Každé ráno začíná stejně. Vypít kafe, dát si sprchu, popadnout lahev s vodou. Naplnit ji vodou z kohoutku (protože žijeme zdravě a eko), zavřít víčko a vyrazit do práce nebo fitka. Týdny ubíhají. Až jednoho dne láhev začne páchnout jako vlhký sklep. Když to konečně prozkoumáte, zjistíte, že na vás zírá plíseň, výsledek mnoha desítek doplnění a nulového mytí. „Opětovně použitelný“ totiž neznamená „samočistící“.
Lahve na vodu jsou sice ekologické, ale z hlediska hygieny překvapivě náročné na údržbu. Lahev sama o sobě je ideálním prostředím pro růst bakterií, takovým maličkým inkubátorem. A ne, problémem obvykle není „špatná“ voda. Jsme to my.
Bakterie a viry se do lahví dostávají prostřednictvím našich rukou a slin a pak se v teplém a vlhkém prostředí uvnitř vesele rozmnožují. V jedné studii 27 z 30 lidí přiznalo, že pravidelně doplňují své láhve, aniž by je umyli nebo alespoň opláchli. Výsledkem je biofilm: slizký, neviditelný povlak, který může nakonec zapáchat, špatně chutnat, a pokud se s ním delší dobu nic neudělá, promění se ve viditelnou plíseň.
Jak lahev čistit
Lahve na vodu tak mohou být špinavější než záchodové prkýnko, tvrdí jedna americká studie. A to dokonce až 40000krát. Lidé na sociálních sítích si přesto nevědí rady s tím, jak lahve vlastně čistit, a publikují tak otřesné fotky svých plesnivých lahví.
S hygienou své lahve začněte ještě předtím, než se jí dotknete. Odbornice na kvalitu vody Kelly Reynoldsová pro The Guardian říká, že hlavním zdrojem kontaminace jsou ruce, ale jejich časté mytí moc nepomůže, pokud se neustále dotýkáte špinavého telefonu. Výzkumy naznačují, že více než dvě třetiny telefonů jsou nositeli mikroorganismů, takže týdenní otírání vašeho telefonu je důležitější, než si myslíte.
Pokud jde o čištění samotné láhve, opláchnutí vodou to nezachrání. Mýdlo a kartáč na láhve obvykle stačí, hlavně když drhnete štěrbiny, kde se bakterie rády usazují. Ocet může biofilm redukovat a opláchnutí zředěným bělidlem také funguje. Nikdy ale nemíchejte bělidlo s jinými čisticími prostředky a lahev důkladně propláchněte. Vyhněte se také antibakteriálním mýdlům, která podle odborníků mohou přispívat k rezistenci vůči antibiotikům.
A nezapomeňte na víčko. Náustky, dětské savičky a brčka jsou často nejvíce kontaminované části, protože v nich zůstává vlhkost. Pokud myjete láhev, ale ne víčko, děláte jen polovinu práce.
Horká voda pomáhá mýdlu lépe pěnit a je důležité nechat láhev úplně vyschnout. Bez vlhkosti bakterie těžko přežívají.
Když je „trochu zápachu“ už příliš
Pokud vaše láhev zapáchá plísní nebo má nepříjemnou chuť, je to známka biofilmu. Pokud vidíte sliz nebo plíseň, máte co do činění s miliony, možná miliardami mikroorganismů. Reynoldsová poznamenává, že k onemocnění člověka stačí pouhých 100 mikroorganismů.
Reklama
Toto riziko není jen teoretické. Při nedávných testech barelů na vodu tým Reynoldsové zjistil, že voda na doplnění byla čistá, ale asi polovina vody, která následně zůstala v lahvích lidí, už byla kontaminovaná. Deset procent dokonce obsahovalo E. coli. Láhve umyté mýdlem byly mnohem méně kontaminované než láhve opláchnuté pouze vodou.
Kovové a skleněné láhve zpomalují růst bakterií více než plastové, ale žádný materiál není imunní. Nechte láhev neumytou v horkém autě, používejte ji denně bez čištění nebo z ní pijte, když jste nemocní, a bakterie nakonec zvítězí.
Řešení je jednoduché a nenápadné: láhev každý den umyjte, vyčistěte všechny její části a nechte ji uschnout. Jak říká Reynoldsová: „Nechtěli byste každý den jíst ze stejné špinavé misky na cereálie, tak proč pít ze špinavé láhve na vodu?“