Když šestnáctiletá Miriam dostala nabídku práce pomocnice v domácnosti, neváhala ani chvíli. Po útocích islamistické skupiny Boko Haram na své rodné město živořila v uprchlickém táboře na severovýchodě Nigérie a těšila se, že jí práce ve vzdáleném městě Enugu přinese nový začátek. Nabídku dostala od ženy, které říkala teta Kiki. Miriam o ní pověděla také své sedmnáctileté sestřenici Rodě, která se rozhodla odjet s ní.
„Obě jsme se na cestu do Enugu moc těšily. Čtyři roky jsme tolik trpěly a byly jsme šťastné, že můžeme odjet někam jinam a začít nový život,“ vzpomíná Miriam pro Al Jazeeru. Po dlouhé cestě je teta Kiki přivedla do domu, kde žilo asi dvanáct mladých dívek, z nichž některé byly těhotné. Miriam a Roda si myslely, že tam budou uklízet a pomáhat s domácností.
Ještě první noc je však zavřeli do oddělených pokojů a znásilnili, což se pak opakovalo téměř denně. Obě ženy během prvního měsíce otěhotněly, ale tím jejich utrpení neskončilo. „Nezáleží na tom, jestli jste těhotná šest týdnů, nebo šest měsíců. Když vás některý z těch mužů chce, nemůžete říct ne,“ popsala Roda. Zoufalé dívky chtěly utéct, ale celý areál hlídali ozbrojení muži.
Za zdmi továren na děti
Miriam a Roda se ocitly v jedné z takzvaných baby factories, tedy továren na děti. Tak se v Nigérii označují nelegální zařízení, v nichž jsou těhotné ženy a dívky drženy do porodu, a jejich novorozenci následně prodáváni. Některé ženy sem přicházejí kvůli nechtěnému těhotenství nebo slíbené finanční odměně, jiné jsou nalákány pod falešnou záminkou nebo uneseny.
Některé ženy přicházejí kvůli nechtěnému těhotenství nebo slíbené finanční odměně, jiné jsou nalákány pod falešnou záminkou nebo uneseny.
Miriam porodila chlapce za pomoci porodní asistentky. Dítě jí okamžitě vzali. O tři dny později jí zavázali oči a odvezli na autobusové nádraží. „Nechtěli, abych věděla, kudy se k domu dostat. Proto mi zakryli obličej,“ vysvětlila. Dostala 20 tisíc nair, přibližně 1200 korun, na cestu zpátky na sever. Podobně dopadla i Roda. Obě sestřenice se nakonec znovu setkaly v uprchlickém táboře a začaly společně prodávat arašídové placky. Ani jedna neví, kde její dítě skončilo.
Deutsche Welle v březnu 2024 uvedla, že nigerijské bezpečnostní složky během předchozích pěti let uzavřely přibližně dvě stovky podobných zařízení. Nová však vznikala dál.
Cena za vytoužené dítě
Podle nigerijských úřadů si novorozence kupují především páry, kterým se nedaří mít vlastní děti. V Nigérii je totiž neplodnost spojena se silným společenským stigmatem. Ženy, které nemohou otěhotnět, často čelí tlaku příbuzných, ponižování, nebo dokonce rozpadu manželství, proto jsou za novorozence ochotné zaplatit na tamní poměry nemalé sumy.
Podle Deutsche Welle se dítě prodává v přepočtu přibližně za 14 až 28 tisíc korun, přičemž chlapci bývají dražší než dívky. Provozovatelé obchod často skrývají za zdánlivě legální porodnice, soukromé kliniky nebo sirotčince. A zatímco někteří kupující netuší, odkud děti skutečně pocházejí, nebo je to ani nezajímá, jiné ženy ani nevědí, že dítě není jejich. Jsou přesvědčené, že ho samy zázračně porodily.
Patnáct měsíců těhotenství
Jednou z nich je i Chioma, která se s manželem osm let marně pokoušela o dítě. Příbuzní na ni naléhali, aby otěhotněla, a dokonce manželovi navrhovali rozvod. Zoufalá žena se proto obrátila na kliniku nabízející zázračnou léčbu neplodnosti. A zdálo se, že to zabralo. Po více než roce už držela v náručí chlapečka jménem Hope. Tvrdila ovšem, že ho v sobě nosila patnáct měsíců. Manželova rodina jejímu příběhu nevěřila, a tak se případ dostal až před Ify Obinabo, komisařku pro záležitosti žen a sociální péče v nigerijském státě Anambra.
Chioma podle reportáže BBC uvěřila podvodu, při němž údajní zdravotníci slibují zázračnou léčbu neplodnosti. Zneužívají přitom označení „skryté těhotenství“: ženám tvrdí, že dítě čekají, přestože běžná vyšetření těhotenství nepotvrzují. Ženám tvrdí, že se dítě vyvíjí mimo dělohu, a proto ho běžný test ani ultrazvuk neodhalí.
Zároveň je provozovatelé klinik varují před návštěvou skutečných lékařů. Vzhledem k tomu, že jejich dítě se údajně vyvíjí mimo dělohu, nedokáže ho odhalit žádný běžný test ani ultrazvuk. Když přijde čas porodu, musí ženy zaplatit další částku za vzácný lék, bez něhož by dítě nepřišlo na svět. Chioma sama vypověděla, že jí žena vystupující jako lékařka píchla injekci do pasu a přikázala tlačit. Pak prý cítila bolest. Jak přesně se k ní dítě dostalo, už ale vysvětlit nedokázala.
Zázračný ultrazvuk v hotelu
Reportéři BBC se rozhodli jednu z podobných klinik navštívit inkognito. Vydávali se za manželský pár, kterému se osm let nedaří počít dítě. Když přišli do zchátralého hotelu ve městě Ihiala, přijala je žena, která si říkala doktorka Ruth. Reportérce nabídla injekci, která jí údajně umožní vybrat si pohlaví budoucího dítěte. Když ji odmítla, dostala jiné přípravky. Za léčbu zaplatili 350 tisíc nair, asi 5 a půl tisíce korun.
Přestože reportérka žádný z přípravků neužila, Ruth jí při další návštěvě o čtyři týdny později nadšeně oznámila, že je těhotná. Přejížděla jí po břiše přístrojem připomínajícím ultrazvuk, a když se ozval zvuk podobný tlukotu srdce, pogratulovala jí. Aby se dítě mohlo narodit, byl ale nutný další lék za 1,5 až 2 miliony nair (24 až 32 tisíc korun). Novináři Ruth posléze konfrontovali, ona však na jejich obvinění už nereagovala. Není známo ani to, zda její klinika i nadále funguje.
Chioma, která uvěřila údajnému patnáctiměsíčnímu těhotenství, nakonec o dítě málem přišla. Státní komisařka nejprve hrozila, že jí malého Hopea odebere, nakonec však přijala vysvětlení, že se i Chioma stala obětí podvodu. Manželům proto dovolila si chlapce ponechat – alespoň do chvíle, než by se přihlásili jeho biologičtí rodiče.
