fbpx

Zveřejněno: 7. 1. 2018

Jsou dva stupně pod nulou, ani mráz však neodradil desítky obyvatel švédského města Kista od procházky na čerstvém vzduchu. Takzvaný friluftsliv neboli venkovní pobyt má v severských zemích dlouhou tradici a v místní kultuře je zakořeněn natolik, že se stal běžnou součástí pracovních programů mnoha firem. Má však šanci přežít i současný „digitální věk“? 

Zatímco společnosti jako Apple či Google jsou u nás považovány za velmi pokrokové, když zavádí venkovní aktivity do pracovního procesu, ve Švédsku a dalších severských zemích je to zcela běžná praxe. Mnoho skandinávských firem podporuje své zaměstnance, aby z temných kanceláří vyšli na denní světlo i během pracovního dne, například tím, že jim k tomu vymezí určitý časový blok nebo povolí flexibilnější docházku.

„Zaměstnanci mají prakticky volný výběr pracoviště a věříme, že pracují nejlépe, když si mohou zvolit také pracovní dobu,“ říká Jakob Palmers, spoluzakladatel designové agentury Graphiq sídlící v Oslu. „To znamená, že si lidé mohou svůj ‚friluftsliv‘ užít, když venku svítí slunce, a pracovat třeba až po setmění,“ vypočítává Palmers výhody svého benevolentního přístupu. 

nordic2

Chcete dostávat peníze navíc za to, že do práce jezdíte na kole? Odstěhujte se na sever Evropy.

Vládní podpora

Ve Švédsku a Finsku dokonce existují daňové úlevy pro firmy, které tento koncept uvádějí do praxe. Tyto firmy pak mohou finančně podpořit sportovní aktivity svých zaměstnanců. Některé finské společnosti začínají dokonce platit sportovním nadšencům ze svých řad za to, že do zaměstnání dochází či jezdí na kole.

Vše také značně ulehčuje tzv. Allmansrätten, tedy „právo na toulky“, kdy zákony dané země umožňují procházet se i kempovat prakticky kdekoli, samozřejmě za předpokladu, že je zachován respekt k přírodě i životu v ní. 

Být stále online

Přestože outdoorové aktivity jsou v severských zemích tak pevně zakořeněny, věci se zvolna začínají měnit. Lidé už si například pobyt v přírodě nejsou schopni užívat tak, jako tomu bylo za dob dřívějších. Může za to především pokrok technologie, která umožňuje být online téměř kdykoli a kdekoli, a to i na té nejodlehlejší horské chatě.

„Jsme pilní a velmi loajální, což znamená, že někteří z nás pracují i v situacích, kdy by spíše měli odpočívat – například na jachtách či letních chatách,“ říká Petr Hellberg, místopředseda největšího švédského zaměstnaneckého svazu Unionen. „Dnes už si svůj ‚friluftsliv‘ musím plánovat. Dříve jsem jednoduše šel ven, teď už si spíš musím říct – ok, procházka v přírodě je na programu v pátek v 5,“ stěžuje si Petr.

shutterstock 282133748

Naše potřeba být neustále online nám často znemožňuje kvalitní odpočinek.

Vystačíme s psychedeliky?

Podle švédských dat se od tohoto konceptu v posledních desetiletích navíc začalo mírně upouštět, což je s velkou pravděpodobností dáno změnou nároků nové generace. „Moji vrstevníci nechtějí jen marnit čas na venkově a nic pořádně nedělat,“ říká Hjalmar Nilssonne, generální ředitel švédské energetické společnosti Watty.

Ten je přesvědčen, že oblíbenými alternativami tradičních outdoorových aktivit jsou v současnosti spíše činnosti poskytující i určitý duchovní zážitek, jako je například meditace, tiché pobyty v ústraní, tzv. retreaty, a dokonce i psychedelika, která do budoucna typické aktivity „friluftslivu“ možná úplně nahradí. 

foto: Profimedia, zdroj: BBC

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...