Žraloci obrovští se podle jejich informací v posledních týdnech opakovaně objevili u Hurghady i Marsa Alam. U ostrova Giftun byli během jediného týdne spatřeni několikrát, v jednom případě dokonce dva současně. V tomto případě ještě není důvod k panice, protože žralok obrovský je sice obr s délkou přes deset metrů, ale po lidech nejde. Živí se především planktonem a drobnými organismy, které filtruje z vody.
Egyptské úřady proto turisty nevarují před útokem. Žádají je především o to, aby zvířata nepronásledovali, nedotýkali se jich a nekrmili je. Ano, přesně tohle berou někteří turisté jako dobrou zábavu. Zatímco jedni mají před několikametrovým žralokem oprávněný respekt, „hrdinové“ dokážou v honbě za nejlepším instagramovým záběrem klidně zapomenout i na pud sebezáchovy.
Žralok si dokáže zapamatovat, kde dostal najíst
Zvířata se v tomto směru učí překvapivě rychle. Podobně jako čeští houbaři mají „svá místečka“, kam se vrací, protože vědí, že tam zase něco najdou. Velmi dobře je to zdokumentováno právě u žraloka obrovského. V oblasti Oslob na filipínském ostrově Cebu jsou tito žraloci kvůli turistům pravidelně přikrmováni. Zvířata, která lokalitu navštěvovala opakovaně, postupně připlouvala dříve a začala příjezd krmných lodí předvídat. Jinými slovy: naučila se, že na konkrétním místě je čeká potrava. Studie publikovaná v časopise PeerJ popsala přímo asociativní učení a změnu chování související s pravidelným přísunem potravy.
Další výzkum ze stejné lokality ukázal, že přikrmovaní žraloci zůstávali na místě déle než ti, kteří potravu od lidí nedostávali. Někteří žraloci byli dokonce schopni úplně změnit chování: přestali se stěhovat a zůstávali tam, kde si zvykli, že dostanou pravidelný přísun potravy. To samozřejmě neznamená, že současní žraloci k Hurghadě nebo Marsa Alam připluli pouze kvůli turistům, kteří jim do moře hážou zbytky od egyptských hotelových snídaní. Egyptská správa rezervací zmiňuje přirozené důvody, zejména mořské proudy, vítr a výskyt planktonu. Rudé moře je navíc jejich přirozeným migračním koridorem.
Zákaz krmení ale není jen samoúčelným pravidlem, potraviny v moři mohou žraloky přitáhnout. Jakmile si začnou spojovat lidi a turistická místa s potravou, můžou velmi rychle změnit vzorce chování.
V Rudém moři nejsou útoky žraloků novinkou
Podobné otázky se v Egyptě řešily už dříve. Po sérii žraločích útoků u Šarm aš-Šajchu v roce 2010 se mezi možnými příčinami zkoumalo také krmení ryb a žraloků z turistických lodí, vyhazování živočišného odpadu do moře nebo úbytek přirozené kořisti. Nešlo o jedinou příčinu. Případ ale ukázal, že lidské chování může mít na pohyb a návyky žraloků větší vliv, než si návštěvníci letovisek běžně uvědomují.
Podobná otázka se řešila i po tragédii v Marsa Alam v roce 2018, kdy žralok zabil českého turistu. Krátce po útoku se objevily informace, že nedaleko pobřeží proplouvala nákladní loď převážející dobytek a její posádka měla do moře vyhazovat uhynulá zvířata. Loď byla podle tehdejších zpráv odvezena k prověření do přístavu v Safaze. Egyptské úřady ale později odmítly, že by se podařilo prokázat souvislost mezi vyhozeným dobytkem a útokem. Případ každopádně dobře ukazuje, proč je házení masa či jiných zbytků potravy do moře problém: může změnit chování žraloků a přilákat je tam, kde se běžně pohybují lidé.
Pro turisty z toho plyne poměrně jednoduché pravidlo: když uvidíte žraloka, můžete ho pozorovat, můžete vytáhnout mobil, ale nesnažte se ho prosím nikdy přilákat blíž. Nekrmte ho, nedotýkejte se ho a nesnažte se plavat tam, kde čekáte, že zamíří, a kde budete moct udělat hezčí fotku. U žraloka obrovského jde především o ochranu zvířete a zachování přirozeného chování. U jiných druhů to může skončit ukousnutou nohou. Nebo ještě hůř.
