Nikdo už dnes nezpochybňuje, že diagnóza závislosti na mobilních telefonech a sociálních sítích existuje, málokdo ale nabízí řešení. A technologičtí giganti už vůbec ne. Ti z těch našich závislostí přeci profitují. Přesto existuje několik aplikací, které mají se závislostí pomoci. Dokonce jich díky příběhům těch, kteří je vyvíjejí, stále přibývá.

Související…

Spisovatel Jaron Lanier: Deset důvodů, proč vymazat všechny své účty na sítích
Luboš Heger

Pokud byste se chtěli dneska s někým seznámit na ulici nebo třeba v tramvaji (na tomto místě je potřeba poděkovat Dopravnímu podniku hlavního města Prahy, že v metru stále ještě není signál), budete mu nejspíš muset vyrvat telefon z ruky. To aby si vás dotyčný či dotyčná vůbec všimli. Všichni totiž zíráme do displejů a už netušíme, co se děje kolem nás.

V šetření, které pochází už z roku 2014, 46 procent uživatelů uvedlo, že jejich smartphone je něco, bez čeho nemohou žít.

Hovořím v množném čísle, protože i já se na svůj telefon či tablet tu a tam mrknu. Většinou ani nehledáme nic konkrétního, prostě surfujeme, zíráme, co mají ostatní „přátelé“ na Facebooku, a vůbec nás nenapadne, že bychom nějakého přítele mohli potkat i v reálu.

Bez telefonu to nejde

Průměrný Američan například podle průzkumu, jenž byl uveřejněn v listu New York Times, kontroluje svůj telefon každých 12 minut. Zmíněný průzkum také ukazuje, že se uživatel svého telefonu dotýká průměrně 2617krát denně. V šetření, které pochází už z roku 2014, 46 % uživatelů uvedlo, že jejich smartphone je něco, „bez čeho nemohou žít“.

Vliv neustálého působení digitálních technologií na duševní zdraví a pozornost není dosud jednoznačně popsán. Některé studie spojují sociální média a smartphony se stresem, depresí v dospívání a špatným spánkem. Jiní výzkumníci tato zjištění zpochybnili. Jedním z nejslavnějších vývojářů specializujících se na tzv. behaviorální design, je Nir Eyal, jehož kniha s názvem Hooked se stala nejprodávanějším bestsellerem roku 2014.

Když uživatelé webů loví své novinky, vylučuje se do jejich mozku hormon dopamin.

Eyal v ní podrobně popisuje čtyři klíčové prvky technologií: pípnutí (když vám přijde nová zpráva), akce (klepnutím ji otevřete), uživatelská investice (postování linků a komentů) a jakási fiktivní finální odměna. Celý proces je založen na klasické neurochemii. Když uživatelé webů loví své novinky, vylučuje se totiž do jejich mozku hormon dopamin. To je jeden z hormonů štěstí. A vzdát se něčeho, co nám dělá dobře, není vůbec snadné, což neplatí pouze na svět technologií.

Digitální wellness

Mezi vývojáři se každopádně začínají objevovat i tací, kteří se trendu, jehož cílem je přikovat uživatele co nejdéle k více či méně smyslnému obsahu, začínají vzpouzet. Malá, ale neustále vzrůstající skupinka behaviorálních vědců a někdejších vývojářů ze Silicon Valley svým uživatelům nabízí, aby dostali své chování opět pod kontrolu, a to aplikacemi, kterým se říká „digitální wellness“.

V posledních dvou letech se v digitálním světě objevily aplikace jako Freedom, SelfControl, AppDetox, Cold turkey a StayFocused, které pomáhají uživatelům blokovat webové stránky nebo aplikace, jež není snadné (ať už kvůli aplikaci samotné, nebo kvůli uživateli) ukončit.

Neříkám, že technologie jsou ze své podstaty špatné. Ale lidé by si měli být vědomi toho, jak je používají a jak ony využívají jich.

Google a Apple už podobné funkce dokonce chtějí zabudovat do svých operačních systémů, a to i přesto, že systém je vlastně postaven proti nim. Čím více času uživatelé tráví na Facebooku a Googlu, tím více peněz jim přeci vydělávají.

Do soudných dnů

Jedním z předních výzkumníků, který se zabývá těmito „odvykacími aplikacemi“, je devětadvacetiletý Nick Fitz. Jeho práci odstartovala jedna na první pohled bezvýznamná událost v jeho životě. Jeho otec ho navštívil na vysoké škole a on místo toho, aby ho šel hned pozdravit, seděl v koupelně nad Instagramem.

