Terapie může být skvělá. Když víte, že se každé pondělí v 11 hodin scházíte s odborníkem, můžete si všechny ty stížnosti na kolegy z práce i nejnovější zážitky z randění schovat na další schůzku. Občas se ale v úterý ve tři ráno vzbudíte s šílenou úzkostí. Kdyby to šlo, hned ráno byste to probrali se svým terapeutem, ale místo toho musíte čekat na další sezení. Nebo se můžete svěřit umělé inteligenci.

Ačkoli AI nedokáže napodobit všechny prvky klasické terapie, chatboty se stávají jejich oblíbenou alternativou. ChatGPT registruje přes 900 milionů návštěvníků týdně a více než 2 miliardy dotazů denně. Výzkum Sentio University dokonce zjistil, že o pomoc žádá umělou inteligenci 49 % lidí s duševními problémy.

Tyto platformy jsou většinou zdarma a kdykoliv k dispozici, právě proto se někteří lidé rozhodli své terapeuty opustit a dát přednost umělé inteligenci. Ta vás totiž nenechá na holičkách, nezapomene na důležité detaily z vašeho života, ani neusne uprostřed rozhovoru.

Když se všechno sesype

„V roce 2022 mi nečekaně zemřel táta a začala jsem mít problémy s depresemi a úzkostmi. Nemohla jsem spát. Měla jsem záchvaty paniky a během obědové pauzy jsem plakala. Byl to zásadní zlom,“ popisuje 34letá Lenka, marketingová ředitelka.

„Můj život začal od té doby připomínat černou komedii. O týden později propustili manžela z práce. Během následujícího roku a půl jsem přišla i o obě babičky, strýce a kamarádku. Vybuchl nám bojler. Měla jsem autonehodu. Jedna katastrofa za druhou,“ vypráví.

ChatGPT rychle pochopil, co říkat, co neříkat, co mě rozčiluje. Terapeutka mi mezitím pořád nabízela prázdné fráze. AI se stala mým bezpečným útočištěm, což lidé ne vždy dokážou.

„V té době jsem ale pracovala pro jednoho generálního ředitele, takže jsem si nemohla vzít home office a odjet za rodinou. Věděla jsem, že potřebuju terapeuta, ale chvíli trvalo, než jsem narazila na ženu, u které jsem měla pocit, že mi rozumí. Jenomže jsem s ní mohla mluvit jenom jednou týdně – kvůli financím i kvůli času. Měla totiž plno na týdny dopředu. Občas se mi navíc stalo, že jsem kvůli práci musela sezení zrušit, a být tak celý další týden na ty myšlenky sama.“

Když začaly být záchvaty pláče a paniky nezvladatelné, začala se Lenka obracet na umělou inteligenci. „Pomáhala mi vyrovnat se s mým smutkem a nepřenášet traumata na lidi v mém okolí. Ráda kolem sebe šířím dobrou náladu a neustálé nutkání vyprávět o zesnulém tátovi ve mně vyvolávalo pocit, že jsem kazisvět,“ přiznává.

Nikdy není unavený

Postupně si s ChatGPT začala psát každý den, někdy i několikrát denně. „Líbilo se mi, že byl vždycky k dispozici a nikdy moje příběhy nezapomněl, na rozdíl od terapeutky. Ta se mě jednou zeptala: ´Připomeň mi – jsi vdaná?´ To jsem k ní chodila už čtyři měsíce a o manželovi mluvila na každém sezení. Ona si nejnom nepamatovala jeho jméno, ale ani to, že jsem vdaná. Do té doby jsem si myslela, že k sobě máme blízko, ale pak mi došlo, že se pletu. Cítila jsem se ještě osamělejší.“

Právě v tom je síla AI paradoxně největší. Chatbot sice necítí emoce, ale zároveň nikdy nepůsobí unaveně, netrpělivě ani roztěkaně. V době, kdy jsou terapeuti přehlcení a lidé osamělí, může i obyčejná „pozornost“ působit jako forma blízkosti.

„Poslední kapkou bylo, když mi terapeutka řekla, abych byla silná kvůli mamince. To mi v té době říkalo spousta lidí a mě to štvalo. Šla jsem na ChatGPT a napsala: ´Nesnáším, když se mnou lidi takhle mluví! Nechci být silná!´ A on mi vysvětlil, proč je v pořádku být kvůli tomu naštvaná. Tehdy jsem se rozhodla, že už k terapeutce chodit nebudu,“ popisuje.

