Poslyšte příběh. Tisíce let vládl lidstvu skřivan. S pokřikem vyháněl z chýše za rozbřesku ty, jejichž biorytmus nekopíroval dost věrně střídání světla a tmy. Mělo to logiku. Lovci zrána lépe mířili a sběrači při louskání semen dohopsali dál. Nejaktivnější skřivany to inspirovalo k tvorbě pořekadel na oslavu vlastní činorodosti, takže nějakým tím pořekadlem o vyšší výkonnosti ranního ptactva disponoval brzy (vlastně jak jinak) každý evropský jazyk.

Sovy početně převažují

Jedinec s genetickou predispozicí k ponocování byl v tomto švitořivém světě označen za povaleče a hochštaplera. A svůj cejch si nese dodnes. Jenže „večerní chronotyp“, jak jej odborníci později nazvou, zatím zkoumal skryté možnosti noci, vnořil se do studia vlastní duše, zřel dávná tajemství. A věnoval se dalším specificky nočním činnostem, například plození dětí. Výsledkem je, že sovy dnes početně převažují nad skřivany.

Nebylo by jednodušší, kdyby se svět vrátil k prastarým moudrům o ranních ptáčatech, která pro většinu životních situací bohatě postačí?

Pokračujme ve výkladu. Podle průzkumů bylo pro lidstvo ponocování inovativní činností, takže si je zachovalo jako evoluční výhodu. Sovy dnes v testech vykazují vyšší kreativitu i IQ. Ovšem platí za to strašlivou cenu – sklony k duševním chorobám, depresemi a samotou.

Ostatně i tyto řádky zní skřivanům nejspíš jako výplod chorého sovího mozku, oslepeného erupcemi na slunci. Nebylo by jednodušší, kdyby se svět vrátil k prastarým moudrům o ranních ptáčatech, která pro většinu životních situací bohatě postačí?

Pravidelná snídaně je poznávací znamení skřivanů

Průzkumy koneckonců ukazují, že skřivani žijí šťastnější a spořádanější život, jsou zdravější a daří se jim lépe ve škole i v práci. Jeden z prvních, kdo se nad platností pořekadla (jehož anglická verze zní „ranní ptáče sezobne žížalu“) pozastavil, byl americký prezident Franklin D. Roosevelt.

Z vojáků, kteří 5. června 1944 dostali rozkaz vyplout, dokázali tu noc usnout jen ti (nejotrlejší) skřivani. A také jen oni měli před rozbřeskem dost nervů na to, aby se dokázali nasnídat.

„Možná se moc soustředíme na úspěchy ranních ptáčat a myslíme málo na neštěstí ranních (sezobnutých) žížal,“ pravil. Co tím mohl myslet? Třeba to s tím nesouviselo, ale někdy ve stejné době vyplula od jižního pobřeží Británie flotila s 24 tisíci vojáky, kteří se druhý den vylodili v Normandii a způsobili tím německé pobřežní obraně naprostý šok. Vždyť bylo šest hodin ráno! Být noční sovou je v takových chvílích prokletí, ať jste Němec nebo Američan.

Z vojáků, kteří 5. června 1944 dostali rozkaz vyplout, dokázali tu noc usnout jen ti (nejotrlejší) skřivani. A také jen oni měli před rozbřeskem dost nervů na to, aby se dokázali nasnídat.

Mimochodem, pravidelná snídaně je jedním z poznávacích znamení skřivanů. Sova má alespoň teoretickou šanci návyky skřivana napodobit, jestli jí ovšem neschází motivace a výdrž. Ani jedno nepatří mezi její nejsilnější stránky.

Pár zajímavých faktů o skřivanech

Jen každý dvacátý skřivan vynechává ráno snídani.

Začne každý den na svém optimu a pak už je to pro něj jen „cesta z kopce“.

Je emocionálně stabilní, iniciativní, svědomitý a ochotný. Má lepší známky ve škole, lépe plánuje, problémy řeší ihned. Je optimistický a důvěryhodný.

Kvečeru trpí častými poruchami kognitivity (chápání).

Skřivan není až tak společenský tvor a tráví více času s rodinou.

Kortizol a adrenalin vylučuje hlavně ráno. Po setmění produkuje více melatoninu, takže lépe usíná.

Skřivani častěji sportují a jsou celkově zdravější, neboť některé nemoci (cukrovka, fibromyalgie) jsou přímo spojeny s nočním životem.

Pár zajímavých faktů o sovách

Každá třetí sova vynechá ráno snídani.

Dlouho se rozjíždí, ale postupně nabírá tempo, večer je k nezastavení a v noci dostává dodatečný „kopanec“ energie.

Sovy méně sportují, jedí více nezdravých jídel, jsou častěji obézní, produkují více stresových hormonů. Více kouří a vypijí mnohem více kávy.

Vede čilý společenský život a rodina tím nezřídka trpí.

Je kreativní, má analytické schopnosti.

Produkuje více kortizolu (i bez stresu), má rychlejší metabolismus, vyšší vzrušivost, více energie, a tedy i vyšší kognitivitu.

Je emocionálně nestabilní, často vzpurná, má horší známky. Je to lovkyně senzací. Žije ve složitých vztazích.

foto: Profimedia, zdroj: CNN