, kdy jednomu z dvojice přestane současné uspořádání stačit, a místo toho začne čekat, zda si to ten druhý jednou nerozmyslí.

Možná proto není nejdůležitější otázkou, zda kamarádství s výhodami může fungovat. Může. Podstatnější je, proč v něm zůstáváme: protože nám vyhovuje právě takové, jaké je, nebo protože doufáme, že jednou bude něčím jiným.