Zkrátit. Ikonická scéna filmu Postřižiny, kdy Magda Vášáryová u smutného, ale zároveň pyšného kadeřníka změní účes. Zkrátit, říkám si u drtivé většiny vystoupení, prezentací či diskusí. Včetně těch mých. Zkrátit, řekl by zřejmě marketingový ředitel nebo algoritmus AI, kdybyste mu přinesli návrh na hru, která bude trvat devadesát minut, a možná se během té doby ani nestane to, kvůli čemu se na ni lidé mají dívat – tedy nepadne gól. Myslím, že v zasedačkách většiny korporací by dnes nápad „založit“ fotbal propadl. Zkrátit. Říkají si přesto v tyto dny miliony lidí na celém světě při pohledu na čas, který se blíží do zahájení největší globální show roku. Fotbalového mistrovství světa.

V přeorganizovaném světě, kdy stokrát měříme, jen abychom nemuseli řezat, kde to, co mělo spojovat, rozděluje a individualita je nahrazována osamělostí, vyběhne 22 chlapíků na trávník a zastaví planetu. Poslední společný oheň, řekl by můj kamarád tramp, nebo poslední velký společný příběh, napsal by jiný kamarád, reklamní textař. Respektive by mu to navrhla „jeho“ umělá inteligence.

Fotbal je neskutečně lidský, kopíruje a odhaluje naši povahu, způsob jednání, kam až jsme ochotni zajít kvůli splnění cíle. Pro každého z nás nabízí roli, která mu padne. A je jedno, kdo jste a co děláte. 

Digitální kosmos se samozřejmě vrhne, a už to udělal, na tuto dosud jím nevytvořenou zábavu a začne si ji přizpůsobovat svým pravidlům, odvádět pozornost od hry samé ke svým hrátkám, od skutečných emocí k těm z druhé ruky. Karlínstvo a letenstvo bude nad tím vším pohrdavě povzneseno. To nic ale nezmění na faktu, že mezinárodní konference, kterou pořádá kolega, bude na dobu zápasu přerušena. Ti lidé by stejně koukali do mobilů, a ne na přednášky, vysvětlil mi. Popravdě, sám je tomu rád.

Silná emoce k fotbalu je u kluka daná tím, že s fanouškovstvím či barvou klubu, kterému bude fandit, se vlastně rodí. Protože se ve většině mně známých případech dědí. A pak už jste vtaženi do světa, který v sobě zahrnuje vše dobré i špatné, co dokáže člověk udělat pro to, aby vyhrál. Proto je fotbal tak přitažlivý. Je neskutečně lidský, kopíruje a odhaluje naši povahu, způsob jednání, kam až jsme ochotni zajít kvůli splnění cíle. Pro každého z nás nabízí roli, která mu padne. A je jedno, kdo jste a co děláte.

Ale i při té neskutečné pestrosti a různorodosti se pak vše soustředí na jediný moment, sledujeme jediný pohyblivý bod. A když se sejde milion a jedna náhod, tak skončí tam, kde si přejeme: v soupeřově síti.

Zjednodušení, propojení a otevřenost konce. To je pro mě tajemství úspěchu fotbalu. Nastavení tvých emocí je jednoduché. Víš, co chceš, a víš, komu to přeješ. Společný prožitek propojuje lidi bez ohledu na to, čím jsou mimo zápas. A především přes všechny předpoklady a odborné analýzy ten příběh má vždy otevřený konec. Ve světě požadovaných jistot a čím dál větší kontroly nad každým naším krokem je zde hra, show, zábava, která vás v jeden okamžik propojí s dětstvím, kamarády, světem, byznysem, kulturou, vlastními sny i démony, ale není na vás, jak dopadne.

Fotbal uspěl, protože je to vítězství prastarého lidského osudu nad iluzí budoucnosti. Potřebujeme být součástí příběhů, jejichž konce neznáme. Následující měsíc nám navíc ukáže, jak malé rozdíly jsou mezi zdánlivě odlišnými lidmi na planetě. Máme-li společný sport a společné emoce, proč nám to nefunguje i jinde? ,

Teď se ale bavme. Koho tipujete na mistra světa? Já Portugalce.