fbpx

Černý samuraj Jasuke: Jak se africký jezuita zasloužil o sjednocení Japonska 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Pokud jste někdy hráli videohru Nioh, určitě jste si všimli vysokého černého samuraje se sekerou a s japonsky znějícím jménem Jasuke. Nebo jste fanouškem anime Afro Samurai? Znáte hollywoodský film Black Samurai? Všechny tyto projekty jsou založeny na osudech skutečné osoby. Jasuke byl africký samuraj, který dorazil před pěti sty lety do Japonska s jezuity

Zveřejněno: 2. 6. 2022

První zmínky o tomto netypickém samuraji se datují do roku 1579. Je popsán jako pomocník Alessandra Valignana, jezuitského misionáře, jenž byl v té době na návštěvě Japonska. V roce 1581 upoutal Jasuke pozornost příslušníka japonské císařské šlechty Nobunaga Ody, jednoho z architektů tehdejšího Japonska. Oda strávil celý svůj dospělý život bojem za sjednocení Japonska, pod svou diktátorskou vládou se mu podařilo sjednotit polovinu země, což přineslo potřebnou politickou stabilitu do oblastí dříve ovládaných chaosem. Japonsko bylo po jeho smrti nakonec sjednoceno v důsledku událostí, které uvedl do pohybu právě on.

V roce 1581 udělil Nobunaga Oda Jasukemu oficiálně hodnost samuraje s tím, že tento Afričan má sílu deseti mužů. Pro nejaponského válečníka to byla téměř neslýchaná pocta. Samurajem se totiž nemohl stát jen tak někdo, šlo o výjimečnou kastu. Na začátku 17. století tvořili samurajové pouze 10 % japonské populace.

Nobunaga Oda Jasukeho údajně poprvé viděl 23. března 1581. Afričanův příjezd do jezuitského kostela tehdy způsobil takový poprask, že to Nobunaga slyšel až ze svého nedalekého hradu. Při prvním setkání s Jasukem předpokládal, že je jeho kůže pomalovaná. Nařídil Jasukemu, aby si svlékl košili a sluhům poručil, aby mu vydrhli kůži a odstranili ten „černý inkoust“. Jasuke Nobunagu ohromil mohutnou postavou, chováním a celkovou „jinakostí“.

Jasukeho výška byla asi 188 centimetrů. Tehdejší průměrný Japonec byl vysoký něco přes 150 centimetrů, takže mezi nimi Jasuke musel působit skutečně impozantně.

O tom, zda Jasuke byl či nebyl otrok, se vedou vášnivé diskuze. Některé zdroje naznačují, že byl africkým pomocníkem, zatímco jiné předpokládají, že byl otrokem narozeným v Portugalsku nebo obětí obchodu s arabskými otroky v Africe. Nikdo také neví jistě, kde se Jasuke narodil. Většina znalců se domnívá, že pocházel z Mosambiku. Tyto informace vychází z díla Histoire Ecclesiastique Des Isles Et Royaumes Du Japon od jezuity Pere Françoise Soliera, nicméně Solierova práce byla publikována v roce 1627, tedy 48 let poté, co se Jasuke v psaných japonských pramenech poprvé objevil. Není také jasné, kde Solier tyto informace získal, což jejich věrohodnost značně snižuje. Jiné zdroje naznačují, že Jasuke pocházel z Konga, Angoly nebo Etiopie.

A záhadou je dokonce i Jasukeho jméno a věk. Není jisté, jestli jméno Jasuke přijal až v Japonsku, může to být také fonetický překlad jeho rodného jména a podle různých zdrojů by Jasukemu v době jeho příchodu do Kjóta mělo být mezi 24 a 27 lety. Tak či tak, Jasukeho výška byla asi 188 centimetrů. Tehdejší průměrný Japonec byl vysoký něco přes 150 centimetrů, takže mezi nimi Jasuke musel působit skutečně impozantně.

Věrnost tradicím

Nobunaga jako první z velkých japonských sjednotitelů neúprosně změnil směr japonských dějin. Jeho úspěch vojenského a politického vůdce byl částečně způsoben trvalým zájmem o cizí kultury, do kterých mu Jasuke mohl poskytnout inspirativní vhled. Díky svému zájmu o Západ způsobil Oda ve válčení v Japonsku revoluci.

Využíval muškety a ke střelbě několik řad střelců, ze kterých vždy jedna řada střílela, zatímco ostatní nabíjeli. Občas se také oblékal podle západního stylu, sedával i u stolů, jež byly podle západního stylu prostřené, a pil z pohárů namísto tradičních japonských misek. Jeho tolerance vůči západním misionářům vyvolala podezření, že konvertoval ke křesťanství, ačkoli je dobře zdokumentováno, že byl ateistou.

640px yasuke by anthony azekwoh

Portrét černého samuraje, Anthony Azekwoh (zdroj: Wikimedia Commons)


V roce 1582 se Jasuke zúčastnil bitvy u Tenmokuzanu, ve které byl Nobunagou poražen klanem Takeda, který sjednocení Japonska bránil. Později téhož roku ale Nobunagu zradil jeden z jeho vlastních generálů Akechi Mitsuhide. Jasuke bojoval po boku Nobunagových mužů, když je Mitsuhideho armáda o síle 13 000 mužů obklíčila v chrámu Honnôji v Kjótu s úmyslem Nobunagu odstranit. Nobunaga si docela rychle uvědomil, že není úniku, než by se ale vzdal, spáchal podle samurajských tradic seppuku.

Návrat bestie

Samotný Jasuke utekl s Nobunagovým synem Nobutadou, kterému hodlal sloužit po Nobunagově smrti, do hradu Azuchi u jezera Biwa nedaleko Kjóta, kde je ovšem opět přepadli Mitsuhideho muži. Nobutada si v bezvýchodné bojové situaci vzal život stejně jako otec a Jasuke poté předal podle západní tradice svůj meč vítězi. Zjevně nedostal memorandum, aby spáchal seppuku s ostatními poraženými samuraji, nebo možná předstíral nevědomost, aby si nemusel sám rozřezat vnitřnosti.

Mitsuhide ale s Jasukem rozhodně nezacházel důstojným způsobem. Označil ho za bestii a instruoval své podřízené, aby Jasukeho dopravili zpět do jezuitského kostela, čímž ovšem byli jezuité podle opět neověřených zdrojů překvapeni a potěšeni. Děkovali Bohu za jeho bezpečný návrat. Poté, co se Jasuke od Mitsuhideových mužů vzdálil, zmínky o něm v psaných pramenech ustaly. Příběh afrického samuraje však i po stovkách let celkem pochopitelně filmaře, spisovatele a tvůrce her stále inspiruje.

Související…

Mozek věřícího funguje jinak než mozek ateisty. Ateistů každopádně přibývá
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, Wikimedia Commons, zdroj: Ranker

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...