Kvalitní mezilidské vztahy působí obdobně jako morfium a dokážou potlačit vnímání bolesti. Od bolesti takto může pomoct už třeba partnerské držení za ruku. Vědci z norské univerzity v Tromsø se však rozhodli prozkoumat vztah partnerství a bolesti ze zcela jiného hlediska.

Tvrdí, že existuje pozitivní korelace mezi stupněm tolerance bolesti a výběrem přátel. Do svého rozsáhlého výzkumu zapojili téměř tisíc dospívajících středoškoláků a jejich pět nejbližších přátel. Všichni pak podstoupili zkoušku tolerance bolesti, která spočívala v tom, jak dlouho udrží ruku v chladné cirkulující vodě o teplotě pouhých tří stupňů Celsia.

Korelace mezi prožíváním bolesti a navazováním přátelství platila pouze pro chlapce, nikoli pro dívky.

„Stupeň tolerance bolesti hlavních aktérů výzkumu pozitivně koreloval se stupněm tolerance bolesti jejich nejlepších přátel. Prokázalo se tak, že tendenci navazovat přátelství mají dospívající s podobným prahem bolesti. O překvapení se postarala analýza údajů podle pohlaví: korelace mezi prožíváním bolesti a navazováním přátelství platila pouze pro chlapce, nikoli pro dívky,“ potvrzuje psycholog Jeffrey S. Mogil z McGillovy univerzity v Montrealu.

Nevybíráme záměrně

Při výzkumu byly sledovány nejen sociální vazby dospívajících, ale i další faktory, o kterých je známo, že toleranci k bolesti ovlivňují. Šlo zejména o kouření, obezitu, konzumaci alkoholu, fyzické cvičení a socioekonomický status. Vědci totiž předpokládali, že přátele si vybíráme podle shodného životního stylu, který může toleranci bolesti ovlivňovat.

Bližší analýza výsledků však tuto hypotézu vyvrátila. „Kouření, pravidelná fyzická aktivita a další faktory životního stylu ovlivnily práh bolesti předpokládaným směrem, neměly však žádný vliv na výběr přátel,“ tvrdí Mogil. Někteří přátelé totiž sdíleli stejnou citlivost vůči bolesti i tehdy, když se jejich životní styl radikálně lišil. Výběr přátel tedy probíhá na nevědomé, zatím neprobádané úrovni.

Práh se dá zvýšit

Během testů se navíc prokázalo, že práh bolesti není neměnný, ale jeho hodnoty podléhají mechanismu společenského přenosu. V druhém kole byli dospívající testováni postupně, přičemž si mohli sdělovat své výsledky. Pokud byl jako první testovaný vůči bolesti nejodolnější jedinec z party, došlo k navýšení prahu bolesti v celé jeho skupině.

Pozitivním zjištěním navíc bylo, že společenský přenos tlačil hodnoty prahu bolesti směrem vzhůru, nikdy ne dolů. Tento objev otevírá dveře novým přístupům v léčbě pacientů s chronickou bolestí. Již první výsledky z praxe potvrzují, že v rámci preventivních a léčebných programů jsou účinnější skupinové terapie než ty zaměřené na jednotlivé pacienty. Pokud máte tedy v blízkosti někoho, koho bolesti nesužují, zkuste si z něj udělat přítele. Pak třeba bolest nebudete tolik prožívat ani vy.

Související…

Zrzky mají vyšší práh bolesti. Přesto potřebují víc ochrany
Klára Ponczová

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily