Ačkoliv se zdá, že celkový počet větrných bouří a hurikánů se rapidně nemění, klimatologové mají jiné zprávy. Podle nich zažívají pobřežní oblasti pustošící sílu rozběsněné přírody stále častěji. Vědci to považují za přímý důsledek postupující klimatické změny, která, podobně jako hurikány, rok od roku nabývá na intenzitě.

„Myslím, že je důležité, aby problém veřejnost brala vážně,“ nechal se na stránkách internetového magazínu NPR slyšet Adam Sobel, klimatolog z Kolumbijské univerzity v New Yorku. „Větrné bouře jsou stále silnější, takže při jejich stejném počtu se počet těch, které napáchají největší škody zvyšuje, protože nabývají na síle,“ vysvětlil.

Trend, o kterém Sobel hovoří, je už dnes patrný zejména v místech, jež byla v posledních několika letech zasažena ničivými větrnými bouřemi pravidelně a opakovaně, jako je třeba jižní Louisiana.

Intenzita hurikánů bude i nadále stoupat

K posouzení toho, jak bude síla i četnost atlantských bouří vypadat v roce 2100, využili klimatologové z Princetonské univerzity v nové studii počítačové modely, které hurikány mapovaly již od roku 1949. Tímto způsobem zjistili, že riziko povodní a vichrů, které bouře přinášejí, neustále stoupá. A to bude v příštích desetiletích pokračovat. „Frekvence intenzivních bouří se ještě zvýší,“ potvrdila NPR Ning Lin, hlavní autorka studie a klimatoložka, působící na Princetonské univerzitě.

Následky hurikánu Katrina v rezidenční čtvrti. (zdroj: Shutterstock)


Důsledky hurikánu, který se prožene obydlenou oblastí, jsou děsivé samy o sobě. A neštěstí se násobí, když se taková katastrofa v relativně krátkém časovém úseku opakuje. Stačí připomenout rok 2005, kdy pobřeží Mexického zálivu zasáhly hurikány Katrina a Rita, nebo rok 2017, kdy se přes Portoriku, Floridu a Texas v rychlém sledu přehnaly hurikány Harvey, Irma a Maria. Bohužel trend po sobě jdoucích katastrof tohoto ražení v dalších desetiletích podle vědců téměř jistě nepoleví.

Do roku 2100 by se měly postupně stát relativně běžnou záležitostí. Což je velmi špatná zpráva hned z několika důvodů. „Komunity se musí vzpamatovat z jedné katastrofy a vrátit se zpět do života,“ vysvětlila Ning Lin, autorka studie a klimotoložka z Princetonu. "Pokud se vzápětí po skončení jedné bouře začne u stejného místa formovat bouře nebo hurikán další, lidem logicky zbývá méně času na odstranění škod z ´prvního kola,´ které se každou další událostí prohlubují.

Blýská se i přesto na lepší časy?

I přes děsivost zpráv, které přinášejí zjištění plynoucí z podobných studií, jsou takové počiny velmi užitečné. Nabízejí totiž důležité informace o tom, jak chránit oblasti a jejich obyvatele před drtivými následky zrychlující se změny klimatu a oteplování planety. „Záleží ovšem na tom, kde lidé žijí a jak to jejich žití vypadá. Právě teď oblasti náchylné k hurikánům, jako je třeba Florida, zaznamenávají jeden z nejrychlejších nárůstů populace v zemi,“ zmiňuje Sobel s tím, že finanční průmysl, pojišťovnictví a majitelé domů by měli počítat s nutností se rostoucímu riziku četnějších hurikánů přizpůsobit.

Související…

Jak vyzrát na problémy s globálním oteplováním? Sázet stromy. Hodně stromů
Matouš Bárta

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek