Řešení psychosomatických onemocnění naučilo Ivetu Pourovou řešit problémy holisticky, do své fyzioterapeutické praxe zapojuje relaxační a meditační techniky. Jejich cílem je naučit ženy, aby se uměly naladit jednak samy na sebe, ale také na své pánevní dno, jehož kondice výrazně ovlivňuje, jak se žena během milování cítí tělesně i psychicky. 

Na svých stránkách píšete, že tělo nám svým pohybem umí hodně sdělit nejen o svalech, kloubech, zraněních a bolestech, ale také o prožitcích, emocích a duši. Jak podle pohybu těla poznáte, že má člověk na prožitcích, emocích a duši šrámy?

Cokoliv, co se v našem mozku odehrává, vyvolává určité reakce v těle. Jednou z mnoha takových reakcí je nastavení svalového napětí, které se propisuje třeba do změny kvality chůze – naštvaný člověk chodí jiným způsobem než člověk spokojený, do změny dechového stereotypu – když se něčeho bojím, dýchám jinak, než když medituji, do změny postavení jednotlivých částí těla vůči sobě – například propnutá kolena vtočená dovnitř „posunou“ pánev více dozadu oproti ose krku a pánev je potom trochu schovávaná, upozaděná, jako by nechtěla  být zdůrazňována. Člověk, který je depresivní, má často typické držení těla do takového schoulení se do sebe. Nekouká se vám přímo do očí, nedrží páteř vzpřímeně, celkové svalové napětí může být nižší, nedělá velké pohyby, málo mluví, s nevýraznou mimikou, mělce dýchá, chodí pomalu, shrbeně. Také každý orgán se propisuje do pohybového systému – například u zánětu močových cest najdeme různé bolavé body na pánvi a v podbřišku. Podle určitých signálů tedy můžeme v těle tak trochu číst.

Poznáte podle pohybu ženského těla, že má žena potíže s přirozenou, zdravou sexualitou?

Často ano. Jak už jsem zmiňovala výše – třeba na posazení pánve, ale i podle typu dýchání, konfigurace břišní oblasti, svalového napětí, schopnosti správného pohybu a vnímání pánve vzhledem k ostatním částem těla.

Slabý sval se moc neaktivuje, tak trochu „spí“. Přetížený sval je naopak jakoby v křeči, už se nemá jak stahovat. V pánevním dnu můžeme najít i obě poruchy najednou.

Mezi břišními tanečnicemi určitě najdeme více ohledně prožívání sexuality spokojených žen než třeba u žen, které hodně a často jezdí na kole dlouhé hodiny. Během nich se totiž pánevní oblast může spíše znecitlivět vlivem tlaku cyklistického sedla. I životní styl ženy a její pohybové aktivity tedy mohou být určitým vodítkem. 

Ve své praxi kombinujete gynekologickou fyzioterapii s vědomou sexualitou, to je poměrně unikátní spojení. Co vás vedlo k tomu tyto dvě techniky propojit? Ženy se šrámy na duši?

Vedlo mě k tomu několik důvodů. Mezi nimi mé pozitivní osobní zkušenosti, pak také poznání, vycházející z funkce pánevního dna. To je oporou pro orgány uložené v pánvi a je součástí hlubokého stabilizačního systému pro páteř. Svaly pánevního dna jsou ale také propojeny s vagínou, takže sexualita k pánevnímu dnu prostě patří. A tyto svaly jsou velmi citlivé na psychické rozpoložení ženy.

Jak se ta citlivost na psychické rozpoložení projevuje?

Při léčení pánevního dna vnímám, že příčiny poruchy funkce pánevního dna nejsou jen v oblasti tělesné, například úraz kostrče, ale i v oblasti psychické. Ať už je to necitlivé, nevhodné chování zdravotníků při různých gynekologických vyšetřeních, nespokojenost s vlastním tělem, nesoulad v partnerském životě nebo neschopnost se uvolnit, často jsou ženy přetížené, vystresované, neumějí odpočívat. Každý stres mění svalové napětí v celém těle.