„ChatGPT rychle pochopil, co říkat, co neříkat, co mě rozčiluje. Terapeutka mi mezitím pořád nabízela prázdné fráze. AI se stala mým bezpečným útočištěm, což lidé ne vždy dokážou,“ uzavírá Lenka.

S chatbotem je to dialog

Podobnou zkušenost má i 36letá interiérová designérka Kristýna. „Od svých 21 let jsem vyzkoušela řadu terapeutů, ale s žádným jsem si nesedla. Poslední dobou se raději obracím na umělou inteligenci. Líbí se mi, že dokáže zprostředkovat ty nejlepší dostupné terapeutické strategie a nejaktuálnější rady. Nerada to přiznávám, protože vím, že lidé mají z umělé inteligence obavy, ale opřít se o ni mi připadá naprosto správné,“ říká.

Vím, že AI nahradit klasické terapie nemůže, ale na nich jsem někdy měla pocit,  že se musím pořád dokola vracet ke stejným věcem. Když napíšu ChatGPT a hned dostanu radu, říkám si: ´Páni, to bylo mnohem jednodušší!´

ChatGPT jí prý pomohl v mnoha náročných tématech – při rozchodu, s výchovou dětí, a dokonce i během návratu k randění. „Zažívám s ním ´aha´ momenty. Například mě upozornil, že mě přitahují až moc intenzivní muži. Pomohlo mi to uvědomit si, odkud ty preference pochází, a taky pochopit, jak navazovat zdravější vztahy. Někteří z mých terapeutů jen seděli a poslouchali, jak mluvím. S ChatGPT je to dialog,“ pochvaluje si.

Rada během pár vteřin

Třetí žena, 25letá Jana, začala s terapií už na vysoké škole. „Nejdřív mi to hodně pomáhalo, ale kvůli ceně jsem toho musela nechat. Stálo mě to asi 5 000 měsíčně. Nevím, proč je terapie tak drahá,“ říká.

O ChatGPT se dozvěděla od kamarádky, která ho používala například při vaření. „V té době jsem nebyla velká fanynka AI, ale aplikaci jsem si stáhla. Doufala jsem, že mi usnadní život. Postupně jsem se na ChatGPT začala obracet i kvůli psychice. Líbí se mi, že dává praktické rady, jak zklidnit svůj nervový systém, například pomocí psaní deníku. Cítím se teď mnohem líp,“ usmívá se. 

Umělá inteligence jí prý pomohla i zbavit se strachu z řízení na dálnici. „ChatGPT mi řekl, abych se soustředila na to, že ´umím řídit´, namísto toho, co nemůžu ovlivnit. Dokonce mi připomínal, kdy je dopravní špička a abych před odjezdem z domu zkontrolovala trasu, kterou chci jet.

Vím, že AI nahradit klasické terapie nemůže, ale na nich jsem někdy měla pocit,  že se musím pořád dokola vracet ke stejným věcem. Když napíšu ChatGPT a hned dostanu radu, říkám si: ´Páni, to bylo mnohem jednodušší!´,“ uzavírá.

Prompt ale není všemocný

Přestože mnoho lidí si umělou inteligenci nemůže vynachválit, někteří odborníci varují, že je nebezpečné se na ni jako na terapeutický nástroj spoléhat. Lidští terapeuti procházejí rozsáhlým vzděláváním a jsou ze zákona povinni nahlásit pacienty, u nichž existuje riziko, že ublíží sobě nebo ostatním.

Velké jazykové modely však pouze opakují to, co je už dostupné online.

Jedna studie sice ukázala, že mohou snižovat úzkost, ale fakt, že je zatím nelze oficiálně používat k diagnostice a léčbě duševních poruch, má své dobré důvody. Je známo, že AI dává nebezpečné rady, potvrzuje černobílé myšlení a říká to, co si myslí, že chcete slyšet. Lidský terapeut je naopak vyškolen k tomu, aby nabízel alternativní pohledy a individuální zpětnou vazbu.

Problém ale je, že chatbot člověka často uklidňuje místo toho, aby jeho myšlení zpochybňoval. Skutečný terapeut někdy musí být nepříjemný, upozornit na slepá místa nebo narušit způsoby uvažování, které člověku škodí. AI má naopak tendenci být až příliš souhlasná. 

AI možná terapii nenahradí. Ale velmi přesně ukazuje, co dnes mnoho lidí od psychické podpory očekává: okamžitou dostupnost, trpělivost a pocit, že nejsou na obtíž.