Chorvaté i Srbové tvrdí, že Nikola Tesla je jen jejich. A chtějí ho mít na mincích

Srbská centrální banka pohrozila, že si bude stěžovat až u Evropské komise, pokud sousední Chorvatsko na své mince použije portrét velkého vynálezce Nikoly Tesly. Chorvaté si totiž přejí, aby po zavedení eura, které plánují na rok 2023, byl na jejich mincích vyobrazen právě Nikola Tesla. Ten se proslavil hlavně vynálezem asynchronního motoru a systémů využívajících střídavý proud. No a taky se po něm jmenuje poměrně známá americká automobilka.

Teslu si ovšem nenárokuje jen Chorvatsko, ale také Srbsko, už jenom proto, že se Tesla považoval za Srba, ačkoliv se narodil v dnešním Chorvatsku. Chorvaté i Srbové mají tedy pádný důvod, aby světoznámého vynálezce prohlásili za svého. Země bývalé Jugoslávie se přitom nehádají jenom o Teslu, vzájemné spory se vinou historií jako červená nit a mnohdy končily velmi krvavě.

Kdo komu co uzurpuje

Chorvatská národní banka každopádně uvedla, že po konzultaci s veřejností dá vynálezce na své budoucí mince v hodnotě 50, 20 a 10 centů. V říjnu chce předložit svůj plán Evropské unii. Srbská centrální banka to komentovala tak, že dát Teslu na chorvatské mince by znamenalo „uzurpovat“ srbské národní dědictví. Chorvatsko ovšem neustupuje. Tamní místopředseda vlády Boris Miloševič, který je paradoxně stejně jako Tesla etnický Srb, uvedl, že je na tento plán s mincemi zobrazujícími Teslu velmi hrdý.

Balkánký korespondent BBC Guy De Launey ke sporu Chorvatů a Srbů trochu netaktně dodává, že Tesla byl vlastně Američan.

Zde lze ještě dodat, že popel Tesly byl pohřben v Srbsku, kde nese jeho jméno dokonce i bělehradské letiště. Tesla, ve světě skoro tak známý jako Edison, stál se svými nápady za významnými moderními vynálezy, včetně dálkového ovládání a zářivkového osvětlení. Zemřel v roce 1943.

Americká i československá Tesla

Když si dnes už poměrně dost známý výrobce elektroaut vybíral jméno pro firmu, sáhl po jeho příjmení a lidem na celém světě tak připomněl Teslův odkaz a objevy týkající se elektřiny. České starší ročníky pamatují výrobky národního podniku TESLA, který byl v Praze založen už v srpnu 1946. Zajímavé je, že po roce 1948, kdy zrovna Československo s „polokapitalistickou“ Jugoslávií moc nemluvilo, se sice nezměnil název podniku, ale smysl názvu. TESLA, která vyráběla elektrospotřebiče občas strašlivé a občas i špičkové kvality, prý už neodkazovala na srbsko-chorvatského (či jugoslávského) vynálezce, ale šlo, jak připomíná Wikipedie, o zkratku TEchnika SLAboproudá. Je to trochu slaboduché, ale asi to fungovalo jak pro vysvětlení doma, tak pro podporu exportu značky.

Balkánký korespondent BBC Guy De Launey ke sporu Chorvatů a Srbů trochu netaktně dodává, že Tesla byl vlastně Američan, protože většinu svého života strávil právě ve Spojených státech. Ještě ale zpět k Wikipedii. Ta Nikolu Teslu označuje za Srbo-Američana, stejně tak elektronická verze encyklopedie Britannica. Za pár let se může každopádně stát, že lidé budou znát Teslu maximálně jako značku toho auta, co ho vymyslel Elon Musk. V Česku zatím vládne spor, zda vůbec nějaké to euro zavádět, když máme svoji korunu, a jak známo, v Česku děláme všechno (včetně řešení pandemie a stavby dálnic) nejlíp. Pokud u nás ale euro někdy zavedeno bude, mohli bychom Srby a Chorvaty trumfnout Járou Cimrmanem.