Možná to bude znít paradoxně, ale čísla nelžou. Podniky, které vlastní imigranti, vytvářejí ve Finsku více pracovních míst než firmy, jež vlastní Finové, kteří se v zemi narodili a úspěšně v ní podnikají. Uvádí to studie Výzkumného ústavu finské ekonomiky (Etla). Etla však zároveň upozorňuje na to, že dopad podniků z řad přistěhovalců na hospodářský růst není tak významný, jak by se dalo předpokládat, protože mnohá pracovní místa, která vytvářejí, jsou málo placená a málo produktivní.
Firmy vlastněné imigranty představují pouze několik procent všech podniků v zemi a jedno procento pracovních sil v podnikatelském sektoru ve Finsku. Tyto společnosti průměrně zaměstnávají 4,4 zaměstnance, což je víc než u firem místních podnikatelů, a průměrné roční mzdové náklady činí 36 tisíc eur (údaj z roku 2016), což už je ale problém. Firmy ve vlastnictví přistěhovalců mají každopádně významnou úlohu jako poskytovatelé zaměstnání pro určité skupiny lidí, uznává Etla.
Nižší produktivita a nižší mzdy
Mika Maliranta, ředitel výzkumu společnosti Etla, v tiskové zprávě uvedl, že podniky vlastněné imigranty mají negativní dopad na růst produktivity ve Finsku. „Vytvořili relativně mnoho nových pracovních míst s nízkou produktivitou, což zpomalilo růst produktivity národního hospodářství.“ Etla také uvedla, že průměrná mzda byla v podnicích vlastněných imigranty o 20 % nižší než v těch, které vlastnili rodilí obyvatelé. Ačkoli mzdy v podnicích vlastněných imigranty v posledních letech výrazně stouply, rozdíl ve mzdách se spíše prohloubil.
Pokud bychom chtěli být důslední, můžeme migranty najít i v čele dnešních globálních firem, které udávají směr světového byznysu.
„Důvodem rostoucích mzdových rozdílů je to, že podniky přistěhovalců neustále vytvářejí nová nízkoplacená pracovní místa. A to ať už v případě, že se zakládají nové, nebo zvyšují počet zaměstnanců v původních firmách,“ vysvětluje Maliranta. Údaje z výzkumu se začaly sbírat už v roce 2016, tedy po velké migrační vlně, a zahrnují téměř 90 tisíc podniků, z nichž téměř čtyři tisíce vlastní přistěhovalci.
Migranti a globální společnosti
Pokud bychom chtěli být důslední, můžeme migranty najít i v čele dnešních globálních firem, které udávají směr světového byznysu. Společnost Tesla, která je průkopníkem (i když aktuálně ne moc úspěšným) v elektromobilitě, založil už v roce 2002 Elon Musk, který pochází z Jihoafrické republiky. Tesla a jeho další (a Muskovi teď podle všeho také bližší) společnost SpaceX nabízí dohromady 18 tisíc pracovních míst.
Když už jsme u Googlu, tak ten v roce 1998 spoluzaložil Rus Sergey Brin. Společnost eBay založil Pierre Omidyar, který je původem z Francie.
V roce 1994 Tchajwanec Jerry Yang ve svých 34 letech spoluzaložil vyhledávací portál YAHOO!. Pro nepamětníky: To byl (a stále ještě je) takový velký předchůdce Googlu. V současné době zaměstnává na 8 600 lidí a v roce 2017 společnost vykázala více než 5 miliard dolarů příjmů.
Když už jsme u Googlu, tak ten v roce 1998 spoluzaložil Rus Sergey Brin. Jedna z největších společností na světě nyní zaměstnává více než 85 tisíc lidí. V roce 2017 vykázala zisk více než 110 miliard dolarů. Společnost eBay založil Pierre Omidyar, který je původem z Francie. eBay změnil způsob, jakým nakupujeme online, a spustil platformu pro tisíce malých podniků po celé zemi. V roce 2017 přinesl tržby téměř 10 miliard dolarů a zaměstnává přes 14 tisíc lidí.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Helsinki Times