Před pěti lety rozjel projekt Vážný zájem, který lidem zprostředkovává soukromé koncerty klasické hudby u nich doma. A jelikož s počátkem koronavirové krize přestala většina muzikantů ze dne na den vystupovat, napadlo jej: Co takhle zkusit zahrát pro lidi pod jejich okny, třeba ve vnitroblocích? Tak vznikl další projekt kulturního producenta Lukáše Otevřela nazvaný Hrajeme do oken.

„My jsme začínali s tím, že hudba je lék, že v té době, kdy jsme se nemohli potkat, tak ty vlny té hudby doplynou do uší všech lidí, kteří jsou poblíž. A mám takový pocit, že udělat radost lidem ve svém okolí není vůbec složité,“ říká Lukáš Otevřel. „Protože ta hudba má fakt kouzelnou moc naladit lidi v okolí a dát jim pocit, že bude zase líp.“

Jak vás vlastně napadlo hrát lidem pod okny? Jen tak?

Spousta lidí, hlavně seniorů, nemohla během karantény z bytu. A tím velmi trpí psychika. Tak jsme si říkali, že je potřeba dovézt jim zábavu. Vycházeli jsme z klasiky, která je naprosto univerzální. My jsme ale také chtěli podpořit samotné hudebníky, protože ti byli na počátku karantény v absolutní krizi. 

Jak to celé vlastně funguje? Lidi zavolají a vy přijedete?

Ono to běží po dvou liniích. My hrajeme v domovech pro seniory, domovech s pečovatelskou službou, v nemocnicích – tam to financujeme sbírkami na dárcovském webu donio.cz, produkci děláme zdarma. Tam už těch koncertů proběhla celá řádka, určitě přes čtyřicet. Jinak koncert si mohou lidé také do vnitrobloku objednat. 

Prostě když nám napíšete, my vám pošleme podklady, ve kterých radíme, jak k tomu přistoupit. Například jak roznášet letáky po domech, které k tomu vnitrobloku spadají, jak vybírat vstupné... Snažili jsme se skrze tyto koncerty motivovat lidi, kteří si chtěli zpestřit čas, když byli zavření doma.

Karanténa ale pomalu končí... 

Dnes už je to trošku v jiném modu, lidé si prostě chtějí udělat svoji malou komunitní radost. Na webu Hrajeme do oken tedy dneska zadáte, kde se má koncert konat, kdy se má konat, jaký tam má být žánr. Přitom my jsme schopni zařídit klasiku, jazz, alternativní hudbu... 

Na kolik takový koncert přijde?

Záleží na tom, koho si objednáte. Může to být jeden muzikant a může to být taky celá kapela se zvukem. Náš poslední koncert Clarinet Factory stál objednavatele 16 tisíc. Možnosti jsou všelijaké a samozřejmě záleží na aktivitě lidí, jak moc se do toho chtějí zakousnout, jak moc to chtějí uspořádat.

Jak se z původně komerčního projektu stala charitativní záležitost? 

My jsme pomáhali s projektem Praha drží spolu a snažili jsme se nejdříve zavážet potraviny seniorům, aby mohli zůstat separovaní doma. Potom přišly na řadu roušky a teprve potom ta hudba. V dobách, kdy krize vrcholila, byla samozřejmě obrovská omezení a nešlo jen tak někam přijít a začít tam hrát.

Propojujeme hudebníky, kteří nemají pro koho hrát, s publikem, které je nemá kde poslouchat, ke společnému hudebnímu zážitku.

Museli jsme vyběhat spoustu povolení, zvlášť hygiena byla přísná... Což je dnes už částečně irelevantní, ale ty hygienické standardy samozřejmě dodržujeme stále dál. Ještě to není úplně v pořádku, tak se snažíme být maximalisticky precizní v tom, že se hraje v rouškách, dezinfikuje se a tak dále.

Které umělce mohli lidé v rámci projektu Hrajeme do oken vidět?

Začínali jsme se známou kapelou Zrní, dále například klasická hudba v podání Amadeus String Trio nebo spousty různých jiných souborů, nedávno to byli právě Clarinet Factory, indiepopoví Lake Malawi, zpěvačka Katarzia, jazzoví Brownies, kteří hrají covery slavných skladeb...

Lukáš Otevřel

Absolvent marketingové komunikace ukončil rozjetou kariéru v marketingu a začal realizovat vlastní projekty, například PortX, TinyHouseDone, vymyslel taky třeba saunu v Národním divadle nebo letní kino na Smíchově. Žije se ženou a dvěma dětmi a podle vlastních slov mu nejvíc ze všeho chybí... čas.

Rozhodně se neomezujeme žádným stylem. Včera byl třeba koncert Prago Union v dětském domově v Počernicích, na náměstí Svatopluka Čecha hráli rappeři PSH... To byl tajný koncert, nikdo nevěděl, kdo hraje, kde hraje a tak dále. Některé koncerty přenášel náš streamovací partner Mall.tv. Na čekacím listu jsou desítky dalších, jak kapel, tak požadavků na koncerty. Určitě s tím tedy budeme mít ještě nějakou práci.

Jaké žánry fungují v rámci těchto koncertů nejvíc?

Klasika a jazz. Tam je napříč generacemi nejlepší poměr líbí/nelíbí. Ale samozřejmě občas je potřeba udělat randál.

Pokud se budeme bavit o probono akcích pro seniory, jak na ně reagovali? 

Naprosto báječně. Když vidíte lidi, kteří mají chmurné myšlenky na to, co se děje za jejich zdmi, bojí se všeho možného a potom někdo přijde a zahraje Bacha pod okny... Je to neuvěřitelný zážitek. Lidé plakali, aplaudovali, u jazzových kapel se třeba i hrálo na přání... 

Na přání z balkonu?

Ano, to zrovna hráli Brownies. Nějaká babička zakřičela „Stand by me!“, oni to dali a byl to doslova doják. Hrajeme lidem, kteří žijí v totálně stísněných pocitech a chmurách zavření doma nebo v domově s pečovatelskou službou a my jim tam přijedeme osladit atmosféru.

Související…

Proč se ve Znojmě chodí na vážnou hudbu v bermudách a se sklenkou vína
Zdeněk Strnad

foto: Autor, zdroj: Hrajeme do oken