Imunitní systém je soustava buněk v těle, jejichž funkcí je prevence nebo omezení možnosti infekce škodlivými patogeny a prevence poškození těla dalšími, neinfekčními faktory jako sluneční záření nebo rakovinné bujení. Jeho součástí je mimo jiné:

  • pokožka, chránící tělo před bakteriemi
  • sliznice – vlhké vnitřní výstelky například úst nebo nosu, produkující hlen a další látky, jejichž účelem je záchyt a likvidace bakterií
  • bílé krvinky, aktivně bojující s infekcemi
  • lymfatický systém, nositel bílých krvinek: brzlík, slezina, krční mandle, lymfatické uzliny a cévy, kostní dřeň 

Podle profesora mikrobiologie na Harvard Medical School v Bostonu Michaela N. Starnbacha jsou definovány dvě skupiny imunity: vrozená (přirozená) a získaná (adaptivní). Ve chvíli, kdy patogeny jako bakterie nebo viry vniknou do těla, začnou se množit a napadat buňky. Vrozená imunita je podle Starnbacha první obrannou linií těla. Představuje přirozené překážky, jako je kůže, sliznice a některé buňky a chemikálie, které jsou schopné detekovat přítomnost mikrobů a dalších ohrožení v těle a aktivně s nimi bojovat. Adaptivní imunita je druhou částí imunitní odpovědi těla. „Jsou to speciální buňky, které ´uklízí´ zbytky organismů po prvotní imunitní odpovědi,“ říká Starnbach.

Jak to mají starší lidé

Adaptivní imunitní systém disponuje tzv. imunitní pamětí, což znamená, že pokud se jeho buňky setkají s patogenem, se kterým se setkaly již v minulosti, tak nejenže se ho snaží zbavit, ale zároveň se také násobně replikují, aby byl imunitní systém pro budoucí kontakt ještě posílen. „Vystavení viru chřipky může organismus posílit, přestože neonemocníte,“ míní Eili Klein, PhD z Johns Hopkins Medicine v Baltimoru. „Vystavením organismu patogenu v něm startuje proces tvorby protilátek, které si ´pamatují´, jak s patogenem bojovat,“ říká.

Lidé ve středním věku a starší osoby jsou však k infekcím náchylnější. Protilátky z jejich těla totiž rychleji mizí. „Starší lidé onemocní chřipkou častěji, protože jejich imunitní systém už nefunguje tak dobře, jako dříve,“ dodává. 

Vakcína proti určitému onemocnění neposiluje imunitní systém jako takový.

V případě výskytu zcela nového viru není informací o tomto viru v imunitní paměti vybaven systém žádného jedince a imunitní odezva je proto slabá. Pravděpodobnost rozvoje infekce v reakci na kontakt organismu s tímto virem je tedy řádově vyšší.

Jak funguje očkování 

Vakcinace je podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) jedním z nejjednodušších a zároveň nejefektivnějších způsobů, jak se onemocnění vyhnout. Vakcíny fungují uložením informace o patogenu do imunitní paměti jedince, říká profesor Starnbach. Necháte-li se očkovat například proti chřipce, vystavujete svůj imunitní systém oslabenému viru, který způsobí replikaci buněk imunitního systému, který je pak lépe vybaven pro boj s virem skutečným. Je ale nutno dodat, že vakcína proti určitému onemocnění neposiluje imunitní systém jako takový. Očkování proti chřipce vás neochrání před běžným nachlazením nebo onemocněními jinými. Učiní organismus odolnější vůči specifickým kmenům chřipky, proti nimž byla vakcína vyvinuta.

Během pandemie byl vyvinut nový typ vakcín – tzv. RNA nebo mRNA vakcíny, které fungují odlišně. Na rozdíl od využití oslabeného viru jako u dosavadních vakcín, který posiluje imunitní odpověď organismu, obsahují vakcíny proti koronaviru část nukleové kyseliny mRNA, která reaguje na virový protein. Vakcína „učí“ buňky imunitního systému, jak produkovat proteiny, které vyvolají imunitní odpověď organismu.

Výzkumy potvrdily, že během spánku je imunitní odpověď organismu nejsilnější.

Experti se shodují na tom, že technologie mRNA bude postupně rozšířena i na prevenci dalších onemocnění, v současnosti se testují mRNA vakcíny například proti chřipce. CDC doporučuje, aby dospělá populace byla proti chřipce očkována každoročně, s několika striktně vymezenými výjimkami. Důvodem kontraindikace očkování může být věk, zdravotní stav a další okolnosti.

Jak můžete imunitu posílit

Dbát bychom měli především na prevenci vystavení organismu patogenu a jeho následného šíření. Pravidelně si myjte ruce, kašlejte nebo kýchejte do kapesníku, který poté vyhoďte. Stejně důležité jsou také zdravé návyky, díky nimž funguje imunitní systém nejefektivněji.

  • Dostatek spánku: Zdravý spánek imunitní systém jednoznačně podporuje v mnoha zásadních ohledech. Výzkumy potvrdily, že během spánku je imunitní odpověď organismu nejsilnější.
  • Zdravá strava: Zahrnuje množství ovoce a zeleniny, bohaté na vitamíny a minerály. Ty jsou pro fungování mnoha systémů v těle, včetně imunitního systému, zásadní. Vyhněte se konzumaci nadměrného množství alkoholu.
  • Čerstvý vzduch: Vyhýbejte se pohybu v prostředí, kde je vysoké znečištění vzduchu, pokud je to možné. „Imunitní systém dále oslabuje jeho vystavení dalším toxinům, jako jsou pesticidy, těžké kovy a endokrinní disruptory,“ uvádí magazín Journal of Immunology.
  • Buďte aktivní: Mechanismus, kterým aktivní životní styl posiluje imunitní systém, ještě popsán nebyl, ale jeho účinky na efektivní fungování dalších systémů v těle byly již mnohokrát potvrzeny. Zdá se tedy, že souvislost existuje. Nedávná studie například potvrdila, že imunitní systém aktivních jedinců ve středním věku je stejně účinný jako u jedinců o dekády mladších. Všeho s mírou ovšem.
  • Naučte se zvládat stres: Stres imunitní systém oslabuje. Najděte si čas na odpočinek a koníčky, najděte si čas pro sebe.

Související…

Mikrobiolog: Covid ani chřipku nechytíte tím, že se budete dotýkat věcí
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: Everyday Health