Pomocí relativně nových astronomických metod byli vědci schopni určit zatím nejpřesněji „věk“ vzorku asi stovky hvězd v naší galaxii. S novými údaji pak byli schopni ukázat, co se dělo, když se Mléčná dráha asi před 10 miliardami let spojila s obíhající satelitní galaxií známou jako Gaia-Enceladus.

„Naše poznatky naznačují, že když došlo ke sloučení galaxií, tak Mléčná dráha již tvořila velkou populaci svých vlastních hvězd,“ prohlásil Fiorenzo Vincenzo, spoluautor studie z Ohio State University. Mnoho z těchto „domácích“ hvězd skončilo na tlustém disku uprostřed galaxie, zatímco většina těch, která byla zachycena z Gaia-Enceladus, je na vnějším okraji galaxie.

Hvězdy zachycené z Gaia-Enceladus mají podobný nebo o něco mladší „věk“ ve srovnání s většinou hvězd, které se vznikly uvnitř Mléčné dráhy.

„Událost sloučení s Gaia-Enceladus je považována za jednu z nejdůležitějších v historii Mléčné dráhy a formuje způsob, jakým ji dnes pozorujeme,“ uvedla Josefina Montalbanová z University of Birmingham, která projekt vedla. Výpočtem stáří hvězd se vědcům podařilo poprvé zjistit, že hvězdy zachycené z Gaia-Enceladus mají podobný nebo o něco mladší „věk“ ve srovnání s většinou hvězd, které vznikly uvnitř Mléčné dráhy.

Tanec hvězd

Výsledky vědeckého bádání napovídají, že sloučení galaxií změnilo oběžné dráhy hvězd v galaxii samotné, čímž se staly „výstřednějšími“. Fiorenzo Vincenzo přirovnal pohyby hvězd k tanci, při němž se hvězdy z bývalé galaxie Gaia-Enceladus pohybují jinak než ty, které se narodily v Mléčné dráze. Hvězdy se dokonce „oblékají“ jinak, přičemž hvězdy zvenčí vykazovaly odlišné chemické složení od těch, které se narodily uvnitř Mléčné dráhy.

Vědci k provedení své studie použili několik různých přístupů a zdrojů dat. Jedním ze způsobů, jak dokázali zjistit tak přesně stáří hvězd, bylo použití asteroseismologie, relativně nového oboru, který zkoumá vnitřní strukturu hvězd. Asteroseismologové studují oscilace ve hvězdách. „Jde o zvukové vlny, které je možné pozorovat uvnitř hvězd,“ uvedl Mathieu Vrard, vědecký pracovník z Ohio State University. „To nám umožňuje stanovit velmi přesně věk hvězd, které jsou důležité pro určení chronologie, kdy došlo ke vzniku Mléčné dráhy,“ řekl Vrard.

Studie také využila spektroskopický průzkum s názvem APOGEE, který poskytuje chemické složení hvězd, což je další dobrá pomůcka při určování jejich stáří. Tato studie je podle vědců jen prvním krokem. „Nyní máme v úmyslu použít tento postup na větší vzorky hvězd a zahrnout ještě jemnější rysy frekvenčních spekter,“ řekl Fiorenzo Vincenzo. „To nakonec povede k mnohem ostřejšímu pohledu na historii a vývoj sestavy Mléčné dráhy a vytvoří časovou osu vývoje naší galaxie.“

Související…

Dinosauři nevyhynuli přirozeně. Astrofyzik z Harvardu viní z jejich smrti Jupiter
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily