Plast už je delší dobu součástí našich životů. A to asi víc, než bychom si přáli. Podle všeho nám mikroplasty procházejí trávicím traktem. Výzkumníci v exkrementech dobrovolníků nalezli devět z deseti testovaných plastů. Jde o částice o velikosti od 50 do 500 mikrometrů. Nejčastěji se v lidském trávicím traktu vyskytovaly polypropylen a polyethylentereftalát. V průměru bylo v každých deseti gramech exkrementů nalezeno 20 částic mikroplastů.
Mikroplasty jsou definovány jako částice menší než 5 mm, z nichž některé jsou původně určeny pro použití v produktech, jako je například kosmetika. Může jít ale i o kousky rozbitých či jinak zničených větších plastových výrobků. Na základě studie Lékařské univerzity ve Vídni její autoři odhadli, že více než 50 % světové populace by mohlo mít ve stolici zmiňované mikroplasty. K potvrzení této hypotézy je ovšem potřeba provést více podobných výzkumů na větším množství lidí.
Obzvláště znepokojivé je toto zjištění pro pacienty s onemocněními trávicího traktu.
Rakouská agentura pro životní prostředí provedla testy osmi vzorků s použitím nového postupu v laboratoři ve Vídni, kde byly analyzovány infračerveným mikrospektrometrem. Philipp Schwabl, vědecký pracovník na Lékařské univerzitě ve Vídni, který vedl studii, prohlásil: „Toto je první studie svého druhu a potvrzuje to, o čem jsme dlouho spekulovali, tedy že se plasty vyskytují v lidských střevech. Obzvláště znepokojivé je toto zjištění pro pacienty s onemocněními trávicího traktu.“
Ve vodě i v nápojích
Mikroplasty byly už nalezeny například v rybích střevech, v kohoutkové vodě, v oceánech a i ve hmyzu. Nedávné šetření v Itálii odhalilo, že mikroplasty jsou přítomné i v některých nealkoholických nápojích. Pokud plast sezobne pták, vytvoří se mu výstupky v tenkém střevě, což pak vede například k narušení vstřebávání železa a nadměrnému zatěžování jater.
Sledovaní lidé si vedli potravinový deník, který ukázal, že všichni byli vystaveni plastům tím, že konzumovali potraviny, které byly v plastech zabalené, nebo pili z plastových lahví.
„Nejmenší mikroplastové částice jsou schopny vstoupit do krevního oběhu, lymfatického systému, a dokonce se mohou dostat i do jater,“ řekl Schwabl, který chystá další výzkumy, jež pomohou zjistit dopad tohoto jevu na lidské zdraví. Podle vědců by plastové částice ve střevě mohly ovlivnit imunitní reakci trávicího systému nebo napomoci přenosu toxických chemikálií a patogenů.
Jsou všude a bude jich víc
Zdroje plastu nalezené ve vzorcích stolice nejsou známy. Sledovaní lidé si vedli potravinový deník, který ukázal, že všichni byli vystaveni plastům tím, že konzumovali potraviny, které byly v plastech zabalené, nebo pili z plastových lahví. Nikdo z účastníků studie nebyl vegetarián a šest z nich jedlo mořské ryby. Vědci toho zatím o působení mikroplastů na lidský organismus mnoho nevědí, ovšem britská vláda už zahájila studii o jejich dopadech na zdraví.
Použití plastů je v moderním životě tak běžné a všudypřítomné, že jejich úplné odstranění z potravinového řetězce by bylo velmi obtížné. Každou minutu se na celém světě prodá milion plastových lahví a očekává se, že do roku 2021 toto číslo naroste o 20 %. Některé jurisdikce proti plastům bojují, například zákazem bublinkových fólií. V moři se ročně ocitá 8 milionů tun plastů, část může skončit v útrobách mořských živočichů, které pak konzumují lidé.
Reklama
Odborníci říkají, že je třeba omezit používání plastů, zvýšit recyklaci a zlepšit jejich likvidaci. Tlak na změnu roste. Začátkem loňského roku Evropský parlament hlasoval pro zákaz mikroplastů v kosmetice, navržen byl i zákaz plastových výrobků na jedno použití.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian