Sociální psycholog a vztahový odborník Jeremy Nicholson označuje jako friend zónu vztah mezi dvěma lidmi, kdy je jeden z nich k tomu druhému vázán romantickými city, zatímco ten druhý touží pouze po přátelství. Takový vztah je ve své podstatě nerovný. Jedna osoba z páru dostává vše, co chce, druhá je nucena přijmout přátelství, ačkoliv by toužila po něčem víc. Je tedy jasné, že pro jedince, který by chtěl něco víc, je podobný typ vztahu silně frustrující.

Podle Nicholsona je nejlepší do tohoto typu vztahu vůbec nespadnout. Pokud jsme od začátku v pozici milovaného partnera, nemusíme vynakládat takové úsilí k tomu, aby vztah v romantické rovině pokračoval. O to horší to má ale náš "kamarád" či "kamarádka", který respektive která miluje.

Rozhoduje atraktivita

Jedním z důvodů, proč lidé zůstávají s druhým ve friend zóně, je ten, že pro svůj protějšek nejsou dostatečně atraktivní, ale chtěli by být. Jenže tu zkrátka nefunguje ona pověstná chemie. S druhým si mohou dobře rozumět, vytvořit příjemnou atmosféru, ovšem bez špetky sexuální přitažlivosti.

Pokud byste seřadili ženy a muže na stupnici do deseti podle atraktivity, obvykle vychází, že „sedmička“ chodí se „sedmičkou,“ „čtyřka“ se „čtyřkou" a tak dále.

Chceme-li dát jednoznačně najevo, že si nepřejeme pouze kamarádský vztah, je potřeba tuto bariéru prolomit. Podle autorky knih o vztazích Helen Fischerové můžeme začít už tím, že si uvědomíme, jak se oblékáme a jak působí řeč našeho těla. Další aspekt tvoří naše sociální dovednosti, které souvisí se zdravým sebevědomím. Potom už pro nás není tak těžké navodit konverzaci s lehce erotickým nádechem, letmo se druhého dotýkat a podobně. Ve své podstatě jde o to zapracovat na našem sexappealu jako takovém. Jedná se o výrazný rozdíl, který z nás v očích našeho vyvoleného udělá potencionálního milence či milenku namísto kamaráda nebo kamarádky.

Lidé si nacházejí protějšky podobně atraktivní, jako jsou oni sami. Ačkoliv krásu definujeme všichni podobně, pokud byste seřadili ženy a muže na stupnici do deseti podle atraktivity, obvykle vychází, že „sedmička“ chodí se „sedmičkou,“ „čtyřka“ se „čtyřkou" a tak dále. Většina lidí toto nastavení instinktivně chápe. Osoby, které končí ve friendzone, nikoliv. Častokrát se pak snaží o vztah s těmi, pro které prostě nejsou dostatečně dobrá partie.

Strach nebo pasivita

Dalšími důvody, proč někteří zůstávají v pozici kamaráda, je nedostatek aktivity, ale i strach a nejistota. Spousta lidí zůstane ve friendzone, protože je pro ně tato zóna méně riskantní než vážný vztah. Maximálně ještě kývnou na kamarádství s výhodami. Může se samozřejmě stát, že se tento vztah vyvine ve skutečnou lásku, obvykle se tak neděje. 

Svým přístupem tito lidé riskují méně. V případě, že vztah nevyjde, mohou snadno odejít a seznámit se s někým jiným. Dva američtí výzkumníci mimochodem zjistili, že s pozváním na rande souhlasilo 68 % nezadaných mužů a 43 % žen, i když je oslovil úplně cizí člověk.

Zasloužíte si najít někoho, kdo pro vás bude dost dobrý a dá vám přesně to, co chcete.

Lidé zkrátka zůstávají ve friendzone z celé řady důvodů. Nacházejí si partnery, pro něž nejsou dostatečně atraktivní, kteří k nim nepasují. Nedokážou říct, co chtějí. Jsou příliš pasivní, nebo naopak druhého zahrnou nadměrnou aktivitou a nedají mu prostor, aby do vztahu také investoval.

Podle Jeremyho Nicholsona jde s trochou snahy všechno tohle změnit. Ať už tím, že o sebe budeme více dbát, přestaneme lpět na někom, kdo se k nám nehodí, a najdeme si někoho lepšího, nebo budeme aktivnější či druhého necháme naopak vydechnout. „Není to snadné, ale nezůstávejte v kamarádské zóně. Zasloužíte si najít někoho, kdo pro vás bude dost dobrý a dá vám přesně to, co chcete,“ dodává Nicholson.

Související…

Polyamory: Co se děje, když jsou na lásku víc než dva
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today