Letecký snímek je rozdělen na dvě poloviny. V jedné tušíme romantickou rustikální krajinu s několika domečky, druhá pak ukazuje betonovou džungli, realitu současného Jižního Města. Výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) ukazuje, jak moc se změnila krajina a město, ve kterém žijeme. Návštěvníci výstavy navíc mohou zjistit, jak vypadala Praha v době jejich babiček, prababiček, praprababiček... No prostě kdysi hodně dávno.

V roce 1816, což je rok, ze kterého pochází nejstarší mapa na výstavě, měla Praha 155 tisíc obyvatel a rozkládala se na ploše 800 hektarů. Dnes je Pražanů 1,309 milionu (další stovky tisíc v Praze bydlí bez trvalého bydliště nebo do ní každodenně dojíždějí) a město zabírá 49 506 hektarů. Spousta čtvrtí, které dnes považujeme za přirozenou součást Prahy, tehdy ležela mimo její hranice nebo se jednalo o okrajové části, které se v průběhu času zalidňovaly, a stala se z nich průmyslová lokální centra. Tím myslíme například Karlín, Smíchov nebo Libeň.

Srovnávací snímky jsou velmi oblíbeným prvkem, málokdy je mají ovšem lidé příležitost vidět v tak komplexní a ucelené podobě. A důležitá je samozřejmě také perspektiva. „Výhodou výstavy je fakt, že si lidé mohou prohlédnout snímky na opravdu obřích plochách,“ říká Martina Koukalová, historička architektury z Institutu plánování a rozvoje. 

Atraktivní, i když vlastně zároveň smutné jsou určitě záběry z roku 1945. Více než 2 500 pražských domů bylo poškozeno americkými bombami.

„Každý Pražan si může na výstavě vyhledat ulici nebo místo, které ho zajímá. Stačí, když usedne k našemu stanovišti s klávesnicí a myší, vybere si konkrétní lokaci a období a to pak porovná s jinou historickou epochou. To vše bude možné sledovat na panoramatické pětadvacetimetrové stěně v překrývajících se vrstvách dvou map. Na obrazovkách budou zároveň vidět další mapové aplikace, které náš institut v současné době vyvíjí,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje, který výstavu pořádá. 

Americké nálety v únoru 1945 znatelně zasáhly centrální oblast Prahy kolem Palackého mostu, Palackého náměstí, Karlova náměstí, ale i Vinohradské třídy. Mapa z roku 1945

Místa zasažená bombardováním v roce 1945 už na mapě z roku 1975 nepoznáte


Atraktivní, i když vlastně zároveň smutné jsou určitě záběry z roku 1945. Více než 2 500 pražských domů bylo poškozeno americkými bombami, které dopadly i na Palackého náměstí, Karlovo náměstí nebo na domy Vinohradské třídy.

Jak se měnilo koryto Vltavy a podoba území dnešního Karlína? Srovnání map z roku 1889 a 1989


Okolí Rohanského ostrova se dnes revitalizuje a na výstavě se mohou návštěvníci přesvědčit, že ne vždy vypadaly vltavské břehy stejně jako dnes. „V minulosti si řeka divoce razila cestu, kudy sama uznala za vhodné nebo možné, a její koryto se proto později regulovalo. Krásně je také vidět, jak se měnily pozemky jednotlivých čtvrtí, třeba mezi Holešovicemi a Karlínem,“ popisuje historička architektury Martina Koukalová.

Srovnávací snímek Jižního Města, mapy z roku 1945 a 1989


Jestliže dneska vedení Prahy chce dosáhnout „města krátkých vzdáleností“v minulosti rostla metropole hlavně do šířky. Na poválečných mapách můžou návštěvníci výstavy vidět na místě dnešního Jižního Města rozsáhlá pole, také sídliště Barrandov nebo Jihozápadní Město změnily krajinu k nepoznání.

Přednáška s historičkou

K růstu sídlišť (rozumějme takové ty klasické betonové krabice) docházelo hlavně v sedmdesátých letech minulého století, ale velmi výrazně se měnily také vnitřní části města. Například Vršovice se proměnily takřka k nepoznání. 

Proměna je patrná také ve Vršovicích, zejména kolem oblasti dnešního stadionu a nákupního centra Eden, která v minulosti sloužila jako městský zábavní park. Mapy z roku 1938 a 1953


A výstavou to nekončí. Ve středu 11. března proběhne přednáška s názvem Vývoj Prahy na mapách, na které Martina Koukalová ukáže konkrétní místa, kde se Praha nejvíce proměnila. Kdo se na přednášku nedostane, může si brzy přečíst rozhovor s Martinou Koukalovou na Flowee.

Související…

Praha elektrizující: Projděte si metropoli 30. let i s architektem
Eva Šafránková

foto: CAMP, zdroj: Centrum architektury a městského plánování