Kouřící těhotná žena nemá v hrsti jen zdraví nenarozeného dítěte, ale i svých budoucích vnoučat a pravnoučat. Pokud si cigaretu neodepře ani v požehnaném stavu, zvýší riziko výskytu autismu hned u několika příštích generací.

Studie s názvem Avon Longitudinal Study of Rods and Children (ALSPAC), publikovaná v časopise Scientific Reports, byla velmi obsáhlá. Výzkumníci sledovali od devadesátých let minulého století více než 14 tisíc těhotných žen a dnes mapují život i zdraví jejich potomků. A výsledky jsou více než alarmující! Jednoznačně potvrzují již známou pravdu, že cigarety do úst těhotných žen rozhodně nepatří. Tématu souvislostí mezi kouřením matky a výskytem ASD (poruchy autistického spektra) se v minulosti věnovalo již několik studií, žádná z nich ale nepřinesla přesvědčivé důkazy. Jenže teď už výzkumníkům leží na stole.

To, že by ženy v těhotenství kvůli svému dítěti kouřit neměly, je všeobecně známý fakt, ale věděli jste, že tím mohou ovlivnit i zdraví svých pravnoučat?

Prarodiče mohou ovlivnit zdraví svých pravnoučat

Rizikovější skupinu představují dívky. Buďme ale konkrétní. Pokud se dívčina babička v době těhotenství oddávala nikotinovým výrobkům, existuje až 67% pravděpodobnost, že se u její vnučky projeví určité rysy spojené s autismem, jako jsou špatné komunikační dovednosti a monotónní chování, které je pro autisty typické. Cigaretový kouř totiž může negativně ovlivnit vývoj vajíček, což způsobí změny, které mohou nakonec ovlivnit vývoj vlastních dětí, vnoučat i pravnoučat. Negativní účinky nikotinu navíc působí i na několik po sobě jdoucích generací. Kouřící těhotná žena vystavuje riziku onemocnění i svá budoucí pravnoučata, a to až o 53 %. Tak byl odhalen mezigenerační efekt, který je zřetelný obzvláště, pokud samotná matka v těhotenství nekouřila.

Autistických dětí přibývá

„Pokud jde o mechanismy, jsou dvě možnosti. Existuje poškození DNA, které je přenášeno na vnoučata, nebo nějaká adaptivní reakce na kouření, která zanechává vnoučata zranitelnější vůči ASD,“ uvedl jeden z autorů studie Marcus Pembrey, profesor na univerzitě v Bristolu ve Velké Británii. Je však třeba provést další výzkum, abychom zjistili, jestli jsou tyto samé asociace přítomny i u jiných skupin. Výskyt ASD v posledních letech rapidně narostl, a zatímco tento nárůst je třeba přičíst i sofistikovaným diagnostickým metodám, hrají zde nezanedbatelnou roli změny v životním prostředí a životním stylu. Vědecké pracovníky tak sužují vážné obavy, že mnoho rozdílných faktorů, včetně genetických odchylek, ovlivní možnost, že se u jedince vyvine ASD.

Výskyt autismu u dětí v posledních letech rapidně narostl.

Co to je autismus?

Pojem autismus zahrnuje klinicky heterogenní spektrum chorob, které se označuje jako poruchy autistického spektra (PAS), anglicky Autism spectrum disorders (ASD). Jedná se o psychiatrické onemocnění způsobené abnormálním vývojem centrální nervové soustavy. Projevuje se neschopností vytvářet sociální vazby, komunikovat a dotvářet komunikaci mimikou, omezenými stereotypními zájmy a neadekvátní reakcí na senzorické stimuly. Zkrátka to není nic, co bychom přáli svým vnoučatům. Takže, milé nastávající maminky, na cigaretu si raději nechte zajít chuť. Zdraví vašich dětí pro vás zajisté bude dostatečně silnou motivací.

Čtěte také: 

Potrat. Násilná smrt nebo obrana před neštěstím? 

Postkoitální antikoncepce nezabíjí plod, vysvětluje lékař

Frekvenční terapie zbaví závislosti na nikotinu s 80% úspěšností
 

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily