Airbus A320 společnosti Hong Kong Airlines byl 20. března 2025 na cestě z čínského Hangzhou do Hongkongu, když se začalo kouřit z horní přihrádky na zavazadla. Stevardi požár uhasili a letadlo bezpečně přistálo na nejbližším letišti, ke zranění naštěstí nedošlo.

Vyšetřování později určilo příčinu: tepelný únik článků v powerbance, uložené v příručním zavazadle jednoho z cestujících. Powerbanka měla kapacitu 20 000 mAh a její přeprava na palubě byla naprosto legální.

Lithium má vlastní pravidla

Ne každá baterie je stejná. Obyčejné tužkovky, které strkáme do ovladačů nebo dětských hraček, bývají alkalické. Mobily, notebooky a powerbanky ale většinou spoléhají na lithium. Lithiové baterie mají spoustu výhod a k tomu jednu poměrně nepříjemnou vlastnost: když se poškodí nebo zkratují, můžou se přehřát a začít hořet. Proto pro ně v letadle platí přísnější pravidla než pro baterky do ovladače.

A protože powerbank v zavazadlech přibývá a občas některá předvede přesně to, co ta na letu z Hangzhou, letecké úřady postupně utahují šrouby. Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO pravidla pro přepravu lithiových baterií od 27. března 2026 zpřísnila:

Telefon, notebook nebo fotoaparát s lithiovou baterií můžete za určitých podmínek přepravovat i v odbaveném zavazadle, ICAO ale doporučuje mít je v příručním. Pokud je odbavíte, musí být chráněné před poškozením a náhodným zapnutím. Běžná elektronika musí být navíc úplně vypnutá, nestačí režim spánku.

Pokud jde o powerbanky, do zavazadlového prostoru nesmí vůbec. Každý cestující může přepravovat maximálně dvě, každou nejvýše do 100 Wh. Každá musí mít vlastní obal: uzavřené pouzdro, původní obal, nebo alespoň plastový sáček. U baterií s odkrytými kontakty je můžete přelepit izolační páskou. 

Proč? Kvůli zkratu, který nemůžete úplně vyloučit, pokud se vám powerbanka bude v tašce kamarádit třeba se svazkem klíčů od bytu nebo vysypaným váčkem na drobné. U těch moderních jsou sice samotné články schované uvnitř a ven vedou jen zapuštěné USB konektory, ale stále platí „better safe than sorry“. Na palubě navíc není povoleno powerbanky dobíjet ani používat k nabíjení elektroniky.

Pro běžnou elektroniku přitom platí limit 15 zařízení na cestujícího, dopravce jich může povolit i více. Powerbanky se do této patnáctky nepočítají. ICAO je posuzuje samostatně, protože jejich hlavním účelem není vlastní provoz, ale dodávání energie jiným zařízením.

Jednotlivé aerolinky ovšem můžou mít přísnější podmínky, není tedy od věci se v případě pochybností doptat na příslušné infolince.

Na mAh zapomeňte

A tady přichází malý chyták. Číslo, podle kterého jste si powerbanku nejspíš koupili, je pro leteckou dopravu irelevantní. 10 000 mAh, 20 000 mAh nebo i víc je jen cifra do rovnice, podle které můžete odhadnout, kolikrát si z té krabičky svůj mobil nebo cokoliv jiného nabijete. Letecké předpisy zajímá množství energie uložené v baterii, které se udává ve watthodinách, tedy Wh.

Hodnotu ve Wh najdete obvykle drobným písmem uvedenou přímo na těle powerbanky, případně v jejích technických údajích. Běžná powerbanka s kapacitou 10 000 mAh má přibližně 37 až 39 Wh. U 20 000mAh modelu je to zhruba 72 až 77 Wh. Obojí se tedy pohodlně vejde pod povolený limit 100 Wh.

Tak proč to vůbec řešit?

U většiny powerbank skutečně žádný problém mít nebudete. S rostoucí kapacitou (kolem 25 000 – 27 000 mAh) se ale k povolenému limitu můžete velmi rychle přiblížit. A právě u nich už se proto vyplatí údaj ve watthodinách před cestou opravdu zkontrolovat. O powerbanku s energií na několik dní totiž nechcete přijít na letišti těsně předtím, než vyrazíte na trek bez zásuvky.