Pokud je příčina v této oblasti a neovlivníme ji, pak můžeme fyzicky pracovat s pánevním dnem pořád dokola, a obtíže se budou vracet. Pracovala jsem před lety na klinice pro psychosomatická onemocnění, a tak jsem zvyklá uvažovat celostně. Pokud má žena velké šrámy na duši, doporučuji i návštěvy psychologa.

Svaly pánevního dna jsou tedy propojeny jak se zdravou sexualitou, tak i se zdravou psychikou?

Pokud léčíme například zvýšené napětí svalů pánevního dna a žena trpí třeba necitlivým přístupem partnera, tělo často reaguje napětím svalů, takovou obranou, stažením, kdy si žena ani neuvědomí, že partnera k sobě vlastně ani nechce pustit. Zažívá bolest při sexu a na tu reagují svaly pánve. Jakákoliv dysbalance, tedy nerovnováha svalů v oblasti pánve, ovlivňuje vnímání pocitů ve vagíně a může tak limitovat pocity vzrušení a potěšení. Žena, která si je vědoma svého pánevního dna, je si vědoma i sebe sama, je přítomna ve svém těle a toto vše může využít při milování jak ku prospěchu sebe, tak i partnera. Při orgasmu se svaly pánevního dna stahují, no a slabý sval se moc neaktivuje, tak trochu „spí“. Přetížený sval je naopak jakoby v křeči, už se nemá jak stahovat. V pánevním dnu můžeme najít i obě poruchy najednou.

Takže je důležité, aby žena uměla svaly pánevního dna nejen aktivovat, stahovat, ale i relaxovat?

Svaly si potřebují odpočinout, aby mohly znovu do správné akce. Při trvalém stahu vázne ve svalu prokrvení, tok lymfy, mění se kvalita vláken. A někdy přetížený sval doslova „zkolabuje“, vypne se… A žena se někdy diví, proč, když tak pořád držela a stahovala pánevní dno, se začne objevovat inkontinence nebo bolest zad. Relaxace svalová jde ruku v ruce s relaxací duševní, proto ve své práci používám i různé relaxační techniky.

Píšete, že stav svalů pánevního dna hodně souvisí s celkovým naladěním ženy a že pro úspěšnou terapii je potřeba se na své svaly pánevního dna napojit. Co tím myslíte a jak v tom ženám pomáháte?

Aby se žena mohla naladit, potřebuje se nejdříve zklidnit, zpomalit, cítit se bezpečně. Proto používám ve své práci i různé relaxační techniky, relaxace duševní souvisí s relaxací těla, tím, že vedeme pozornost do těla, můžeme uklidnit mysl.

Učím ženy i autoterapii, sebepéči o jizvu. Pokud se chce péči o jizvu věnovat i partner ženy, je to velmi přínosná věc v rámci vědomé sexuality.

Pracujeme s dechem, jelikož hodně lidí dnes dýchá špatně. Důležité je, aby žena věděla nejen to, jak svaly pánevního dna vypadají a fungují, kde si  je může sama nahmatat a jak je má používat, ale také to, co se děje během milování v těle, taková trochu „sexuální fyziologie“. Musím říct, že mě stále ještě někdy překvapuje, jak v 21. století lidé svoje tělo málo znají, přestože rozumí složitým technologiím.

Jak může jizva po nástřihu, episiotomii, rušit správnou aktivitu svalů pánevního dna a co se s tím dá dělat? 

Každá jizva se může stát takovou „rušičkou“, místem, které vysílá špatné signály. Může být necitlivá a „vysílat“ tu necitlivost i do svého okolí, nebo být přecitlivělá, bolavá. Toto se může rozšířit i na okolní tkáň a přes svalová a vazivová zřetězení dále do těla. Pokud dojde ke změně citlivosti, není možné svaly dobře vnímat, a tudíž může být problém s jejich správným zapojením. U jizev po episiotomii používáme v léčbě láskyplnou pozornost s přijetím jizvy jako součásti těla a životního příběhu, dotyk, hlazení, jemnou masáž. Učím ženy i autoterapii, sebepéči o jizvu. Pokud se chce péči o jizvu věnovat i partner ženy, je to v rámci vědomé sexuality velmi přínosná věc.