Hladinu stresu mohou zvyšovat na první pohled obyčejná oznámení vyzývající k aktualizacím aplikací.

„Místo toho, abych se věnoval svému tátovi, který v té době měl před sebou jen pár let života, jsem čuměl do telefonu a tátu nechal čekat venku,“ vzpomínal. Od té chvíle se Fitz pomalu odpojuje od Facebooku a Instagramu a dnes je používá jen velmi zřídka.

Nick Fritz


Na svůj internetový prohlížeč nainstaloval aplikaci s názvem „Mortalita“, a kdykoli se ocitne online, na obrazovce se objeví černobílé odpočítávání dnů, které mu zbývají do konce života (na základě jeho průměrné délky). „Neříkám, že technologie jsou ze své podstaty špatné,“ pokračuje Fitz pro Chicago Tribune. „Ale lidé by si měli být vědomi toho, jak je používají a jak ony využívají jich.“

Po třech dávkách

Nejde však jen o samotný čas. Hladinu stresu mohou zvyšovat na první pohled obyčejná oznámení vyzývající k aktualizacím aplikací. Během uplynulých dvou let Nick v rámci experimentu sledoval 200 majitelů smartphonů. Většina obdržela mezi 65 až 80 oznámeními o aktualizacích denně. Poté, co Fitz tato oznámení z jejich telefonů odfiltroval, poklesla sledovaným hladina stresu, zvýšila se jejich pozornost a zlepšila koncentrace.

V současné době je Moment jedním z nejúspěšnějších digitálních wellness programů. Doposavad si jej stáhlo 5,9 milionu lidí.

 

Odříznutí od aktualizací ovšem některým uživatelům přivodilo i úzkost. Hlásili obavy, že o něco přicházejí. Proto Fitz s týmem vývojářů vytvořili aplikaci, která veškerá upozornění telefonu sdružuje a předává je ve třech dávkách: ráno, odpoledne a večer. Je až překvapivé, jaký posun majitelé telefonů s touto aplikací zaznamenali. Vykázali nižší hladinu stresu, vyšší produktivitu a téměř žádné znaky úzkosti.

IPhone, nebo „ona“? 

Dalším z vývojářů, kteří se už nechtěli nechávat technologiemi okrádat o čas, je Kevin Holesh. „Před pěti lety jsem začal pociťovat frustraci tím, jak jsme se svou snoubenkou trávili večery. Celý den jsme strávili v práci, doma jsme se navečeřeli a probírali jsme to, co se nám podařilo na našem telefonu. Pak jsme zapnuli televizi a v podstatě jsme se na zbytek noci rozdělili do svých světů,“ říká.

Kevin Holesh

Rozhodl se proto vytvořit aplikaci, která by opravila to, co považoval za narušené ve svém vztahu s iPhonem a snoubenkou. V podstatě převzal základní koncept modelu Nira Eyala a vytvořil aplikaci, která má za úkol zbavit uživatele jejich „technologických“ chutí.

Měli bychom požadovat, aby společnosti údaje, které o lidech shromažďují, využily k pomoci těm, kteří jejich zařízení nadměrně používají.

Holeshova aplikace s příznačným názvem Moment sleduje počet hodin strávených uživateli na telefonu a specifických programech. A po určité době uživateli vyšle oznámení, že je čas na přestávku. Ale nejenom to. Nabízí také hru, která uživatele nutí telefon na určitou dobu zcela odložit. V současné době je Moment jedním z nejúspěšnějších digitálních wellness programů. Doposavad si jej stáhlo 5,9 milionu lidí.

„Nové technologie vždy budou přinášet výhody i nevýhody. Řešením samozřejmě není technologie eliminovat z našich životů, ale pracovat na nich a vylepšovat je,“ dodává Nir Eyal, který je přesvědčen, že osobní odpovědnost musí převzít hlavně uživatelé. „Je mnohem jednodušší obviňovat technologii,“ řekl. I přesto v uplynulém roce hovořil se zástupci největších technologických společností a snažil se je přesvědčit, aby do svých zařízení instalovali bezpečnostní opatření, která by pomohla chronicky závislým uživatelům. „Měli bychom požadovat, aby tyto společnosti údaje, které o lidech shromažďují, využily k pomoci těm, kteří jejich zařízení nadměrně používají.“ Každá z oslovených společností prý s návrhem souhlasila. Žádná z nich ale doteď ve věci nic neudělala.

foto: Shutterstock, zdroj: The Washington Post