Necitlivá, zamrzlá jizva po episiotomii tedy může rušit citlivost v celé vagíně. Může to nastat i v případě, že žena po porodu „poslušně“ podle instrukcí lékařů jizvu denně mazala a masírovala? Kde se potom případně mohla stát chyba?

Ano, i když žena se snažila dělat vše správně, může zde mít vliv i tendence tkání hojit se takzvaně hypertrofickou nebo keloidní jizvou, laicky řečeno takovou ztluštělou jizvou. Dále má vliv i celkové onemocnění ženy, například cukrovka, problémy s imunitním systémem nebo kvalita výživy.

A dá se stará jizva rozmasírovat?

I stará jizva se dá ovlivnit, za zkoušku to vždy stojí.

Maminky po porodu, ženy po gynekologické operaci nebo po menopauze mohou cítit, že sexuální život není takový jako dřív, přestože fyzicky jsou podle lékařů zdravé. Takovým pomáháte znovu objevit svou přirozenou, vědomou sexualitu. O co se vlastně jedná, jak byste tento termín čtenářům vysvětlila?  

V dnešní uspěchané době se všechno zrychluje, lidstvo se honí za výsledky a výkony. Často se zrychluje i sex – ale pokud člověk něco dělá rychle, nemůže vnímat, co a jak dělá, co se v těle při milování děje.

Mgr. Iveta Pourová

Obor fyzioterapie vystudovala na FTVS UK v Praze, na SZŠ Hradec Králové absolvovala v oboru rehabilitační pracovník. Od roku 2005 provozuje privátní fyzioterapeutickou ordinaci v Jaroměři, působila i ve FN v Hradci Králové nebo na klinice, zabývající se psychosomatickými onemocněními. Nejen díky svému vzdělání, ale také díky svému entuziasmu nabízí všem ženám citlivou a respektující holistickou péči.

Ženy i muži neznají sexuální anatomii, nevědí, jaký je rozdíl mezi mužským a ženským prožíváním sexuality, jak sladit potřeby celého páru. Nebo jak potřebuje změnit přístup k milování maminka po porodu nebo žena po gynekologické operaci. Nejde o jeden jediný přesný způsob, spíš o navedení a nalézání různých cest v oblasti sexuality, práci s dotekem, dechem, hlasem, pohybem pánve. Na začátku je důležité přijmout svoje tělo takové, jaké je, i s jeho nedokonalostmi, a ocenit na svém těle možná více to, jak funguje, než řešit jeho tvar (úsměv).

A může přirozená sexualita nějak pomoci v gynekologické fyzioterapii?

Přirozená, vědomá sexualita nám pomáhá tím, že se pánev hezky prokrví, rozhýbe, osloví se pánevní dno, žena se rozdýchá, vyplaví se spousta hormonů a látek, podporujících dobrou náladu. Zdravá sexualita přispívá k celkovému zdraví.

V oblasti přirozené sexuality poskytujete jak individuální, tak párové terapie. Je lepší, když žena přijde s partnerem? Nebo je to individuální a záleží to na osobnosti, na páru?  

Respektuji, že každý pár to má jinak, všeobecně muži v tomto směru moc aktivní nebývají, aktivita spíš přichází ze strany ženy, která často informace doma „přetlumočí“ partnerovi. Je ale potřeba to udělat citlivě, aby se muži necítili kritizováni. Samozřejmě je ideální, když přijde i partner. Někdy už tím, že žena na sobě začne něco měnit, aby se cítila lépe, na to reaguje partner, aniž by si to uvědomil.

Související…

Bod A je nový bod G. Přináší více vzrušení, najít ho chce ale trpělivost
Kateřina Johana Pekárková

 

foto: se svolením Ivety Pourové, zdroj: Autorský článek